Bernard’s – Irsko, irské tance a něco navíc

Aktuality 1. 6. 2017

Revue – Červen 2017

Začíná červen a my se pokusíme v krátkém čase jako organizátoři Bernard’s Summer School upravit nabídku lekcí podle skutečně projeveného zájmu a vytvořit rozvrh tak, aby co nejvíce účastníků mohlo navštěvovat v poklidu všechny přihlášené lekce. V žádném případě to neznamená, že by nebylo možné se dále přihlašovat. Jen to nebude možné na lekce, které byly k 1.6. zrušeny. Slíbili jsme některým hudebníkům, že se poptáme Roberta Harveye, učitele pozvaného na výuku liltingu a jinak několikanásobného irského šampiona ve hře na irskou flétnu, zda by nebyl ochoten k nějakým individuálním lekcím pro flétnisty. Obdrželi jsme od něho kladnou odpověď. Pokusíme v nejbližší době nějak specifikovat tuto možnost, aby flétnisté měli možnost svůj zájem projevit.
Součástí BSS bude samozřejmě i Irský večer v historickém sále Novoměstské radnice (23.08.), který bude věnován irskému tanci. K poslechu a hlavně k tanci bude hrát lektorská kapela, kterou pravděpodobně doplní Honza Brabec z Poitínu. Stejnou kapelu využijeme i na Závěrečném večeru, který se bude konat 25. srpna v oblíbeném Ponci. Tam, mimochodem, budeme letos dělat už patnáctý Závěrečný večer. V jeho rámci, ale i v průběhu celé letní školy bychom rádi připomněli několik kulatých a půlkulatých výročí, které se vztahují k irskému tanci v Česku. Tak především v červenci t.r. uplyne 50 let od prvního vystoupení irských hudebníků a tanečníků v tehdejším Československu. Vedoucím této skupiny, která vystupovala neformálně v Praze, pak v Ostravě a na Myjavě, byl právě John Cullinane. Věrní návštěvníci BSS tohoto pána “historie irského tance” a jinak i velmi dobrého tanečníka, který i ve svém pokročilém věku nepostrádá při tanci šarm, mohou pamatovat z BSS 2013. John přislíbil návštěvu BSS i v letošním roce.


20 let letos na podzim uplyne od založení první skupiny irských tanců – Rinceoirí. Pod touto skupinou původně letní školy v roce 2001 vznikly, ale od doby, kdy jejich TCRG přestala vyučovat na letní škole, členové Rinceoirí mají nepovoleno se této akce zúčastnit. Přesto je to taneční skupina, od které se odlomily a vznikly jiné skupiny a která tu ve věci irské taneční kultury udávala směr. Koncentrací na soutěžní tanec skupina ztratila svoji universálnost a v podstatě i paměť. Vznik této skupiny je spojen se jménem Kate Wood, kterou znají a pamatují si ji pouze původní členové. Kontaktovali jsme Kate a pozvali jsme ji do Prahy na Závěrečný večer. Zatím jsme však od ní neobdrželi žádnou odpověď.


V roce 2002, tj. před 15 lety se prvně v Česku vyučovaly irské setové tance a to shodou okolností na naší letní škole. Tance učil tehdy Sean Kilkenny, tedy nynější president RTME a učitel irského tance v Den Haagu. I Sean obdržel naše pozvání, ale s ohledem na to, že v Holandsku školní rok začíná dříve než u nás, tak by se nedokázal uvolnit a do Prahy by přiletěl až v průběhu Závěrečného večera. To už by asi bylo zbytečné.
Budeme rádi, když i tyto historické souvislosti a osobnosti s nimi spojené pomohou motivovat čtenáře těchto řádků k účasti na letní škole a nebo alespoň k návštěvě některého z plánovaných večerů.

