Aktuality 1. 6. 2010
Revue – červen 2010
– O prvním májovém večeru se v HZK konala irská session. Občas úplně nevím, kudy vedou „cesty“, po kterých se taková session organizuje. Vždy se informace objeví krátce před plánovaným termínem na facebooku (to je zdroj pro mě. Kde k této informaci přicházejí ostatní, nevím.) a téměř vždy je překvapivé, kdo se objeví. Občas kupodivu nepřijde ani ten, kdo akci svolává.
Zleva: Noel O Brien, Marek Poledna a Lukáš Radostný – foto M.Nedvěd
Z počátku jsem si ještě sedl ke stolu k hudebníkům – vedle Marka Poledny jsem tu rád viděl Noela O´Briena, který zase na chvíli zabrousil do našich zeměpisných šířek. Stabilním účastníkem těchto akcí je Jan Banis z Holandska, který žije momentálně v Praze. Je tu i Honza Ráb z Asonace a tři německy mluvící hudebníci – 2 výborné houslistky a flétnista.
Houslistka z Německa (?), Jan Banis, flétnista z Německa(?), Renata Janečková, Eliška Bublíková – foto M.Nedvěd
Na bouzuki udává rytmus Lukáš Radostný a k němu se přidává s kytarou muzikantka z kapely Gliondar Renata Janečková. O něco později přichází Dan Vališ a Eliška Bublíková. Do doby, než jsem tuto akci opustil, jsem se dočkal zpěvu v podání Noela.
Jan Banis, houslistka z Německa (?), Jan Ráb – foto M.Nedvěd
Byl jsem překvapen novou grafickou výzdobou HZK ve stylu Chicago za dob Al Caponeho, kde některé na stěně nakreslené figury nepostrádaly rysy některých aktuálně žijících spoluobčanů. Ale jak známo, malíř by se jistil zcela určitě formulkou: Podobnost čistě náhodná:-).
+ Při namátkové prohlídce stránek RTME jsem si všimnul, že Tereza Loužecká-Bachová je už uznána jako conditional TCRG a s tím i její škola LUAS Dancing school s působností v Praze, v Liberci a Ostravě. Nevím, jestli tento stav, který Tereza získala, je k blahopřání. Každopádně budu sledovat, jestli nápadná nákaza zblbnutí, kterého jsem svědkem kolem jiných škol CLRG, se bude šířit i do tohoto nově vzniklého prostředí. Moc bych Tereze a její škole přál, aby se jim takový „úraz“ vyhnul.
+ Na počátku května (7.5.) měli v Balbínce svůj koncert Shannoni. Šel jsme se rád na ně podívat a hlavně si je poslechnout, protože mě zajímalo, nakolik zdomácněl nový hráč na box Vojta Tlustý. Musím napsat, že jsme byl příjemně překvapen, neboť zvuk kapely mně přišel jaksi kompaktnější a bohatší. Navíc kombinaci banjo – box v irské hudbě mám moc rád.
Bez komentáře – foto Roman Albrecht
Shannoni měli postavený večer na poměrně novém repertoáru a jen sem tam vykoukla nějaká skladba, kterou jsem znal z dřívějška. O obohacení repertoáru o některé písně by se dalo místy diskutovat, ale byl jsem velmi potešen, když jako jeden z přídavků zazněla píseň Galway Girl. Sice Pavel nezpívá chraplákem jako Steve Earle, ale hudební doprovod byl moc pěkný. Takže kdo jste neměl stejnou příležitost se setkat se Shannony v Balbínce, tak zcela jistě je nevynechejte v KC Novodvorská 18. srpna t.r.
Shannon v Balbínce – foto Markéta Bernardová
+ Set Dancing Weekend v Praze aranžovaný The Prague Irish Set Dancers se konal 8. a 9. května. Místem konání byla tělocvična Hotelové školy v Praze ve Vršovicích a lektory byli Joe O´Hara, Carol Gannon a Kevin Monaghan. Vedle členů pořádající skupiny se víkendu zúčastnili zástupce setařů ze Stříbra a Andrea Forstner z Erlangenu. Výuka byla zaměřena na sety The Caragh Lake Jig Set, Borlin Valley Polka, Ballinascarty Half Set, Claddagh a Auban Ginny Ling.
