Aktuality 31. 3. 2025

Revue – duben 2025

S velmi dobrým pocitem jsem zaznamenal na internetu zprávu, že nedávno vzniklý Nadační fond Rosti a Ivy Čapkových podpoří v letošním roce 3 mladé muzikanty tím, že je vyšle na intenzivní týdenní výuku do USA, uhradí jim letenky, ubytování, stravu a samozřejmě i výuku. Vybraní mladí lidé se budou učit hrát bluegrass a sice Jakub – 16 let na kytaru, Matouš – 17 let na banjo a Marie – 24 let na mandolínu. Rosťa Čapek je úspěšným výrobcem hudebních nástrojů pro bluegrass a na jeho banja a mandolíny se hraje v mnoha zemích na světě. Zvláště si jeho nástroje oblíbili američtí muzikanti, z nichž mnozí jsou jeho osobními přáteli.

Rosťa s manželkou Ivou založili v roce 2022 Nadační fond a hned v tom roce a v letech dalších vyslali do USA každý rok jednoho muzikanta. V letošním roce bude Čapek Instruments slavit 40 let a tak se manželé Čapkovi rozhodli vyslat do USA hned 3 muzikanty. Rosťa vyrábí nejen klasická bluegrassová pětistrunná banja, ale produkuje i banja, které mnozí z nás využívají při produkování irské hudby. 
Rosťa se svoji ženou Ivanou jsou také organizátory řady bluegrassových koncertů, které jsou velmi populární i tím, jaké kvalitní interprety dokáží do Prahy pozvat. Nedávno se taková akce konala v Praze v hotelu Pyramida a my tu přikládáme záznam koncertu:  https://www.youtube.com/watch?v=CHxZzd8XFac . 
Rádi bychom alespoň takto Rosťovi a Ivě popřáli hodně dalších produkčních úspěchů a sami si moc přejeme, aby se do budoucnosti zvýšila produkce Čapkových čtyřstrunných irských bendž.

No a tak teď k tomu, co se událo v měsíci březnu 2025. A bylo toho nemálo, o čem píšeme a nemálo bylo toho, co jsme nestíhali. Zejména v okolí irského svátku sv. Patrika:

– ve dnech 28. února – 2. března se uskutečnila v Berlíně taneční akce s názvem Dancing on Dangerous Ground – 25. výročí. Jediným účastníkem z Česka byla Tereza Bernardová, kterou jsem požádal o malý informační příspěvek se vztahem k této akci.

Tato unikátní akce se konala na přelomu února a března v Berlíně, a pořadatelem byla společnost Tap Connection. Na akci bylo nutné se přihlásit s předstihem.
Vzpomínám si, jak na mě na podzim na facebooku vyskočila upoutávka na workshop s Jean Butler a Colinem Dunnem, spojenou se současnou show Dancing on Dangerous Ground, která měla premiéru v Londýně před 25 lety. Ihned jsem věděla, že ať už bude obsah jakýkoliv, bude to kvalitní zážitek.

Colin Dunne, Tereza Bernardová, Jean Butler – foto Tereza Bernardová

Colin i Jean patří mezi nejuznávanější taneční osobnosti nejen v irském tanečním světě – oba jsou bývalí tanečníci show Riverdance. Jejich přínos irskému tanci je enormní a i dnes jsou vyhledávanými profesionály. Jejich společná show byla originální, nadčasová a naprosto odlišná od ostatních produkcí. Jejich show byla provokativní a obsahovala řadu neotřelých tanečních a hudebních prvků, bohužel se nesešla s úspěchem, který si zasloužila. Přesto však pozitivně ovlivnila řadu irských tanečníků z různých koutů světa a dlouho sloužila jako zdroj inspirace i v ČR.

Jason O‘ Neill, Tereza Bernardová, Kate Spanos   – foto Tereza Bernardová

Není divu, že i po 25 letech se v Berlíně sešlo více než 30 tanečníků z více než 10 zemí – profesionálních umělců a zkušených tanečníků, které spojuje vášeň pro irský tanec, zvědavost a touha alespoň na krátkou chvíli pracovat s těmito dvěma umělci, kteří mají velmi lidský přístup a umí předávat své znalosti a zkušenosti.

