Seznamte se! 13. 4. 2009

Štefan Švestka

1. Kde se nacházejí kořeny Štefanova tancování? Jak se objevil tanec v Tvém životě a kdy to bylo?
Řečeno slovy klasika Cherchez la femme. V 18 letech jsem přišel za hlasem svého srdce do tehdy ještě regionální pardubické country taneční skupiny Ryengle. Pokud nechám poodhalit roušku tajemství, tak dotyčná slečna, kvůli které jsem tehdy začal tancovat, se to ani nikdy nedozvěděla.

2. Soutěž Pardubická Ryengle je v českém světě country tancování fenoménem. Irský den začal dobře. Kdybys pár let mohl vrátit zpět, udělal bys z pozice pořadatele něco jinak, aby se Irský den udržel?
Člověk by se měl poučit z minulého dění a irská Pardubická Ryengle nebo Irský den by se dal určitě udělat jinak. Tehdy jsme měli jasně dané možnosti co se týče času i peněz. Dnes bych se zasadil o oddělení a vytvoření vlastního irského víkendu, který by byl bohatší o setkávání, vyměňování zkušeností a určitě by zbyl čas na doprovodný program.

3. Co bylo příčinou zániku country Ryengle? Mám trochu pocit, že se možná dalo něco zachránit (doplnit novou „krev“ – vždyť děláte tábory atd.). Na druhou stranu mám pocit, že se Ti tím uvolnily ruce, aby ses mohl věnovat „Irsku“, kde jsi začal cítit více příležitostí.
Nejdříve musím říci, že country mi stále tepe v žilách, i když náš soubor změnil repertoár „irským“ směrem. Zánik country Ryengle byl zřejmě nevyhnutelný, protože po nahlášeném odchodu skvělé choreografky Evy Táborské nebyla žádná osobnost, která by byla schopná převzít žezlo v nastavené laťce. Muselo by se začít od začátku. Já jsem od začátku stavět začal, ale bylo to na irské louce. Naštěstí jsem měl po boku zdatného architekta v podobě Hanky Radilové. Zmiňovaný letní tábor, jehož 16 ročník pořádáme letos v létě, nám doplňuje naše irské řady.

4. V minulosti se občas někdo z Pardubic objevil v Praze na semináři, na letní škole. Nyní už se tak dlouho nestalo. Je v tom nějaký záměr, nespokojenost s úrovní těchto akcí, finanční problém či něco úplně jiného?
Určitě to není nespokojenost s náplní. Akce v Praze pozorně sleduji a občas se i na semináři v Praze objevíme – v poslední době na seminářích Terky Bachové, kam jsme vyslali svého času početnější skupinku z řad Mladých pušek (dětská část Ryengle) na otrkání. Z mého pohledu je určitě dobré, aby tanečník viděl více seminářů a zažil více lektorů. Letní škola v Praze je fenomén, ale v poslední době jsme dávali přednost přípravě na novou taneční sezónu v souborovém kruhu. Zvláště příprava choreografií a kondička se ani jinak než v souborovém pojetí dělat nedá.

5. Pokud se nemýlím, tak se vaše skupina nevěnuje irskému stepu. Nemáš pocit, že by tato část irského tance mohla zvýšit prestiž skupiny pokud se týká vystoupení a probudit větší zájem veřejnosti?
Je to krok, který jsme několikrát v naší skupině diskutovali a vždy v minulosti odložili, abychom byli připraveni co nejvíce po stránce technické. V blízké budoucnosti tento další milník zřejmě překročíme. Já budu rád, že v té chvíli budeme moci říct, že jsme udělali vše pro to, aby členové byli na step připraveni.

6. Hodláš do budoucnosti „zatáhnout“ Ryengli do nějaké světové organizace, jejímž prostřednictvím byste umožnili členům účast na soutěžích? A nebo plánujete obrodit Irský den jako českou soutěž v irských tancích?
Osobně mne láká oboje. Pozorně sleduji přípravu na pražský Feis a lituji, že není možné udělat na této skvělé soutěži kategorii pro neregistrované. Byla by to velká motivace a určitě velká propagace. S důvody, proč tato kategorie nevznikla jsem seznámen, přesto se mi tato myšlenka líbí a doufám, že nejsem příliš prostořeký, když řeknu, že nejsem jediný. Irský den je specialitou a její „reinkarnaci“ jsem již několikrát diskutoval i s jinými soubory. Vím, že tu prostor pro tuto soutěž je a pokud ucítím větší tlak od vedoucích, aby opět vznikla, tak učiním patřičné kroky.