Ze semináře – foto Andrea Forstner
V průběhu soboty ještě stačil Martin Nedvěd zorganizovat takovou menší session v HZK, které se zúčastnili naši lektoři a i někteří tanečníci.
Session v HZK – foto Markéta Bernardová
Joe zároveň natáčel skoro všechny tance a tak po sestřihání nám pošle DVD, která nám pomůže v jinak docela často selhávající paměti.
+ 2. ročník soutěže v irských tancích pod názvem The Prague Feis se konal o víkendu 22.-23.5. v pražském Tyršově domě. Do Prahy se na tuto soutěž sjelo cca 260 tanečnic a tanečníků z 21 škol a to nejen z kontinentální Evropy. Rinceoirí, kteří tuto akci organizovali, odvedli standardně velmi dobrou práci včetně toho, že ještě poslední den feise ještě před půlnocí se na stránkách Feisbase a stránkách The Prague Feis objevily kompletní výsledky. Už jsem si odvykl hodnotit úspěšnost jednotlivých škol porovnáváním umístění jejich tanečníků. Je to velmi zkreslující a možná (s věkem jsem stále moudřejší) ne až tak podstatné. A tak alespoň rád připomenu atmosféru té části feise, které jsem se zúčastnil: sobotního odpoledne. Zde byli všichni ti, kteří jsou tanečně délesloužící, protože soutěžila kategorie open. Myslím, že v tělocvičně vládla velmi pozorná atmosféra, neboť nejen soutěžící sledovali výkony soupeřů, ale i publikum věnovalo celkem nebývalou pozornost tomu, co se dělo na jediném pódiu hlídaném třemi porotci. Všechno vypadalo maximálně seriózně až do chvíle, než Kuba Mašek vpašoval do své taneční choreografie prvek hodný velkého mága Davida Coperfielda: zmizení z pódia a rychlý návrat zpět. Okamžik Kubova zmizení a návratu, kdy všichni diváci včetně porotců ztuhli, byl vystřídán huronským smíchem a potleskem, který pak provázel opakované soutěžní vystoupení Kuby a jeho kolegy Michala Zubalíka. Bez zajímavosti nebyla ani rozpačitá reakce Michala, který v jednom okamžiku zjistil, že je na pódiu sám. Zbytek večera byl Kuba hrdinou a Jenda Klášterka celkem pravdivě odtušil, že jeho vítězství na rozdíl od Kubova kousku v paměti účastníků asi brzy vybledne. Druhý den byla atmosféra stejně vřelá, stíhalo se, Gerry Conlon příjemně vyplňoval přestávky i neirskou hudbou a Rinceoirí tak, jak prostory pro feis připravili, po skončení feise je uklidili a již v podvečer předali prostory zpátky Sokolům.
Hodně chvály a obdivu sklidili tanečníci a tanečnice nové a ryze české taneční školy Luas Dancing School Terezy Loužecké Bachové. Určitě zaslouženě a myslím, že jim všichni upřímně fandili. Snad jen pro upřesnění je třeba konstatovat, že nejde o žádné taneční nováčky, kteří jsou na počátku své irské taneční kariéry. Pokud mě paměť neklame, tak každý z těchto tanečníků a tanečnic má za sebou minimálně tři roky tancování. Nepíši to zde pro to, abych zmenšil jejich dobrý pocit. Spíše, abych zabránil možným zklamáním někdy příště. Poměrně brzy dohoní své služebně stejně staré kolegy a postup se asi trochu zpomalí.
LUAS Dancing School na Prague Feis – foto ukradeno z Facebooku
Organizátorům děkuji za možnost inzerovat v „programu“ naši letní školu Bernard´s Summer School nejen za příznivých podmínek, ale i s riskováním nepřízně ze strany CLRG, k jejímž přístupům máme jako organizátoři BSS mnohé kritické výhrady. Organizátorům do značné míry patří i dík za to, že jsem zase po pěti měsících se mohl setkat se svoji dcerou Terezou, která přijela do Prahy soutěžit. Dostal jsem příležitost zde mluvit s Gaborem Zimboranem z Budapešti, potřásl jsem si rukou s Konradem Zawadou z Krakova a Annou Tillak, vyměnil polibky s Lisou Delaney. A protože pochval není nikdy dost, rád bych ještě na závěr zopakoval ve prospěch Rinceoirí to známé strohé anglické „well done“ a přidal „děkuji“.