Trénink začíná – foto Tereza Bernardová

Sergey  Nazarov, Tereza Bernardová, Ciara Sexton, Amelie Brune – foto Tereza Bernardová

Celá akce začala pátečním promítáním nesestříhaného videozáznamu celé show a poté následoval prostor pro otázky a odpovědi.
V sobotu jsme se naučili část úvodní choreografie „Prolog“ a v neděli jsme zkoušeli kus ze „Svatby“. Už od prvních minut bylo jasné, jak nás tato zkušenost ovlivnila a že ji budeme ještě dlouho zpracovávat. Kroky a choreografie byly nádherné a v tak krátkém čase bylo náročné pojmout vše do detailu, ale nebylo cílem se přijet učit choreografie, nýbrž si užít proces učení. A to se podařilo. Celá akce byla naprosto bezvadná – od organizace až po obsah. Snad jediná stížnost, na které jsme se všichni shodli, zněla: BYLO TO MOC KRÁTKÉ!
Jakmile se naskytne další podobná příležitost, jdeme do toho znovu.

Lauren Smyth a Tereza Bernardová – foto Tereza Bernardová

Záznam z této akce bude zpracován a časem k dispozici v New York Public Library for the Performig Arts a také bude zmíněna v archivu Our Steps. 
Ještě jednou děkuji Gyula Glaser, Jean Butler a Colin Dunne za tuto jedinečnou možnost zažít tuto akci.

Tereza Bernardová

–  Ve stejném termínu jako akce předchozí se o kousek dál v Německu konal 21. ročník akce Irish Set Dance Weekend, který pořádala Andrea Forstner s manželem Christianem. Pořadatelé jedou v ustáleném modu, kterým slaví už dvě desetiletí úspěch: kapela Abbey Ceilí Band v sestavě Ger Murphy, Andy O’Connell a Hughie Kenneda doplněný o banjistku Frances Curran a vedení tanečního programu Pat Murphy, 3x ceili, 3x workshop a 3x session.

Abbey Ceilí Trio + Frances Curran – foto M.Utišilová

 

Pat Murphy – foto M.Utišilová

Místem konání byl už dlouho k této akci využívaný Redoutensaal v centru Erlangenu. Námětem sobotního karnevalového ceilí byla červená barva. Víkendu se zúčastnilo v některých programech až 18 setů, které tvořili účastníci z následujících zemí: Rakousko, Belgie, Kanada, Španělsko (Katalánsko), Česko, Dánsko, Anglie, Francie, Německo, Maďarsko, Italie, Irsko, Slovensko, Skotsko, Švýcarsko, USA. Tanečnice a tanečníci z Česka byli asi druhou nejpočetnější skupinou a to zejména díky těm ze Sona Sól.

Na karnevalovém ceilí  bylo opravdu rudo (uprostřed Andrea Forstner, organizátorka víkendu) – foto M.Utišilová

Předváděcí set – foto M.Utišilová

Sám jsem se víkendu aktivně nezúčastnil a akci jsem proležel v erlangenském hotelu. Pouze na chvíli jsem nahlédnul do sálu a mohu jen potvrdit, že víkend měl tradičně výbornou atmosféru. Také mě nadchla banjistka a kdybychom ještě organizovali letní školu, asi bych si na ni pomyslel. Víkend dokumentovalo několik fotografů a mezi nimi i moje dcera Markéta. Uvádím zde pro dokumentaci i několik jejich fotografií.

– Pravidelná Irish Music Session v Bistru Radost se konala 6. března. Muzikanti se sešli v sestavě, kde základ byl doplněn o další nové muzikanty. A tak vedle manželů Perglerových, Jana Banise, Radvana Markuse (a později přišla i Jana), Jakuba Severina, Emila Riumkina zde byl Andy Wills, dále zde byl Martin Medek a Ondra Vařil z bývalé Sony. 

foto V.Bernard

Session se zařadila mezi ty velmi podařené a jen škoda, že zdejší akce unikají třeba tanečníkům, kteří zde mohou nasát atmosféru sešen s kvalitní irskou hudbou. Tomáš Pergler zde představil svoji harmoniku, kterou rozšiřuje sortiment hudebních nástrojů, na které je schopen hrát na takových a podobných akcí. Zatím je někde na začátku, ale o jeho zájmu hrát velmi dobře na tento nástroj já osobně nemám pochyby. Přidávám jednu ukázku z večera:

https://www.facebook.com/vaclav.bernard/videos/599422172921102

– Irish Music Mid Session v Šedém psu se uskutečnila 7. března za hojné účasti asi 15 hudebníků. Chodím na tyto akce rád, protože si zde i zahraji. Ne vždy se tu hraje bleskovým tempem i vybrané melodie jsou blíže těm, které se v Irsku učí hudebníci začátečníci. A Petr a jeho pomocný tým (Matyáš Richter a Karel Pelc ) usilují o to, aby sešna byla pro všechny zúčastněné a všichni si zahráli.

