Aktuality 30. 11. 2024
Revue – prosinec 2024
– Je velmi dobré, že se zejména v Praze, kde je asi nejvíce zájemců o interpretaci irské hudby, diverzifikují hráči do několika skupin podle úrovně a hráčské vyspělosti. Už tu zhruba 2 roky jedou velmi kvalitně a s dobrými výsledky pomalé sessions. U Vaška Routa jsou jedenkrát měsíčně otevření Irish Music Sessions, které zde svolává Zdeněk Poledna a trvají už řadu let. V posledním roce se tu ještě vyčlenila skupina muzikantů, kterým úplně nevyhovují pomalé sessions, ale na Irish Music Sessions se necítí ještě dostatečně komfortně. A tato skupina se schází po různých pražských pubech a hraje svým stylem a svoji rychlostí celkem předem známý repertoár. Svolavatel těchto session je hráč na banjo a člen skupiny Áthas na Saoirse Petr Jureček. Jejich session je poznatelná pod označením Irish Mid Session a jedna taková se uskutečnila 2. listopadu ve skotském pubu Šedý pes na pražském Smíchově.
Foto V.Bernard
Foto V.Bernard
Sešlo se asi 12 muzikantů a překvapivě zde byli 4 banjisté. Vedle Petra Jurečky tu byl Karel Pelc a Emil Riumkin. Tím čtvrtým banjistou, který hrál na pětistrunné banjo claw hammer stylem, byl nějaký cizinec, který aktuálně projížděl Prahou. Zbytek hráčů byli většinou flétnisté a občas někdo vzal do ruky bouzouki nebo kytaru.
Foto V.Bernard
Je škoda, že mezi hudebníky nebyl žádný houslista nebo houslistka, protože by jistě pomohli k barevnějšímu zvuku. Repertoár těchto sešen je složen většinou ze všeobecně známých skladeb (tunes) umně seskládaných do trojic a pro zájemce je stáhnutelný z internetu. Tyto sešny jsou zájemcům otevřené a pravidelní hráči určitě uvítají posily, které pomohou k větší interpretační barevnosti .
– Nebývá časté, že by se příznivci irské kultury náhodně sešli v nějaké zahraničním zařízení a společně zde zaimprovizovali. 3. listopadu se tak stalo v irském baru v centru Helsinek. Z finského Oulu se tu zastavili na zpáteční cestě domů manželé Perglerovi a z Tampere sem přijela Tereza Bernardová, která strávila víkend s finskou pobočkou své taneční školy inSpiral Dance Comapny.
Tomáš s Verčou a dalšími muzikanty z Finska zahráli Tereze k tanci a druhý den společně odletěli do Česka.
– Dokská skupina MalemIrish přijela zahrát do klubu Betlémská ve středu 6. listopadu. Byla to pro mě po dlouhé době příležitost navštívit vystoupení této skupiny a nemuset se přitom přesouvat mimo Prahu. MalemIrish působí aktuálně jako trio a hudebně vedoucím nástrojem jsou zde housle v rukách Mirka Pátka. Nicméně je trochu slyšet, že kapela chybí druhý melodický nástroj. Skupina se vzhlédla i ve zpěvu shanties, což jsou zjednodušeně řečeno námořnické a tak trochu pracovní písně. Zpívají je s opravdovou vervou a protože jsou téměř jediní (snad jen RÍ RA jim může konkurovat) a zpívají je chlapsky a acapella, jsou v tomto originální. Také při tomto zpěvu publikum, které se jinak věnovalo konzumaci a povídání, ztichlo a věnovali kapele svoji plnou pozornost.
Foto Václav Bernard
Prostředí však jinak bylo poslechu hudby trochu nepřátelské, hlučné a tak jsem po přestávce koncert opustil. Pokud tento klub bude chtít dělat nějakou hudební produkci, měl by se postarat o nazvučení či jinak organizačně prostor uspořádat, aby ti, kteří jsou na koncert, nebyli rušeni.