+ Rád bych čtenáře těchto řádek upozornil, že v polovině června vyprší termín na přihlašování na BSS 2010 a zároveň jde o termín úhrady prvních záloh. Vybízím zájemce ke včasným reakcím (přihlášení se), neboť jejich zaváhání může ovlivnit to, jestli třeba některý seminář nebude zrušen pro nezájem či ekonomickou nerentabilnost. Ceny jsme se snažili udělat maximálně únosné a vzhledem k ambicióznímu programu souvisejícím s hosty Závěrečného večera jdeme do značného rizika. Přesto tato rizika postoupíme, pokud na druhé straně budeme vidět adekvátní zájem.
+ V souvislosti s návštěvou dcery Terezy v Praze jsem měl zase možnost nahlédnout do některých „cizích“ časopisů, které přivezla z Irska. Opět jsem se dostal k časopisu Irish Dancing Magazine. Několik let jsme mu dávali šanci v rámci Rinceoirí než jsme se rozhodli jeho odběr ukončit. Letmým prolistováním jsem si ověřil, že tato tiskovina dostala od nás šanci až příliš velkou. Nic směřující k lepšímu jsem v získaném čísle nezaznamenal. Podstatně zajímavější je časopis s podobně znějícím jménem, ale vydávaný z části v Dublinu a z části v New Yorku: Irish Music Magazine. Na rozdíl od toho předešlého, který tupíruje pubertální ega v příslušném věku se nacházejících tanečnic, je tento druhý zaměřený na irskou hudbu a je póóóódstatně fundovanější. 52 stránek červnového čísla je nabušeno informacemi ze světa irské hudby z téměř celého světa (ten náš tam trochu chybí): rozhovory s hudebníky, přehled akcí – festivalů, informace o vydaných hudebních nosičích, informace o nástrojích a jejich výrobcích – až jde člověku hlava kolem, co se všechno po světě děje a čeho se nestačí zúčastnit, co všechno po světě vychází krásné muziky, kterou tu hned tak někdo neuslyší. Významnější kapely a hudebníci zde mají přehled svých chystaných koncertů. Hodně se dá najít i na webových stránkách tohoto časopisu: http://www.irishmusicmagazine.com/.
+ 27. května se v restauraci Yacht Club Cere u Podolského nábřeží konala akce na pozvání Endy O´Coineena, v jejímž rámci byly předány certifikáty těm, kteří se v loňském roce zúčastnili úplavby okolo Irska na lodi Ocean Youth Trust Ireland, byl představen 6. ročník této akce, na kterou se budou vybírat účastníci a zároveň zde byla pokřtěna Endova kniha Nepotopitelný podnikatel. Akci přálo počasí a tak se skoro všichni účastníci pohybovali na prostranství před restaurací. K tomu všemu přizvukoval skromný band ve složení René Starhon, Eliška Bublíková a Noel O´Brien.
+ 28. května jsem konečně zaregistroval na Feisbase výsledky ze soutěže, která se konala na počátku května v Salzburgu a jejímž pořadatelem byla škola Anne-Marie Cunningham. Na tuto soutěž bylo zaregistrováno zhruba 200 tanečnic a tanečníků z 15 škol. Počet 15 je včetně odnoží taneční školy Tir na n´Og (Germany, Poland, Russia) a dvou ruských filiálek Rooney School (Scoil rince Rooney-Iridan Moscow a St. Petersburg). Z ostrovů přijely zástupkyně ze školy Claddagh a od Kelley O´Boyle. Je s podivem, proč v Salzburgu bylo tak málo tanečnic a tanečníků – ve své paměti nosím vzpomínky nejen na dobře zorganizované soutěže, ale i na velmi krásné město, jakým Salzburg beze sporu je. Každopádně dlouhé čekání na výsledky může v příštím roce ještě více poznamenat účast na této soutěži.
V.B.
Václav Bernard