Emil Riumkin, Karel Pelc a Zdenek Poledna – foto V.Bernard

foto V.Bernard

Vítaná je účast i těch poněkud pokročilejších hráčů (Matouš Smolko a Emil Riumkin), který občas hrají roli podpory pro méně zkušené hráče.  

– V podstatě už v pátek 14. března začínají první akce se vztahem k blížícímu se irskému svátku sv. Patrika. Je jich docela dost a tak se vše nedá stihnout. Člověk musí vybírat. Na pátek jsem si vybral koncert skupiny Conamara Chaos v Hybernské. Účast je skutečně velkolepá, na čemž má asi trochu i podíl to, že v průběhu koncertu a před jeho začátkem je čas věnovaný irské literatuře v českém překladu. Večer tak začíná představením aktuálního čísla literárního měsíčníku Plav, které je věnováno irské poezii. A hned tedy několik – patrně snad – překladatelů z pódia přednáší básně z tohoto časopisu. Přiznám se, že poezii příliš nerozumím a nejsem schopen ji vnímat, není prostě pro mě srozumitelná. To na začátku druhé poloviny po přestávce nastupuje na pódium překladatel Martin Světlík a to má zcela jiné „grády“. Martin přečetl úryvek z připravované české verze básně zvané Cúirt an Mheán Oíche, neboli Půlnoční soud, irského básníka Briana Merrimana. Rozsáhlé satirické dílo z osmnáctého století, pověstné svou jazykovou bohatostí a nevázaným humorem, líčí spor týkající se neochoty irských mužů se ženit. Dotýká se ovšem i kontroverznějších témat, jako například kněžského celibátu, či nemanželských potomků. Díky tomu bylo Merrimanovo dílo často terčem cenzury, ovšem nyní je považováno za jeden ze základních kamenů irskojazyčné literatury (tolik slova Martina Světlíka charakterizující toto dílo). Troufám si napsat, že po pár slovech Martina pozorně poslouchá a smíchem reflektuje většina přítomných. Až tato báseň někde vyjde, rád si ten produkt opatřím.

Martin Světlík – foto M.Utišilová

Ostatní čas naplňuje kapela  Conamara Chaos svoji hudbou. Vedle osvědčených a dnes se dá snad i napsat populárních melodií a písní, které známe z jejich prvního alba nám kapela představuje i několik novinek zčásti autorských a zčásti převzatých. Myslím, že se pomalu „zadělává“ na další album.

Conamara Chaos a Jáchym Hájek – zleva Láďa Veselý, Radvan Markus, Jana Markusová, Jáchym Hájek, Svatka Hlávková Štěpánková,         Martin Jankovec – foto M.Utišilová

V některých částech koncertu jako host vystupoval violista Jáchym Hájek, který doprovodil některé sety skupiny a nebo i za doprovodu skupiny zazpíval několik písní v irštině. Pro mě bylo potěšitelné, že ve svém vystoupení použil také irský lilting, který se začal učit před časem na letní škole pod vedením Roberta Harveye.  Na koncertu byl přítomen tak velvyslanec Irska j.e. Alan Gibbons a jeho partner Dr. Ernesto Vasquez del Aguila.

– V sobotu 15. března v tomto roce jsem nezaregistroval ani jednu vzpomínku na 15. březen 1939, ale zato jsem zaregistroval opět řadu akcí připomínající svátek sv. Patrika. V brzkých odpoledních hodinách jsem navštívil Mělník, kde na oslavě svátku sv. Patrika spolupracovala hudební skupina Asset a taneční skupina inSpiral Dance Company. Hudební skupinu, která zatím v této sestavě asi není moc známá, tvoří manželé Perglerovi, kytarista Ondra Vařil a bodhranista Martin Medek. Jde tedy o muzikanty, kteří jsou známí z dřívějška i z jiných kapel zaměřených na irský trad.