V pátek 8. listopadu jsme vyrazili s Markétou na koncert dívčího tria Cake & Ale do vesničky Mlékojedy do pivovaru Kaberna. Trio se skládá ze zpěvaček a muzikantek Kristýna Zíkové, Loes van Schaijk a Kateřiny Kučerové a toto byl jejich druhý společný koncert. Svůj zpěv doprovázejí kytarami. Repertoár mají poměrně široký a nikterak specializovaný: zatím každá ze zpěvaček do něho přinesla to, co se jí nejvíce líbí a pro to získala i druhé dvě.
Cake & Ale – foto Markéta Utišilová
Zpívají písně z repertoáru Peter, Paul & Mary (On a jet Plane), lidové písně (Water is wide a další), moderní písně, ale i renesanční kánon, který zpívala děvčata na závěr. Loes přinesla do repertoáru i vlastní píseň a tak nabídka je poměrně široká. Ještě před Vánocemi děvčata slíbila obohatit repertoár o vánoční písně a koledy. Takže je na co se těšit a koncert tohoto dívčího tria rozhodně doporučuji k návštěvě.
– V týdnu mezi 4. a 10. listopadem se uskutečnily další zajímavé akce, o kterých se zde mohu asi pouze jen zmínit, protože jsem je nenavštívil.
V Zach’s pubu v Plzni se uskutečnil koncert zdejší skupiny Poitín, což by na jednu stranu nebylo nic překvapivého, neboť Zach’s Pub je skoro jejich domovskou scénou. Pro mě byl zajímavý host této skupiny nebo možná její nový člen v podobě harfenistky Julie Macháčkové, dcery Jardy Macháčka – houslisty Poitínu.
Julie a Jaroslav Macháčkovi – foto z FB
Julii se patrně podařilo rozšířit repertoár skupiny o některé harfové skladby (O’Carolan) a za významné spolupráce se svým otcem pomohla zkrášlit koncert skupiny. Soudím tak jen podle nahrávek, které Jeremy umístil na FB.
V sobotu 9. listopadu se uskutečnila ve Veleni v objektu Budilových tradiční oslava svátku Samhain. Každoročně Jarda se svoji ženou zve něco málo hudebních těles ke koncertu do jejich garážo-dílny ve Veleni a tam se za podpory velmi opulentního občerstvení holduje irské a příbuzné hudbě.
Letos pozvání přijaly kapely Jarda a Zuzka, Torques, Naholou 25 a Jauvajs. Závěr akce obvykle patří společnému muzicírování.
Akce je to vskutku unikátní, protože se koná už řadu let (letos už po osmnácté), neřeší se zde honoráře či cestovné a občerstvení je tu skutečně bohaté. Poděkování patří právě také i muzikantům, kteří jsou ochotni přijet do této malé vesničky za Prahou a jen z pouhé radosti tu zahrát a zazpívat komornímu publiku.
Náhodně se mi podařilo na FB zachytit toto foto se skupinou Jauvajs a Mirkem Pátkem s banjem a úplně si nejsem jist, že je to záběr z tohoto ročníku.
A tak přeji Jardovi a Laďce, aby i nadále dělali sobě i druhým radost v podobě pořádání této akce a hlavně aby jim to dlouho vydrželo.
– Ve stejný večer se v Sezemicích v místním kulturáku konal koncert pardubické skupiny Beerberries, o které jsem si myslel, že už neexistuje a zároveň tuto událost přišli podpořit tanečníci ze skupiny Innkeepers, o jejíž existenci také v poslední době nepronikly navenek žádné zprávy. Takže doufám, že šlo o více než jen chvilkové oživení mrtvol a že obě uskupení dají o sobě více vědět.
– Další týden a hlavně víkend byl bohatý na řadu akcí, z nichž jen některých jsme se stačili zúčastnit. Ale začněme od Irish Trad Session, která se uskutečnila v bistru paláce Radost ve čtvrtek 14. listopadu.
https://www.facebook.com/1140948357/videos/1118656152936931/
¨Foto Markéta Utišilová
Session byla v rukou dvou manželských dvojic – Perglerových a Markusových, ke kterým se přidává Jan Banis, Emil Riumkin a Jakub Severin.