 

Festival Irský Máj vstoupil 5. května večerní přehlídkou tanečních skupin s názvem Pod jednou střechou do svého sedmého ročníku a tak možná se nabízí otázka, zda sedmička bude pro tento festival tím šťastným číslem.  Pro letošní “střechu” vybrali pořadatelé téma Dílo (a život) Oscara Wildea a tak se přiznám, že jsem s velkým zájmem čekal, jak se přizvané či vybrané skupiny s tímto tématem porovnají ve svých choreografiích. Na většině z nich bylo vidět, že minimálně tvůrce choreografie se tématu musel věnovat více než jen tanečně tj. přečíst si něco o tomto spisovateli, dramatikovi, esejistovi a básníkovi v jedné osobě a alespoň lehce se seznámit s hlavními obrysy jeho života běhu, který v mnohých projevech tehdejší společnost šokoval či dokonce pohoršoval. Po prvním vstupu Natálie Matyskové v choreografii s názvem Viktoriánská doba nastupuje na scénu skupina Gall-Tír se setem choreografií Obrázky ze života O.W. Choreografie jsou uvedeny a proloženy vstupy Jendy Klášterky co by učitele literatury. Po první choreografii, kterou je ceilí tanec Three Tunes však už nastupují autorské choreografie, kde se skupina představuje schopnost širšího záběru než je jen orientace na irský tanec.

Gall-Tír

Dále si jeho životních peripetií ve svých choreografiích všímají taneční skupiny inSpiral Dance Company a Rinceoirí. Pohádky Oscara Wildea byly inspirací pro choreografie Coiscéimu, Simply Dance a Rinceoirí.

Rinceoirí

Simple dance

Coiscéim

Dance In Pulse

Určitě velmi působivé byly ty choreografie, které připomínaly spíše takové ty temné stránky života a díla O.W. Zde velmi zdařilé po stránce spojení hudby a pohybu byly choreografie skupiny Seamróg, Dance in Pulse a pak hlavně choreografie Dorian Grey Andreje Mikulky, kde společně vystupoval s hudebníkem Jakubem Machuldou. Potěšilo mě, že téma skupiny chytlo a pokusily se o něco více než jen repliku feisových kroků.

Sheamróg

Andrej Mikulka

Večer tím získal na větší vážnosti a přesvědčivosti a pro diváky – a to nejen pro ty, kteří fandí především irské kultuře – byl opravdovým kulturním zážitkem. Pohledem do publika jsem zkoušel odhadovat, kolik zde bylo návštěvníků bez rodinných vazeb na vystupující. Nenašel jsem jich moc. A vlastně proč by tato akce nemohla i v budoucnosti být takovou tou rodinnou sešlostí? Myslím, že by určitě mohla a tak Marušce Haklové a týmu kolem ní držím palce.

– Festival o den později večer pokračoval novým programem s názvem Večer taneční improvizace.  Nahrazuje ne zcela úspěšný večer, pro který se pořadatelům dařilo v minulosti zajistit irskou kapelu. Nicméně nenašli v podstatě řádnou odezvu u publika a večery byly pravděpodobně ekonomicky neúspěšné. V prvním ročníku improvizace mezi sebou soutěžilo pět tanečních týmů: Two dancing hearts – Tereza Bachová a Natálie Matysková; 10 Years different – Jakub Mašek a Veronika Benáčková; Dance Fusion Company – Jana Raila Hlavsová a Jana Zanthia Sládková; Alegría – Eva Gitschinská, Dominika Dvořáková a Pavla Ginger Strnadlová; Katka jako Katka – Kateřina Špirochová. Na vylosovanou skladbu mezi sebou soutěžily vždy dva taneční týmy tak, že se nakonec utkal na různé skladby každý tým s každým. Taneční výkony posuzovala tříčlenná porota, které předsedal Andrej Mikulka a soutěžní výstupy byly proloženy i vstupy porotců.

Porota

Two dancing hearts – Tereza Bachová a Natálie Matysková

Na konci byli vyhlášení vítězové – od poroty získala nejvíce bodů Dance Fusion Company, diváckou cenu obdržela Kateřina Špirochová. Přemýšlím, jak se k této části festivalu postavit, abych v příštím roce neobdržel od pořadatelů tričko s nápisem třeba “tuplovaný májový skeptik”. Zkrátím to: pro improvizaci, jakou předvedl Andrej Mikulka v rámci vystoupení porotců, jsem všemi deseti. Přečetl jsem si pár nadšených reakcí na tuto část festivalu a tak klidně připouštím, že pro většinu to může být podařená část festivalu, která si v něm nachází mezeru, kterou bylo dobré takto vyplnit. Akce určitě byla “májová”, protože se konala v květnu.