Zleva Veronika Perglerová, Tomáš Pergler, Ondra Vařil a Martin Medek – foto V.Bernard

inSpiral Dance company v „akci“ – foto V.Bernard

Mělník je sice příjemně nasvícen sluníčkem, ale tam, kam jeho paprsky nedosáhnou, je docela mrazivo. A tak na provizorní scéně a parketu na jednom z mělnických náměstí se pravidelně střídají sólové vstupy kapely s ukázkami tance a v neposlední řadě i s výukou tanců pro veřejnost. Zajímavým zpestřením byla soutěž v otevírání korunkových uzávěrů u pivních lahví různými předměty.
Okolo 16. hodiny tato část programu končí a nastupují na scénu místní mažoretky. Po jejich vystoupení je na programu průvod a večer session, na kterou přijedou i další renomovaní hudebníci. To už ale nemám v časovém harmonogramu.

– Z Mělníka se společně s tanečníky z inSpiral Dance Company přesouvám do pražských Řep, kde v místní sokolovně se uskutečňuje jedna z řady oslav svátku sv. Patrika. Zde se na této akci hudebně podílí hudební skupina MalemIrish doplněná o Matouše Smolka a tanečně akci zajišťuje taneční skupina inSpiral Dance Company.

MalemIrish – foto M.Utišilová

Tančí inSpiral Dance Company – foto M.Utišilová

A i zde je programový model podobný – bloky hudby jsou střídány tanečními ukázkami a společným tancováním s návštěvníky akce spojeném s výukou. MalemIrish v posledním čase se celkem úspěšně věnují námořnickým písním tzv. shanties a tak i zde máme šanci několik z nich slyšet. Poměrně velký zájem je o nabízenou whiskey, což se projevuje zejména na tanečních schopnostech některých účastníků večera. A tak s přibývajícím časem přestává být důležité co a jak se tancuje, či co kdo předvádí na jevišti. Načasování konce na 22:00 hod. je asi velmi příhodné.

Výuka tanců – foto V.Bernard

Podotýkám, že dnešní den byl zvlášť významný v tom, že se konalo opravdu docela dost akcí zaměřených na blížící se svátek a to nejen v Praze, ale i na jiných místech v České republice. Některé skutečně byly propagací irské tradiční kultury, ale řada z nich byla bohužel pouze propagací irských nápojů. Ale to majitelům pubů, hospod a restaurací asi nelze vyčítat.

– Na neděli 16. března CIBCA  (Czech Irish Business & Cultural Association) zorganizovala svatopatrikovský průvod Prahou. Sraz účastníků byl na Václavském náměstí pod křižovatkou s Jindřišskou. Patřičně vymóděné se zde sešly nižší stovky Irů a českých příznivců Irska. Byly zde zastoupené pražské taneční skupiny a školy, společenství Wild Geese, chovatelé psů irský vlkodav se svými mazlíčky, dva skotské bandy, hráči hurlingu, dětská složka GAA a několik dalších společenství. V čele průvodu vykročil William Chip Doehring stejně jako před téměř třiceti lety, kdy se zde konala historicky první St. Patrick’s Parade. 

 

Za asistence Policie vykročil průvod krátce po 14:15 hod. z Václavského náměstí na Příkopy, Havířskou ulicí na Ovocný trh a odtud Celetnou na Staroměstském náměstí. Všude po cestě účastníci průvodu budili zaslouženou pozornost a veřejnost si v ulicích průvod natáčela. Závěr průvodu na Staroměstském náměstí měl být věnován tanci. S ohledem na nedostatečný hudební doprovod se však propagační efekt tance naprosto vytratil, neboť jen pár metrů od tančících nebylo nic slyšet. A tak místo oficiálního ukončení se závěr průvodu tak nějak vytratil. Škoda. Nicméně pořadatelé mají velké zásluhy na tom, že se podařilo do této akce zapojit poměrně velké množství lidí.

Účastníci průvodu – foto M.Utišilová

Čelo průvodu – foto V.Bernard

Čelo průvodu, vedle velvyslance j .e. Alana Gibbonse je zde i irský ministr Robert Troy – foto V.Bernard

Průvod provázela televize reportérka televize Prima a tak v televizním zpravodajství této stanice bylo možno vidět záběry z průvodu a rozhovory s účastníky.

