Bernard’s – Irsko, irské tance a něco navíc

Aktuality 1. 5. 2017

Revue – květen 2017

V průběhu dubna jsme zprovoznili naše nové stránky, o jejichž design a střeva se výborně postaral Martin Loužecký. Se zprovozněním stránek jsme vystavili i propozice v pořadí již sedmnácté letní školy, kterou připravujeme. Letos trochu více straníme tancům a trochu jsme zkombinovali původní lekce irského set dancingu. Požádal jsem lektory (Gerarda Butlera a Marii Gassidy) o výuku nejnovějších setů, které vznikly v poslední době a tuto výuku doplnit o párové tance (two-hand dances) a některé společenské, které jsou vhodné pro výuku, která se realizuje jako doplněk vystoupení nebo koncertu. Gerard bude učit první tři dny a pak odjede, Marie druhé tři dny. Sólo dancing v úrovni intermediate a open jsme obsadili výborným tanečníkem, který působí v show Riverdance (Jason O’Neil) a také tanečníkům v úrovni primary jsme zajistili lektora, kterého už někteří znají z loňska (Bridget Madden). Začátečníky bude vyučovat Andrej Mikulka a lekce úplných začátečníků letos neotevřeme. Lekcí sean nós dancingu se ujme Markéta Utišilová, která je uznávanou tanečnicí a učitelkou tohoto stylu.
Výuku hry na hudební nástroje jsme trochu zmenšili, ale ne zase až tolik, aby zde nenašli svoji příležitost zejména hráči na melodické nástroje v rámci lekcí Irish Music Sessions, které povedou Tomáš a Veronika Perglerovi. Účelem je nejen dát těmto muzikantům příležitost se zdokonalit v hraní na své hudební nástroje (Tomáš a Veronika jsou multiinstrumentalisté), ale naučit se hrát společně a spolu a dodržovat přitom pro session všeobecně platná pravidla. Zůstávají lekce hry na hudební nástroje vedené českými lektory – harfa (Vendy van der Meijs), tin whistle (Anna Šůrová), bodhrán (Láďa Veselý) a příčná flétna (Radvan Markus). Letos neotevíráme irštinu a sean nós zpěv, ale nabízíme zcela originálně lekce irského liltingu, které povede Robert Harvey z Irska, jinak několikanásobný irský šampión v hraní na irskou flétnu, který vyučuje v Dublinu na Trinity College. Protože nám přijde ne zcela správné nevyužít i jeho muzikantskou kvalifikaci, po projednání s Robertem se pokusíme nabídnout účastníkům letní školy jeho soukromé lekce hraní na flétnu.
Z tradičního schématu BSS zůstane středeční ceilí – bude se opět konat v historickém sále Novoměstské radnice a samozřejmě i Závěrečný večer, který bude v divadle Ponec. Zde si připomeneme některá výročí se vztahem k irskému tanci v ČR prostřednictvím pozvaných hostů.
Zveme všechny opravdové zájemce o irskou hudební a taneční kulturu na naši letní školu. Přihlašte se, prosím, nejlépe v průběhu května. 1. června provedeme vyhodnocení zájmu a je možné, že některé málo obsazené lekce nevratně zrušíme.

– První dva dny měsíce dubna o víkendu se na předměstí Bratislavy v kulturním domě obce Záhorská Bystrica konal Bratislava Feis. Soutěž se konala za hojné účasti slovenských, českých, rakouských, polských a maďarských tanečnic a tanečníků, které zdatně doplňovali tanečnice a tanečníci z dalších zemí Evropy. Za inSpiral Dance Company zde byly i tanečnice z Finska. Oproti předchozím soutěžím, které pořádala bratislavská škola Avalon v čele s Andreou Šturdíkovou, se zdálo, že počet účastníků se ještě zvýšil. Sál místního kulturního domu však nebyl o tolik větší a tak v něm nebylo občas příliš vzduchu. Hudební doprovod zajistil Kristián Fišl a porotci zde byli z Irska a Skotska. Přes poměrně dobrou organizaci na konci prvního dne se soutěže dostaly asi do hodinového skluzu, druhý den to bylo o trochu méně. Soutěž provázela poměrně velmi přátelská atmosféra, neboť většina soutěžících se už delší dobu znala z předchozích soutěží.

