Aktuality 10. 12. 2012
Ohlédnutí za Impulses
Systém „účinkujících“ dřevěných krabic na způsob ruských bábušek, kde v jedné velké krabici je menší, v té ještě menší a pak ještě menší… se prolíná celým večerem: slouží k tancování, stepování, jako sedačky kapely atd. Výborná rekvizita, mistrovsky zvládnutá. Velmi mile jsem byl překvapen kapelou, která byla po jevišti mobilní (nebyla usazena a nazvučena na jednom místě) a navíc bezvadně nazvučená a snad bych se nebál napsat, že dobře zvolená.
Z choreografie Speak Your Feet jsme již něco viděli na Závěrečném večeru BSS 2012. Nicméně nyní tu duo Andrej – Kuba dotáhlo k dokonalosti při respektování přirozenosti obou protagonistů. Andrej hrál pedanta (a tím alespoň v tanci do značné míry je) vyžadující určitou dokonalost, kterou s trpělivostí sobě vlastní (trklikybdrliky…) přenáší na Kubu.
A Kuba v podstatě hraje sebe. Už jsem mu ve skrytu duše udílel svého soukromého Oscara za scénku, kdy hledá na pódiu a v okolí ponožku. Po vystoupení však přiznal, že ji skutečně hledal. V podobném duchu se nesla i choreografie Acapella „Polobosso“. Tanec Blackbird řada tanečníků zcela jistě poznala podle melodie. Tanečnice a tanečníci však předváděli stylem, který učil Jeremiah Molyneaux, jeden z posledních putujících učitelů z Kerry.
Program večera je velmi vkusně gradován – předvedená polka za svůj úspěch více než choreografii vděčí chytlavosti své melodie. Andrejovo sólo pojaté jako pocta mistrům tap dance je skutečně výživné a Andrej zaslouženě sklízí mohutný potlesk. A to nejen za až skoro akrobatické kousky, ale i za nápaditost, kdy do „tance“ zapojí i klandr u hlediště. Závěr tvoří reelová choreografie v rychlém rytmu, která v konečné části slouží i jako skromná děkovačka. Nelze také nevzpomenout na irský zpěv Marušky Stiborové.
Byl jsem příjemně překvapen sestavou doprovodné kapely, kterou z části tvořila děvčata z Goblinu (Pavlína Trakalová a Lucie Bublíková) a dále pak hoši z Moravy – Ondřej Volčík, Adam Smaza a Jan Kouřil.
Jde o nesporně zdařilý tanečně hudební projekt – relativně skromná výprava, nenáročná výbava scény, choreografická nápaditost vázající pozornost diváka mj. i vtipným provedením, na zdejší poměry technická a rytmická dokonalost. Kdybych to měl shrnout do jedné věty, napsal bych: Nebyla to nuda. Za zmínku jistě stojí, že vystoupení byl přítomen zástupce velvyslankyně Irska p. Thomas Bellew.
VB, fotografie M.Utišilová
Václav Bernard