– Večer v neděli 16. března se konala v James Joyce pubu na Starém Městě Irish music session za účasti asi deseti či dvanácti muzikantů. Vzhledem k tomu, že šlo o nedělní večer, tak zde nebylo ani tam moc nabyto. A protože se sešli hudebníci, kteří hrají irský trad a nikoliv keltskou hudbu, bylo co poslouchat. Několik videí z večera jsem poslal na facebook. Je trochu škoda, že nikdo z organizátorů patrikovského pochodu si na tyto hudebníky nevzpomněl a tak trochu nezředil tu skotskou hudbu, která průvod provázela.

foto V.Bernard

foto V.Bernard

– Oslavy svátku sv. Patrika zakončila recepce organizovaná Irskou ambasádou v Praze v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí. Na úvod si účastníci poslechli irskou a českou hymnu v podání Jáchyma Hájka a pak projev irského velvyslance j.e. Alana Gibbonse a zástupce českého MZV Jana Mariana.

Po té už následovala dílčí setkání účastníků, kteří se skládali z velvyslanců různých zemí, představitelů obchodních organizací, které participují na irsko-českém trhu či se angažují na kulturní scéně. Přítomen byl i pražský primátor a jistě i řada dalších veřejně známých osobností. V neposlední řadě zde byla zastoupena i irská komunita žijící zejména v Praze.

Osvěžujícím prvkem byla přítomnost hudebníků, kteří „podmalovávali“ ruch v prostorách paláce, konkrétně Jana Šouflová a pak manželé Perglerovi a Marek Poledna. 

– 21. března spatřilo světlo světa páté studiové album skupiny Flook s názvem SANJU, což je jistě výborná zpráva pro ty, kteří si už v minulosti hudbu této skupiny oblíbili. Na internetu je už možno si poslechnout alespoň úryvky některých skladeb, kterých je na albu celkem 5. Skupina letos oslaví již 30 let svého trvání a to v nezměněném personálním obsazení a jedná se tak o jednu z nejstabilnějších skupin v této oblasti. 

                                                                                                                                       

Flook are:
Brian Finnegan – whistle, wooden flute
Sarah Allen – alto flute
Ed Boyd – acoustic guitar
John Joe Kelly – bodhrán
with additional musicians, as listed in the track detail below

THE FARTHER SHORE/WINTER FLOWER (7.03)

The Farther Shore Sarah Allen/Phil Cunningham SGO Music Publishing Ltd (BMG)/PRS
Winter Flower Brian Finnegan SGO Music Publishing Ltd (BMG)
MUSICIANS: Sarah Allen / Ed Boyd / Brian Finnegan / John Joe Kelly
with John Calvert – ukulele bass, shaker / Stevie J Jones – piano

JIG FOR SHAM/THE DAWN WALL/JOHNNY DS/TIMEWAVER (6.18)

Jig for Sham Brian Finnegan SGO Music Publishing Ltd (BMG)
The Dawn Wall Brian Finnegan SGO Music Publishing Ltd (BMG)
Johnny D’s Liz Carroll Grow Your Own Music (BMI)/Bucks Music Group Ltd
Timewaver Brian Finnegan SGO Music Publishing Ltd (BMG)
MUSICIANS: Sarah Allen / Ed Boyd / Brian Finnegan / John Joe Kelly
with Patsy Reid – fiddle / John Calvert – ukulele bass, electric bass / Stevie J Jones – synth, synth bass, tambourine

KOADY/THE BURNING LION (4.13)

Koady Brian Finnegan SGO Music Publishing Ltd (BMG)
The Burning Lion Brian Finnegan SGO Music Publishing Ltd (BMG)
MUSICIANS: Sarah Allen / Ed Boyd / Brian Finnegan / John Joe Kelly
with John Calvert – ukulele bass, electric piano, shaker /
Stevie J Jones – electric piano, tambourine

TIE THE KNOT IN GEORGIA/ED’S BIG FIVE-O/FAQQUA (6.06)

Tie the Knot in Georgia Brian Finnegan SGO Music Publishing Ltd (BMG)
Ed’s Big Five-O Brian Finnegan SGO Music Publishing Ltd (BMG)
Faqqua Brian Finnegan SGO Music Publishing Ltd (BMG)
MUSICIANS: Sarah Allen / Ed Boyd / Brian Finnegan / John Joe Kelly
with Konstantine Tumanov – piano / John Calvert – ukulele bass, shaker /
Stevie J Jones – synth

WHERE THERE IS LIGHT/THE MAY WATERWAY/NINETY YEARS YOUNG (6.52)