– Dlouho avízovaná show Lord of the Dance dorazila 13. května také do Prahy. Vlastnímu vystoupení předcházel taneční workshop vedený tanečníky z LOTD, společné fotografování a návštěva zázemí show. Zhruba hodinová akce byla nabízena za 35 GBP a podle fotografií na facebooku se jí zúčastnily tanečnice z Rinceoirí a RIDA. Na vlastní vystoupení se O2 hala pořádně naplnila. Vystoupení bylo precizně odvedené tak, jak jsme u této show zvyklí.

Roli Lorda stejně jako v roce 2015 při posledním předchozím představení tancoval Matthew Smith a v sestavě tanečníků byl i Cathal Keaney – jeden z Lordů, který byl hostem BSS 2011. V rámci dobrých vztahů s pořádající agenturou jsem získal fotografickou akreditaci a tak se mi podařilo nafotit něco málo snímků jednotlivých výstupů. Mezi snímky z vystoupení, které jsem později umístil na svůj profil na faceboku, byla i fotografie z choreografie, kde vystupují pouze tanečnice v relativně sporém oblečení. I když tato scéna nepodlehla výrazným změnám od doby rekonstrukce vystoupení  Lord of the Dance Dangerous Games v  roce 2010, překvapila mě reakce návštěvníků FB.

V případě této choreografie jde o pokračování trendu, který jsme mohli vysledovat už v dřívější Flatleyho show Celtic Tiger. Ač v případě tvůrců choreografie, kam spadá i oblečení tanečnic, jde o celkem laciný a prvotně plánovitý záměr tak trochu šokovat publikum, mně osobně to neurazilo. Na druhé straně kostýmy v této show jsou velmi vkusné a povedené a jsou i jinak dobře uzpůsobené tomu, aby podporovaly libreto této show.
LOTD je v podstatě jediná irská taneční show, která k nám jezdí v pravidelných intervalech a s ohledem na naplněnost hlediště se dá konstatovat, že je úspěšná. Je škoda, že se tu v průběhu roku neobjeví více show a více irských hudebníků a tanečníků. O to více musí vážný zájemce sledovat nabídky dopravně dostupných kulturních zařízení v sousedních zemích. Tam je nabídka daleko větší a zajímavější. V tomto směru jsou zajímavé zejména Drážďany.

– Téměř pravidelná irská hudební session se konala ve Whisky & Kilt klubu konala 24. května. Z počátku to vypadalo spíše na takový hudební trénink pořádající skupiny muzikantů. Později se objevil Jan Banis a hudebníci u Isary, kteří přispěli k hudební naplněnosti večera. Večer se mnohem častěji objevil zpěv (Chip Doehring, Filip Šelemberk, Zdenek Poledna, Markéta Utišilová).

Foto Markéta Utišilová

– V deníku Metro se 19. května objevil článek o skupině Rinceoirí. Je to jistě způsob, jak zpopularizovat irský tanec a zmnožit tak počet lidí, které začne irská tradiční kultura zajímat. Možná by pak k nám nejezdila jen show LOTD, ale třeba i některé další. Přeji Rinceoirí, aby článek přispěl k náboru nových zájemců do jejich kurzů. Je jen škoda, že z hlediska faktů a někdy i formulačně vyznívá příspěvek naivně, nesrozumitelně a téměř nečesky. Vím, že redaktoři nakonec s příspěvkem po veškeré autorizaci si stejně udělají, co chtějí a potřebují bez ohledu na skutečnost. Takže pozor na novináře.

– V sobotu 27. května jsem trochu žánrově odbočil a vydal jsem se do Městské knihovny na Taneční přehlídku k mezinárodnímu dni stepu a světovému dni Lindy hopu, kterou pořádá taneční studio ZIG-ZAG Zdenka Pileckého. V rámci večera různé taneční formace včetně těch zahraničních předvedly řadu stepařských a swingových choreografií. Na programu večera se podílela i taneční skupina Gall-Tir několika choreografiemi a pak také inSpiral Dance Academy.

