Aktuality 31. 8. 2025
Revue – září 2025
– Hned na začátek měsíce svolal zájemce o společné hraní Matúš Smolko do Whisky & kilt. A tak srpen začínáme „sešnou“ , která je inzerována nejprve jako pomalá od 19:30. Na tuto část se sešlo poměrně nevelké množství zájemců a tak vznikla tak trochu obava, že moc lidí se v tomto čase dovolených nedostaví. Nakonec po asi hodině se prostor Whisky & kilt naplnil hudebníky všech kategorií a ti méně zdatní uvolnili místo kolem stolu leaderům sešny. Není překvapením, že večer vedli zejména muzikanti jiných národností (Nizozemí, Rusko, Slovensko a Kanada), mezi dalšími účastníky byla Němka a myslím, že Španělé.
– Na počátek srpna přijala kapela RÍ RA pozvání do italského Montelaga na Montelago Celtic Festival k finálovému vystoupení. To se uskutečnilo 7. srpna 2025 a zde jsem si vypůjčil text samotných účastníků, kteří přijeli z této zahraniční události obohaceni o spoustu zážitků, nových zkušeností a kontaktů:
Tak máme za sebou naši událost sezóny na festivalu Montelago Celtic Festival. To, že nás vybrali v #EuropeanCelticContest jako jednoho z finalistů z 60 kapel bylo neskutečné a i když jsme vedle profíků Kilkennys neměli šanci, nijak to nesnížilo náš zážitek z téhle megaakce a dokonce jsme se v plném počtu a stejném složení vrátili i zpátky. Ze všech kapel, které jsme slyšeli, bychom samozřejmě vyzdvihli KAN s Brianem Finneganem. Celkově neuvěřitelné. Tak velký fesťák minoritního žánru „keltské hudby“ whatever that means jsme nezažili a dimenze festivalu nás fakt dostala. Takové množství lidí v ČR najdete na Colours, ale ne na festivalu minoritního žánru… Přitom všechno šlapalo jak po másle, desítky kapel se hladce prostřídaly, organizátoři mysleli na veškeré zázemí a na zelené louce postavili na 5 dnů naprosto funkční městečko. Při našem koncertě na stagi Mortimer pub jsme si připadali jako rockové hvězdy, protože italské publikum to umí fakt rozjet.
Takže, co všechno se dá stihnout za 6 dnů? Dojet do Itálie a zpět na mega fesťák, buskovat v Innsbrucku a Veroně, navštívit San Marino a užít si pláž na Jadranu, dokonce i s potápěním nejmenovaného člena kapely. Busking skvěle zařídil Mrc Hudebnik, o jehož technickém vynálezu zvučení z autobaterky si můžete počíst v jeho podrobné technickoinženýrské studii. Celý trip jsme absolvovali v 7, protože se tam s námi vydala i multifunkční žena, tanečnice, fotografka a hlavně naše kamarádka Barbora Bendová , které moc děkujeme za všechna skvělá videa a support! Doporučení: mějte kapelu a jezděte hrát do ciziny, je to zábavné! Viva l’Italia!
A opět tleskám kapele RÍ RA, která dala na koncertě příležitost vystoupit i nečlenovi skupiny v pozici tanečnice Báře Bendové.
Podle dostupné fotodokumentace si členové skupiny užili nejen celou akci, ale užitečně a příjemně využili pobyt a i cestu tam a zpátky.
– V průběhu začátku srpna – přesně ve dnech 4. – 8. proběhl v Praze inSpiral Summer Camp a jeho vyvrcholením bylo odpolední taneční ceilí na pražském Žižkově pod širým nebem v pátek 8. srpna. V rámci kempu se dostalo na většinu tradičního a moderního irského tance a podobně tomu tak bylo na pátečním ceilí. Přišli nejen účastníci campu, ale i jejich přátelé a příbuzní a dokonce se objevili někteří z bývalých účastníků lekcí inSpiralu. Tancovaly se ceilí tance, setové tance, došlo i na párové tance a v ukázkách tu byl přítomen i seán nos dancing. A tak přikládáme i několik fotografií Markéty Utišilové z této akce:
Foto M.Utišilová
Foto M.Utišilová
Foto M.Utišilová
– Velmi specifická akce se uskutečnila 21. srpna v odpoledních hodinách na prostranství před základní školou v Botičské ulici na Praze 2. Sešlo se zde několik účastníků našich letních škol a přišli si zavzpomínat na tuto akci právě v době , kdy obvykle tato akce dosahovala svého programového vrcholu. Mezi účastníky byla přítomna i jedna z lektorek. Vlastní vzpomínání se pak uskutečnilo v jedné z blízkých restaurací.
Za nás, organizátory letní školy, musím vyjádřit potěšení, že si někdo na letní školu ještě po roce vzpomněl takto pozitivním způsobem.
Děkujeme, je to od vás milé.
– Ve dnech 22. a 23. srpna se tradičně jako již posledních 24 let sešli milovníci skotské kultury a fanouškové skotských silových disciplín na zámku Sychrov nedaleko Turnova, aby se zúčastnili 25. ročníku Skotských her na Sychrově. Pořadatel a duše celé akce Vašek Rout si opět připravil řadu zajímavých koncertů, aktivit, ukázek a degustací, které nechal rozprostřít po zámeckém parku a naplnil tam příchozím celodenní harmonogram. První tancování s Caledonian Clubem se uskutečnilo již v pátek večer, ale hlavní program začal až v sobotu. Koncerty na hlavním pódiu začaly krátce po deváté a s nimi i další atrakce.