Tanečnice z inSpiral Dance Company Terezy Bernardové – foto V.Bernard

V průběhu soutěže nebylo možno si nevšimnout s jak širokým členským zázemím disponuje taneční škola Avalon. Je celkem obvyklé, že pořadatelská škola do soutěže zapojuje veškerou svoji taneční základnu. Na příkladu Avalonu, který byl zastoupen snad ve všech kategoriích, je vidět, jak široký záběr tato škola má. Ronan Morgan School si může díky manželům Klášterkovým gratulovat k trojici tanečníků s příjmením Springorum. I když nejstarší Jonáš ze zdravotních důvodů nestartoval a šetřil své síly na blížící se světový šampionát, oba mladší bratři Antonín a Vítek potvrdili, že přes svá velmi dobrá umístění, že zdaleka ještě nejsou na tanečním vrcholu a ještě o nich určitě uslyšíme. Škoda, že jejich sestra si dosud cestu k irskému tanci nenašla. Dalo by se předpokládat, že by se bratry nemusela nechat zahanbit. Príma taneční výkony předvedla také děvčata z Rinceoirí, nyní soutěžící pod anglickou školou McGahan Lees Academy, zejména Sára Slavíčková, Míša Srbová a Marie Staňková. InSpiral Dance Company zde byla zastoupena tanečnicemi a tanečníkem ze všech působišť v Čechách a na Moravě vyjma Mostu a tři tanečnice přiletěly také z Finska.  V nejlepší kategorii Open Championship soutěžily ve svých kategoriích Katka Kovářová (skončila na 8. místě v kategorii over 23) a Alžběta Růčková (11. místo v kategorii 18-23). Nepříjemné zranění chodidla nohy si způsobila Zuzana Šiklová z inSpiral Dance Company a prověřila tak pohotovost záchranné služby Slovenské republiky.

Irská hudební session se sešla u Vaška Routa ve Whisky & Kilt baru ve středu 12. dubna. Zhruba desítka hudebníků tu v průběhu večera přehrála velkou část tradičního irského repertoáru. O vyšší úroveň interpretace se tu zasloužili manželé Perglerovi. Po dlouhé době se tu objevil Richard Sovitzky, který kdysi docházel na tyto sessiony s kytarou. Tentokrát přišel s houslemi a hrálo mu to velmi dobře. Mile jsem byl překvapen Martinem Kebertem, který rozjel několik tunů a dohrál je.

Fotografie ze session od Markéty Utišilové

 

– Třetí víkend v dubnu (21.-23.04.) se obrátila pozornost setařů z kontinentu a přilehlých ostrovů k Praze, kde se konal Set Dance Weekend Prague 2017, který pořádala pražská skupina Sona Sól za přispění Kevina a Carol Monaghan a irského ceilí bandu Rise the Dust. Víkend reálně začíná pátečním ceilí a výběr tanců je skutečně takový, že se přítomní, kteří se sem sjeli – jak se později ukázalo – asi z deseti zemí (národností však bylo asi 14), řádně roztancovali a připravili si tak příjemnou atmosféru pro celý víkend. Opět po nějakém čase se setkáváme s těmi, se kterými jsme před časem strávili čas na obdobných víkendech v Basingstoke, Erlangenu, ve švýcarském Hersbergu, Lille či ve Frankfurtu. Rise the Dust se sem vracejí opět po pěti letech (naposledy zde hráli v roce 2012 a prvně v roce 2011 na obdobných víkendech) i se svými rodinnými příslušníky.


Po pátečním roztančení následují dva semináře, které vede Kevin a Carol Monaghan. Sobotní dopolední je věnován Wessex Setu, který je kolektivním produktem tanečnic a  tanečníků z Basingstoke z bezprostředního okolí Kevina a Carol, má 4 figury. Vznikl na počátku minulého roku a myslím, že byl presentován i před rokem v Praze na Set Dance Weekendu. Pro odpolední seminář vybral Kevin z oblasti Kerry – Valentia Right and Left Set. Tento tanec se zde ještě netancoval. Na večerním ceilí jsem zaznamenal asi 14 setů a v průběhu 4 hodin jsme odtancovali asi 9 tanců. Součástí večera byla ukázka sean nós tance, který presentovala Sharleen McCaffrey, manželka Brendana Doylea – hráče na box , Sean Ryan, manžel Liz – klávesistky a jinak také synovec Connieho Ryana, od kterého je odvozován novodobý zájem o irský set dancing v samotném Irsku, a nakonec zatancovala i Markéta Utišilová.