– Dlouho avízovaný koncert skupiny Conamara Chaos a taneční skupiny inSpiral Dance Company pod názvem Anord na Bíse se uskutečnil v pátek 15. listopadu v Divadle V Celetné. Podle informací z pokladny divadlo šlo o vyprodanou akci. Už v předsálí jsem se pozdravil s řadou lidí a ty, které jsem neznal, zřejmě patřily do rodin vystupujících. Čekal bych, že vystoupení bude zajímat širší „irskou“ veřejnost z Prahy, ale na to při pohledu do sálu zřejmě nedošlo.
Conamara Chaos – foto V.Bernard
Foto Markéta Utišilová
Foto Markéta Utišilová
Vlastní vystoupení moderoval Radvan Markus a do hudby skupiny Conamara Chaos vstupovali s choreografiemi tanečníci a tanečnice inSpiralu. Šlo tedy o choreografie šité na míru jednotlivými instrumentálním setům, které z velké většiny se skládaly z autorských melodií (tunes) Radvana Markuse. Choreograficky se museli tvůrci vypořádat někdy s ne úplně jednoduchými melodickými rytmy (např. 10/8 jig), choreografií spojenou s písní či s choreografií bez hudby (acapella). Taneční skupina také předvedla velmi pěkně Glencar reel. Kapela vycházela z melodií a písní z jejich nedávno vydaného CD a k nim přidala jednu novinku. Přiznám se, že mi chybělo Láďovo sólo na bodhrán, ale chápu, že možný časový kalkul tomuto programovému číslu nepřál.
– Halloween Feis 2024 se uskutečnil v tělocvičně Sokola Pankrác v sobotu 16. listopadu. Pořadatelem už po několikáté je taneční skupina škola Gall-Tír. Jsem dalek hodnotit tuto akci, protože jsem se ji zúčastnil pouze krátkou dobu. Podle startovních čísel, z nichž některá byla ze čtvrté stovky, lze soudit, že o účast na této akci byl mezi kontinentálními školami zájem.
Mým zájmem, zde bylo setkání a pozdravení jedné z porotkyň Orlou Nic Conuladh (ADCRG/BG) z Irska. Ta jako mladé děvče vystupovala ve Strakonicích na Dudáckém festivalu v roce 1980 jako členka taneční skupiny své matky (Mollie Mhic Conuladh) se svými tanečními kolegyněmi a kolegy a dalšími irskými hudebníky.
Orla Nic Conuladh ADCRG/BG
K tomuto zjištění jsem se dostal skrze časopis Ceim, kde byla tato akce zmíněna. Přes Johna Cullinanea jsem se dostal až k Molly, následně jsem získal další informace od pořadatelů Dudáckého festivalu ve Strakonicích a dokonce jsem mohl vidět i filmový záznam České televize z vystoupení irských hudebníků a tanečníků. Setkání s Orlou se mi podařilo díky ochotě Honzy Klášterky jako jednoho z organizátorů tohoto feise.
Mary Sweeney ADCDR/BG
Neméně příjemné bylo setkání s další porotkyní soutěže Mary Sweeney ADCRG/BG, která prvně navštívila Prahu v roce 2002 v rámci naší druhé letní školy a s ní jsme v souvislosti se začátkem RCCEA v kontinentální Evropě nikdy neztratili kontakt.
– Irský bál v Jablonném v Podještědí a Oslava 25 let skupiny Démáirt – to byly dvě akce, které se sešly ve stejný den a téměř stejný čas – v sobotu 16. listopadu večer. S ohledem na předchozí uvedenou akci jsem si musel účast na těchto dalších i s vzhledem ke geografické vzdálenosti odpustit.
Nicméně bych připomenul tu druhou jmenovanou. S Démáirtem v době, kdy začínal a já byl v Rinceoirí, jsme měli velmi dobré vztahy a dvěstěkilometrová vzdálenost na otočku, abychom se mohli zúčastnit jejich akcí, nebyla problémem.