Milan Straka předvedl některé dravce ze své chovné stanice a návštěvníkům ukázal výsledky jejich drezúry; do parku začaly najíždět historické britské automobily, ožila keltská vesnice a polní ležení vojska z 1. světové války, rozjely se ukázky a výuka skotských tanců, otevřely se stránky s nejrůznějším tovarem, otevřela se škola golfových odpalů atd. První hudební skupinou na hlavním pódiu byli Jauvajs a tanečnice ze skupiny Coiscéim a následovali Vintage Wine.
Jauvajs (Kuba Linhart) a Coisceim – foto M.Utišilová
Po slavnostním zahájení skotských her oživlo hlavní pódium kapelou Asonance a po ní Isara.
Isara – foto M.Utišilová
Caledonian Club – foto M.Utišilová
Čas pro nazvučení vyplnil ukázkami skotských country tanců Caledonian Club. Zajímavým oživením hlavního pódia byl koncert americké dívčí skupiny Scottish Fish. Musel jsem ocenit preciznost, kreativnost a svěžest hudebního provedení a aranžů tohoto převážně houslového kvintetu, který byl oživením mezi jinak dost skotskými dudami naplněným prostředím.
Scottish Fish – foto M.Utišilová
Přiznám se, že jsem v jejich repertoáru neshledal příliš skotských tradičních melodií a dámy působily spíše jako interpretky Cape Breton hudby a své vlastní. Bezesporu dalším zajímavým hudebním tělesem byl Finlay MacDonald Band ze Skotska pojmenovaný podle svého hlavního protagonisty a excelentního hráče na skotské dudy. A s ním na pódiu další hráčka na dudy, kytarista a hráč na bicí. Program vyhradil tomuto tělesu 90 minut, který muzikanti beze zbytku vyplnili dynamickou a energickou hudbou, ve které dudy byly občas vystřídány flétnami. Sklidili zaslouženě ohromný potlesk.
Finlay McDonald Band – foto M.Utišilová
Zhruba půlhodinový předěl vyplnila český skotský band Blue Squadron Pipe Band a na pódium nastoupila hudební sestava založená jen proto tento večer: Severoirského dudáka Iana Barrowse doplnili čeští muzikanti Vojta Tlustý, Martin Jankovec, Antonín Janák a rakouský pipe bandový bubeník Markus Edl.
Zleva Markus Edl, Vojta Tlustý a Ian Barrows – foto M.Utišilová
Vzhledem k tomu, že se participující muzikanti sešli asi 1x před tímto koncertem, lze řadu věcí přehlédnout. Ale presentovat do budoucna tímto stylem irskou tradiční hudbu, která zde vždy měla své místo, tak zato bych se moc nepřimlouval. Zkusili jsme si to (a Vašek Rout byl u toho) před dvěma roky na Keltském kruhu (s Káťou Garcia a spol.), minulý a předminulý rok zde na Sychrově (lektoři BSS), ale to bylo trochu za jiných podmínek včetně těch povětrnostních (takovou zimu jako tento večer jsem 23. srpna snad nikdy nezažil – vyjma srpna 1968, kdy dorazil mráz z Kremlu).
Slavnostní zahájení Skotských her – zleva ředitel zámku Sychrov, moderátorka, Vašek Rout a loutkář – foto M.Utišilová
25. ročník Skotských her zcela jistě patřil k těm povedeným a věřím, že ti, kteří sem o tomto víkendu přišli vyvětrat své kilty (a nejen ty), nelitovali. Myslím, že si Václav zaslouží ta ocenění, která obdržel v průběhu této akce včetně dudácké skladby, kterou mu dudáci všech zúčastněných bandů zahráli pod sychrovským balkonem. Zorganizovat tak mnohotvárnou akci, která je spojena se Skotskem a jeho tradicí, je velmi záslužné. Popřál bych Václavovi k tomuto jubilejnímu ročníku hodně štěstí se Skotskými hrami dalších 25 let, ale tuším, že to není úplně to, co by si přál. A tak mu raději popřeji, aby si včas vychoval důstojného pokračovatele, přičemž na slova „včas“ a „důstojného“ kladu důraz.
– V pátek (29.08.) před posledním víkendem v srpnu se v pubu Šedý pes na pražském Smíchově uskutečnila Irish Mid Session, kterou svolával Karel Pelc a Petr Jureček. Celkem se sešla necelá desítka hudebníků a z nástrojů převažovalo banjo, které zde bylo zastoupeno 4x. Na druhém místě byly píšťaly. Díky Irovi Tenovi (doufám, že se tak jmenuje) se zde hodně zpívalo a hodně zdatně k tomu přispěl později přichodivší Metoděj Novotný.
Foto M.Utišilová
Hrál se povětšinou repertoár z fondu tunes, které jsou k těmnto sešnám k dispozici na webovkách Mid Session. Přiznám se, že už mi tu po pár návštěvách vůbec nepřijde jako mid, ale s ohledem na rychlost provedení tunů už se mnozí muzikanti odtud mohou naprosto směle přidat k těm, kteří hrají na normálních sessions.
– Druhý ročník brněnského festivalu Folconu proběhl na závěr měsíce srpna ve dnech 28. – 31. Zřejmě proto, že celá akce ještě dobíhá či doznívá, zatím marně hledám na facebooku alespoň nějakou průběžnou zmínku.
Lektoři Folconu 2025
Pokud bude ze strany organizátorů zájem zmapovat proběhlou akci do nějakého dokumentu, vybavit ho fotografiemi a ten na našich stránkách vystavit, rádi poskytneme prostor.
Václav Bernard