Po půlnoci se v prostorách bývalé restaurace pod sálem scházejí zájemci o hudební session a muzikanti a zhruba do půl třetí je zde produkována živá hudba. V tomto čase postupně hudbu střídá zpěv a s touto aktivitou účastníci večera končí někdy k ránu.


Neděle začíná hodinu před polednem v pořadí třetím ceilí. Nejen pro to, že pro dost účastníků je to poslední příležitost ke společnému tanci za doprovodu skvělé kapely, má ceilí výbornou atmosféru, která těsně před odjezdem kapely na letiště je završena irskou hymnou. V průběhu ceilí se našel čas k malému vystoupení step dancingových tanečníků Sona Sól a představení zdejších velikonočních zvyků, při kterých se Kevin a mužská část kapely naučila nejen slova velikonoční koledy, ale naučila se i aplikovat hlavní velikonoční “nářadí” na svých protějšcích.


Rise the Dust velmi pěkně provedl účastníky víkendu jednotlivými ceilí a tanečníci hudebníky odměnili velmi srdečným aplausem. Kevin s Carol se spolu s organizátory postarali o vděčný taneční program a organizátoři – zejména Tereza, Jana, Ondrové a další členové Sona Sól se postarali o všechen ten organizační rámec, bez kterého by se celá akce nedala uskutečnit. Rád konstatuji, že se jim to podařilo na výbornou. A tak nezbývá než povzdechnout, že je to škoda, že tato akce není pro více českých setařů.

– Závěr měsíce dubna je už řadu let v našich končinách spojen s připomenutím keltského svátku Beltine (Beltain, Beltaine). Dlouhodobě – 20 let – zde měla asi nejlepší nabídku a odezvu oslava svátku Beltine v režii Bratrstva Keltů, tedy hlavně Tomáše Křivánka. Několik let probíhá oslava návratu jara a zimy v době keltských svátků na zámku v Nižboru a letos druhým rokem se Beltine slaví také v Českém ráji na Semíně s nádhernou kulisou Trosek v pozadí. S ohledem na počasí v závěru měsíce jsem nakonec zvolil k návštěvě jen Beltine na Semíně. Zahajují Keltové a po nich hned Banshees, kteří mě překvapili svým složením. Z původní sestavy zde byla jen Irena Samcová, kterou doplnili René Starhon, Marek Poledna, Fána a Pepa Janíček. Sessionová hudba v jejich pojetí byla excelentní a některé sestavy tunes mi připomněly staré Dún an Doras. Pepa pěkně zpíval, ale na doprovodu ostatními členy kapely bylo poznat, že se kvůli tomuto vystoupení nesešli ani na jedné zkoušce.

Na podiu je vystřídalo trio Eoghan O’Reilly, Ondra Volčíka a Adam Smaza. Pěkná tradiční hudba byla trochu rozmělněna uváděním Eoghana, které bylo delší, než bylo třeba a hlavně hůře myšlenkově srozumitelné. Následovala dva vstupy kapely Dick O’ Brass s jejich spíše rockovějším pojetím tradiční irské, skotské a bretanské hudby. Přišlo mi, že té poslední bylo v repertoáru nejvíce a že šlo o takové ty vyhlášené “pecky”, na které se lidé chytí. To se celkem také stalo.

U následujícího Corchenu byla příjemně překvapující houslistka, bez jejíž houslových vstupů by hudba Corchenu působila trochu fádně. Bylo příjemné si po delší době poslechnout Rí Ru, se kterou je to jako s vínem – stále zraje k lepšímu. Byla to mimochodem asi první kapela dne, kde jsem se při uvádění repertoáru nenudil.  Zásluhu mají na tom zejména takové spíše “drzé” vstupy Pavla Brejchy. Koncert skupiny Cheers jsem vynechal a vrátil jsem se na Rinceoirí a Shannon.