Where There is Light Sarah Allen SGO Music Publishing Ltd (BMG)
The May Waterway Sarah Allen SGO Music Publishing Ltd (BMG)
Ninety Years Young Sarah Allen SGO Music Publishing Ltd (BMG)
MUSICIANS: Sarah Allen / Ed Boyd / Brian Finnegan / John Joe Kelly
with Patsy Reid – fiddle, viola / John Calvert – ukulele bass / Stevie J Jones – synth, synth bass, vocals

– V průběhu března oznámilo město Belfast, že bude v roce 2026 hostit největší oslavu tradiční irské hudby a kultury 2026 Comhaltas Fleadh Cheoil na hÉireann. Belfast City Council se tak stává partnerem CCÉ při pořádání této masivně rostoucí akce, která v příštím roce se  bude konat pětasedmdesáté. The Fleadh v Belfastu se bude konat od neděle 2. srpna do neděle 9. srpna. Je to v historii Fleadh podruhé, co se tato akce bude konat za severní hranicí Irska: v roce 2013 se Fleadh konalo v Derry City.

Ilustrační foto

V roce 2024 v průběhu osmi dnů se na Fleadh ve Wexfordu konalo více než 400 událostí, z toho 230 soutěží, velké koncerty, pouliční koncerty, ceilís aj. Toto probudilo zájem více jak 650 000 návštěvníků. Jak je vidět tak tato akce přináší vedle velkého množství hudebních a kulturních zážitků pro město i nezanedbatelný ekonomický zisk. A je předpoklad, že v Belfastu dojde ještě k navýšení návštěvnosti. Jen pro zajímavost: letos – tedy v roce 2025 – se Fleadh koná opět ve Wexfordu a bližší informace lze získat na adrese fleadhcheoil.ie. Nicméně už nyní na období, kdy se takto akce koná ve Wexfordu, lze jen stěží sehnat nějakou ubytovací kapacitu ve městě nebo blízkém okolí. Belfast je větší město, má větší kapacity, ale ani ty nejsou nevyčerpatelné a tak když někdo uvažuje o návštěvě Belfastu v termínu Fleadh, neměl by váhat se zajištěním ubytování.

– Před koncem měsíce března proběhla sdělovacími prostředky zpráva o tom, že Dům U Hybernů v centru Prahy, historicky spojováný s irskými františkány od první poloviny 17. stol., byl prodán v elektronické dražbě slovenskému miliardáři Milanovi Fil’ovi za 447 milionů korun. Dům U Hybernů vznikl v 19. století přestavbou původního barokního klášterního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie při klášteře irských františkánů.

Klášter s kostelem po zrušení (1785) litografie Josef Anton Scotti de Cassanona

V letech 1811 až 1813 byl upraven na celní úřad rakouského císařství. V letech 1938 až 1949 byl kostel přebudován na výstavní síň a tomuto účelu sloužil až do roku 1991. V roce 2006 prošla budova rekonstrukcí a v jejích prostorách vznikl moderní divadelní sál. V současnosti jej využívá divadlo Hybernia, nájemní smlouva je uzavřena do roku 2055.
Patrně se většina populace nad touto zprávou nikterak nepozastaví, informaci přejdou a život jde dál. Pak se najdou i tací, kteří jsou obeznámeni s historií těchto míst utrousí symbolicky nějakou tu slzu. Ale čas se kvůli tomu nezastaví, protože ani český stát – předchozí vlastník – neměl zájem si připomínat irskou přítomnost zde. A protože i vedlejší nemovitosti bývalého kláštera nyní mají stejného vlastníka, ani bych se nedivil, kdyby za čas se tu začala stavět na vyklizeném staveništi nějaká ta skleněno-ocelovo-betonová stavba.  

– Téměř pravidelná Irish Music session pořádaná Zdenkem Polednou ve Whisky & kilt se konala 27. března.Nebyl jsem přítomen, takže bez komentáře a pouze s fotografiemi Markéty Utišilové:

xxx

Bára Bendová

Stalo se toho v měsíci březnu mnohokrát více, což je dobře. Aspoň další psavci mají dost témat, kterým se mohou věnovat a zaplnit mezery v nich. V průběhu oslav svátku sv. Patrika jsem se na různých akcích setkal s výčitkou někoho ze zúčastněných, že o této akci nevěděl. Na to mám jedinou odpověď: nesleduješ ty správné stránky.
Příjemné jaro!

Autorkou úvodní foto je Markéta Utišilová

 

 

 

 

 

Václav Bernard