7. Jak hodnotíš „irskou“ taneční scénu v České republice?
Nelze hodnotit Českou republiku bez Slovenska. V České republice se nyní mísí dva hlavní směry irského tancování – ne neshodné s irskými tanečními asociacemi. Jeden směr jde do Česka přes Prahu a jejími hlavními zástupci jsou Lisa Delaney, Annemarie Cunningham a nesmím zapomenout na českou skoroTCRG Terkou Bachovou. Druhá strana mince přichází z Bratislavy a je zastoupena původně Maurou Shannahan a potažmo Štefanem Tothem, Mišo Köverem. Pokud otázku vezmu po stránce komunikace jednotlivých souborů, tak cítím, že to trochu skřípe a určitě by šlo jednotlivé zelené ostrůvky na mapě České republiky lépe propojit. S pevnými mosty by se dýchalo lépe všem souborům.

8. Pokud to není tajné či na úrovni „know how“, rád bych se zeptal, jaké jsou Tvé cíle jako šéfa taneční skupiny Ryengle a protože jsi organizátor tělem i duší, rád bych se zeptal na Tvé plány i v této oblasti?
V současné době se Ryengle připravují na svůj první velký projekt. Budeme pod choreografickou taktovkou Mišo Kövera participovat na irské taneční show Rhytm Feet. Společně s námi se do show zapojí taneční skupina Avalon Bratislava. Tato show by měla projet – pokud na to bude česká veřejnost připravena – česká divadla od října do prosince letošního roku. Vše další budeme teď, s ohledem na tuto show, kterou cítím jako velkou příležitost pro náš soubor, odsouvat pochopitelně na začátek roku 2010. Pokud se budeme bavit na bázi „Spanilé irské jízdy“, jak rád říkám šíření irské taneční kultury v polabské nížině, tak nám v současné době běží kurzy pro veřejnost v Hradci Králové a na podzim chceme to samé otevřít v Pardubicích. Úspěšně rozjíždíme irské semináře pro začátečníky i mírně pokročilé.

9. Jako tvůrčí člověk nepochybně oplýváš řadou nápadů spojených s Ryenglí či organizování různých akcí. Jsi v těchto nápadech nezpochybnitelná autorita a nebo potřebuješ své nápady s někým konzultovat?
Já jsem typ člověka, který dokáže postavit vzdušné zámky a vyčarovat z ničeho zajímavé projekty, ale zatím nemám vzhledem ke svému pracovnímu a mimoirskému záběru čas je realizovat. Takže mám problémy spíše v tom, že nemám kolem sebe více na stejnou nótu naladěných lidí, kteří jsou schopni obětovat svůj čas pro dobrou věc.

10. Je Tvůj zájem o Irsko omezen jen na tancování a nebo se zajímáš i o další věci, které s Irskem souvisí?
Nelze mít klapky na očích a nevidět drsnou krásu irské přírody, fascinující památky a příjemné lidi. Připravuji se na další týdenní pobyt v Irsku, který nebude mít s tancováním téměř nic společného.

11. Kdybys vládnul relativně neomezenými prostředky na přípravu či zorganizování jedné akce (nemusí se nutně týkat „Irska“). Koho bys pozval či co bys zorganizoval?
Zřejmě bych uspořádal finančně nenáročné setkání vedoucích tanečních skupin, na akci, které by mělo být takovým „nápadovníkem“, jak taneční skupinu vést, motivovat, trénovat, propagovat. Takový projekt s názvem třeba Zelený most by se mi opravdu líbil. Chtěl bych všem lidem, kterým se Irsko a irské tance líbí ukázat, že tento taneční styl se dá dělat na dobré úrovni i mimo centra jako je Praha či Brno (a to v tuto chvíli nemyslím na mé rodné město). Pár dalších nápadů ještě nechám uzrát…

Děkuji Štefanovi za jeho odpovědi. Opět si uvědomuji jistou omezenost této formy „diskuze“ v tom, že nelze položit další, doplňující otázku a nad nadhozeným tématem se více rozhovořit či rozepsat.

V.B.

Štefan Švestka (narozen 30.7.1975 v Pardubicích) je znám v country a irském tanečním světě především jako organizátor festivalu Pardubická Ryengle (od roku 1999). Je tanečník, trenér, manažer a tvůrce webu pro taneční skupinu Ryengle. Podílel se na přípravě soutěží Stodola, Mistrovství v line dance a cloggingu pro „dospělé“ v Hodoníně nebo některé OMČR. Největší taneční zkušenost je půlroční angažmá ve westernovém městečku No Name City s taneční skupinou Caramella Praha. Cení si i krátkou taneční spolupráci s Quadrillou Brno. Od roku 2002 se pravidelně zúčastňuje soutěží jako porotce. V současné době se zapojil do příprav na irský taneční projekt Miša Kövera a tanečních skupin Ryengle a Avalon – Rhytm Feet.

Václav Bernard