Zástupci skupiny Démáirt na semináři s Mary Sweeney 19.10.2002 v Praze
Hodně k těmto dobrým vztahům pomohla i Káťa (nyní Báňová) – zakladatelka a vedoucí této skupiny. Sympatie k tomuto tanečnímu sdružení nás neopustily ani nyní. Rád bych i jménem své rodiny Démáirtu popřál dalších nejméně 25 let a ještě trochu úspěšnějších, než byly ty předchozí roky.
Démáirt ještě ve spojení s kapelou Dálach jsou významnými „držáky“ irské tradiční kultury na Moravě a já za sebe osobně budu rád, když tomu tak bude co nejdéle.
– Před dalším víkendem – konkrétně 22. listopadu – se v brněnské Sýpce konal Svatoondřejský bál, který pořádala brněnské sdružení Skotský pes. Nebyl jsem tam, ale nepochybuji, že měl výbornou atmosféru. To potvrzuje i přiložená fotografie Michala Spurného. O hudební doprovod k tanci se postarala kapela Alastair ze severních Čech.
Foto Michal Spurný
V Česku se v posledních letech konají dva svatoondřejské bály – jeden v Brně a jeden v Praze. Je naprosto úžasné, že pořadatelé těchto akcí se dokáží dohodnout na termínech tak, že si nejen nekonkurují, ale dokonce se dobře podporují. Do Brna jezdí Pražáci a na ten pražský bál, který pořádá Caledonian Club, zase naopak jezdí zájemci o skotské tance z Brna.
– V pátek 22. listopadu se v Praze sešli muzikanti na tzv. Irish Mid Session. Místem konání byl opět pub Šedý pes na Praze 5. Ani zde jsem nebyl, ale věřím, že atmosféra byla výborná.
– Druhý svatoondřejský bál se konal v Praze Na Marjánce v pátek 29. listopadu. Zde „dirigentskou hůlku“ držel v ruce Honza Drastík z Caledonian Clubu a o hudbu k tanci se opět postarala kapela Alastair Alastaira Edwardse.
Foto V.Bernard
Před vlastním tancováním parket obsadila kapela ze ZUŠ Roudnice nad Labem pod vedením Marka Johnsona a její bubenická sekce. A pak v celkem rychlém sledu následovaly 4 taneční bloky. V jedné přestávce Caledonian Club předvedl 2 velice choreograficky zajímavé tance (jejich jména sem dosadím později). Tanec na závěr Strip the Willow a kruh se skladbou Auld lang Syne ještě před půlnocí definitivně ukončil tuto skvělou akci.
Foto V.Bernard
A na závěr něco na společenské téma:
– Na loňské letní škole (BSS 2023) mohli návštěvníci si prohlédnout tradiční výstavu fotografií a tehdy jsme k představení svých fotografií nabídli plochu u tělocvičen bývalé tanečnici plzeňské skupiny Inis Marcele Vodrážkové, která nyní už pár let žije v Irsku. Její fotografie mají skutečně vysokou profi úroveň a já jsem rád, že jsme ji – tedy její fotografie – na té BSS měli. Mezitím se Marcela vdala, stala se z ní paní Malichová a 12. listopadu se stala maminkou malé Sofie. Mamince a Sofii přejeme hodně zdraví a oběma rodičům hodně radosti.
20. listopadu přivedla na svět dceru Adélku Vendy Mináriková, která začala tancovat na samém začátku v Rinceoirí Irish Dance Academy v roce 2004 jako Vendula Tlustá. Gratuluje rodičům a přejeme hodně hodně zdraví, štěstí, radosti a spokojenosti celé rodině.
Rádi bychom zde popřáli návštěvníkům našich stránek hezké prožití vánočních svátků a úspěšný nový rok 2025. Budeme se na vás těšit i v roce příštím a slibujeme, že se budeme snažit o ještě zajímavější náplň a aktuálnost našich webových stránek. Zachovejte nám přízeň a pokud to nebude v kolizi s nějakým Vaším přesvědčením či názorem, šiřte informaci o těchto stránkách ve svém okolí.
Team Bernard’s
Úvodní foto v Revue je od Markéty Utišilové (Conemara Chaos)
Václav Bernard