Z toho se dá soudit, že na programu byl i irský step. V rámci téměř tříhodinového představení bylo předvedeno 30 choreografií. Řada z nich byla špičkového charakteru a originálního pojetí. inSpiral předvedl s pomocí dětí choreografii Klobouky, dále pak setový tanec Blackbird a Mickey’s Reel. Gall-Tir nastoupil v sestavě Jenda + 6 děvčat a předvedli choreografii Reels Show a Solas.
Jinak Zdenek Pilecký, který má za sebou bohatou taneční kariéru, se zapsal i do historie irského tance v Česku. Jako první sem dovezl Lisu Delaney a uspořádal s ní několik seminářů. Na Lisu si pak vzpomněla taneční skupina Rinceoirí v době, kdy jí vypověděla spolupráci Anne-Marie Cunningham.

– Letos podeváté se v Praze koná The Prague Feis – soutěžní akce, která se zde díky Rinceoirí koná od roku 2009 a letos podruhé pod hlavičkou britské školy McGahan Lees Irish Dance Academy. Podruhé je také hostitelem této akce ZŠ v Kunraticích na jižním okraji Prahy. Dal jsem letos přednost druhému dni, tj. 28. květnu, kdy byly na pořadu spíše dětské kategorie. Účastníky druhého dne  za inSpiral Dance Academy byly děti z Mostu, které sem šly na svoji první soutěž. Zároveň zde byla děvčata z Tereziny německé části školy a děti z pražské části školy. Feis probíhal dle mého soudu celkem standardně asi až do chvíle vyhlašování výsledků.  To probíhalo v chodbě školy, ačkoliv celkem brzy byl prostor tělocvičny, kde se odbývala celá soutěž, poloprázdný. Přitom v chodbě nebylo hnutí, vyhlašování výsledků bylo nedůstojně s ohledem na velmi omezený prostor. Údajně takto si to přály dámy z pořádající školy, které sem přijely v počtu tří a získal jsem pocit, že byly jen strůjci zmatku a problémů. Členové skupiny Rinceoirí, kteří nesli hlavní tíži celé akce zřejmě pod tíhou těchto “dozorkyň” neměli vůbec šťávu, byli otrávení a čišelo  z nich naprosté znechucení. Tím vůbec nezpochybňuji kvalitu tanečních tréninků a workshopů, které je s učiteli McGahan Lees Academy spojeno.


Tanečníci z inSpiral Dance Academy si vedli velmi dobře a to zejména ti, kteří vystupovali poprvé a získali tak první zkušenosti s podobnými soutěžemi. Soutěž přispěla k další jejich motivaci pro další taneční tréninky. Věřím, že tomu tak bylo u začátečníků v jiných školách. Při vyhlašování výsledků mě zaujala stuha za umístění na 2. a 3. místě. Byla černá a na ní nápis “zlatým” písmem. Nemohl jsem si nevybavit, že přesně takto vypadají stuhy na věncích na hřbitovech. Bylo mi vysvětleno, že jsou to barvy pořádající školy. Hned jsem si oddychl, že v tom není nějaký symbol či jinotaj.


Jedním porotců byla také paní Dearbhla Lennon, která byla také porotcem v soutěži An Jig Gig v roce 2011, kdy se této soutěže zúčastnila i Tereza Bernardová. Dámy se opět po delší době setkaly a bylo to setkání velmi vřelé. Konalo až po skončení soutěží a tak to nemělo vliv na pořadí tanečníků Terezčiny školy.
Já jsem se oficiálně seznámil s panem Umbertem Crespim, jehož produkci tanečních bot v Česku už asi 2 měsíce zastupuji. Po zkušenostech tanečnic inSpiral Dance Company lze tyto boty, které tanečníci měli možnost na feis fyzicky vidět, jen doporučit.

Václav Bernard

Další články z rubriky Aktuality

Kam za Irskem v ČR?

18.srpnaPředehra 17. skotských her – skotské tance (Tanec)
Sychrov
Připravuje Caledonian Club
19.srpnaBernards Summer School 2017 (Hudba, tanec)
Praha
19.srpnaSkotské hry – 17. ročník (Hudba)
Sychrov
23.srpnaIrský večer – Ceilí Night (Tanec)
Praha, Novoměstská radnice od 19:30
Doprovodná akce Bernard's Summer School 2017
25.srpnaZávěrečný večer Bernard’s Summer School 2017 (Tanec)
Praha, Divadlo Ponec od 19:30

Objednávky tanečních bot a doplňků

Objednávky tanečních bot a doplňků