Shannon nastoupil posílen o Helenu Markovou a bez basového kytaristy. Rinceoirí zde byli v plné síle a vzdor hodně chladnému počasí neobrali obecenstvo o pohled na nejnovější kostýmy, které tělu moc tepla nedodávaly. Rinceoirí tu aktuálně disponují asi největším množstvím relativně dobře vypadajících stepařů a tak to neváhali na Semíně uplatnit ve většině choreografií, které jsem měl možnost vidět. Bohužel obecenstvo od dopoledne značně prořídlo a tak své taneční choreografie předváděli těm, kteří v těsném kruhu obstoupili pódium.


Vlastní Beltine hodně vděčí za svoje umístění a patrně za dobré finanční zázemí. Přesto ani letos propagování akce se příliš nepoučilo z loňského ročníku. Faktem je, že k celkem nevelké účasti přispělo i chladné počasí posledních dnů, což se projevilo zejména na gastronomické nepřipravenosti – restaurace totálně nestíhala a když už byl člověk obsloužen, tak zase čekal dlouho na zaplacení. A další jediný stánek  s jídlem už předvečerem měl nabídku značně proškrtanou.

Vyvěšený program jsem našel snad jediný a to na občerstvovacím stánku, což vzhledem k tomu, že nikdo jednotlivé kapely a programy neuváděl a celý program nikdo neřídil, bylo trochu nedostačující a málo komfortní. Myslím si, že návštěvnosti, aby se akce nedostala do červených čísel, nebylo zdaleka dosaženo a přesto parkovací prostor už nyní našel své limity, o gastronomickém zabezpečení ani nemluvě. Zkrácení programu na jeden den se zdá být rozumné. Organizátor by se měl pečlivěji zabývat programovou strukturou akce. Pro kapelu by nemělo být vstupenkou na takový festival, že zahraje to, co i další dvě (a to nehodnotím kvalitu interpretace). Spojení Shannonu a Rinceoirí na večerním vystoupení považuji za zdařilé a je vidět, že vizuální stránka na návštěvníky funguje – tedy více tance. Také je třeba vybírat ze skupin, jejichž prezentace na pódiu není spíše sebezničující než sebe propagující. No a pakliže za akcí jsou nějaké zajímavé finanční prostředky, proč nepozvat nějakou zahraniční kapelu či band? S nadsázkou by se dalo říci, že na Lúnasu by jistě přišlo o dvacet lidí více. To jsou však témata pro jinou strukturu než na závěr informace o akci.
Jen krátce na závěr: Beltine určitě ano, ale asi trochu jinak. Mám tuto akci rád a nechci aby skončila.

+ Před uzávěrkou jsem ještě dostal následující informaci od Bárči Flétnistky a tak ji sem vkládám:
Ahoj, myslím, že dobré počiny by neměly zůstat nepovšimnuty. Tak tady máš něco do úvodníku. Ve čtvrtek 13.4. uspořádala Eliška Homutová z taneční skupiny Inis společnou session muzikantů s tanečníky v Pivnici U Kance v Plzni. Úspěch to mělo veliký u obou zúčastněných táborů a tak doufáme, že tradice bude pokračovat aspoň čtvrtletně a doplní tak naše občasně-pravidelné muzikantské sessions U Zacha.

Odesláno z aplikace Messenger

Václav Bernard

Další články z rubriky Aktuality

18.–24. 8. 2018

Kam za Irskem v ČR?

25.říjnaIrish Music Session (Hudba)
Praha, Whisky & Kilt od 20:00
26.říjnaSkotské tance ve Whisky&Kilt (Tanec)
Praha, Whisky&Kilt Club od 19:30
Pořádá Caledonian Club
28.říjnaEoghan O’Reilly Trio (Hudba)
Brno, U Valáška od 21:00
30.říjnaJak je důležité míti Filipa (Divadlo)
Mladá Boleslav, Městské divadlo od 19:00
O.Wilde
12.listopaduPoručík z Inishmoru (Divadlo)
Praha, Vršovické divadlo Mana od 19:00
M.McDonagh

Objednávky tanečních bot a doplňků

Objednávky tanečních bot a doplňků