Aktuality 25. 7. 2025
Historie irského tance na Slovensku
Po období, kdy v různých částech Slovenska fungovalo několik tanečních uskupení, která se věnovala irskému tanci a která povětšinou vznikla těsně před koncem minulého století, nastalo období jistého vrcholu a zhruba v druhé dekádě došlo k výraznému útlumu: taneční skupiny neudržely svůj vývoj, členové (a zejména členky) změnili své životní preference a na taneční scéně zůstali jen ti a ty, kteří výrazně spojili svůj života běh s touto aktivitou a nebo se k ní nedávno připojili. Přišlo nám škoda nepřipomenout uplynulé tři dekády irského tance na Slovensku zvláště i proto, že mezi českými a slovenskými skupinami v minulosti bylo hodně kontaktů – zasloužila se o to hodně Pardubická Ryengle, taneční soutěž a stejnojmenná pořadatelská skupina – hodně soupeření, ale i přátelských vazeb, které přetrvávají do současnosti. Navíc zcela určitě několik Slováků výrazně překročilo běžný standard zájmu o irský tanec a vyniklo nad průměr (Pavel Kačerek, Andrej Mikulka, Stefan Toth. Adriana Šturdíková aj.).
Obrátil jsem se v této věc na Michala Kövera, který patřil k těm průkopníkům irského tance na Slovensku a který v mnohém inspiroval nás v Česku, s prosbou, aby napsal článek o tom, jak přišel irský tanec na Slovensko, jak se tam šířil a rozvíjel, kdo se na tom podílel a jak to s ním vypadá aktuálně. Michal mi vyhověl a výsledek zde předkládám. Michal nemusel vědět o všem a hlavně nemá fotografie, které nby jeho text dokumentovaly. Dohodli jsme se, že jeho text zveřejníme na našich webových stránkách a vyzveme ty, kteří k tomu dokáží něco napsat či dokáží poskytnout dokumentační fotografie, aby tak učinili a rádi jejich postřehy a vzpomínky zde zveřejníme.
Irské tance na Slovensku
Mgr.MichalKövér, M.R.G.
Začátky – 1996-1997
Počátky irských tanců na Slovensku lze datovat od druhé poloviny 90-tých let minulého století. Nejsilnejším impulzem jejich šíření byly bezesporu fantastické irské show Riverdance (RD) a Lord of the dance (LOTD), které bezesporu největší mírou zpropagovaly irskou hudbu a tanec na celosvětové úrovni. Byť se v porovnání s tradičním irským tancem jednalo o silnou stylizaci zejména prostřednictvím využití i jiných tanečních stylů a technik a modernejším hudebním aranžmá, základní charakteristiky irského tance byly dominantním atributem, který zaujal množství tanečních nadšenců a zároveň se stal i výzvou pro jejich další taneční vzdělávání.
Průkopníkem irského tancování na Slovensku byla taneční skupina Petronella (vedoucí Vladimír Grežo), která jako první zařadila irské tance do svého repertoáru. V roce 1997 v rámci mezinárodního festivalu Dobrofest Trnava uvedla historicky první chorografii Celtic fusion s využitím techniky irských soft a hard shoes. Samozřejmě se nejednalo o ukázku tradičního irského tance – vliv Riverdance a Lord of the dance byl zjevný, čili se jednalo spíš o show. Nicméně byla pro Petronellu obrovským úspěchem a pro mě coby autora choreografie velikou motivací k dalšímu podrobnějšímu studiu irských tanců.
Můj první kontakt s irským tancem byl prostřednictvím televizního záznamu z Eurovision v Dublinu 1994 , kde byla uvedena ústřední choreografie Riverdance. V té době jakožto pokročilého „cloggera“ mně okamžitě zaujala rytmika a zejména technika stepování, kterou jsem před tím nikde neviděl. Přiznám se, že jsem to považoval za nějakou show od rodu holanských dřevákových tanců. Hudba mně moc nezaujala – byl jsem v té době docela zarytý „countrista“.
Podruhé to bylo v roce 1996 prostřednictvím krátké reportáže na ČT1 v rámci nějakého kulturního magazínu, kde byla krátká ukázka z premiéry Lord of the dance. Michael Flatley lítal po pódiu jak ďábel, a já s údivem koukal, jak přitom může dělat tolik úderů. Z komentáře mi bylo jasné, že se jedná o irskou show. Úplně mně to ohromilo a nadchlo a tak jsem se začal pídit po dostupných video materiálech. Ovšem tady jsem narazil na obrovský problém. Internet – v té době v plenkách – nenabízel prakticky nic použitelné. Pomohla mi náhoda. Náš technik, pracující ve vysokoškolském klubu Elam, nás jednou zavolal, že má něco tanečně hodně dobré. Přišli jsme do klubu, sedli jsme si on zhasl světlo a pustil video. Málem jsem vyskočil z kůže. Byla to kopie oficiálního videa premiéry show Lord of the dance. Dnes už ani nevím, jak k tomu videu přišel. Pamatuji si, že jsme ji zhlédli celou asi 3x po sobě a pak ještě několikrát jednotlivé pasáže, zejména ty stepové. Asi do 3 dnů jsem dostal kopii a tady někde začíná mé několikaleté studium irského tance.
Jak to probíhalo? Videopřehrávač se „zpomalovacím“ kolečkem byla moje první pomůcka, díky které jsem se s kopie LOTD pracně naučil základní techniku soft shoes a hard shoes i některé složitější prvky irského tance. Trvalo to zhruba rok, než jsme v Petronelle zvládli tyto základy. Nebylo to vůbec jednoduché, protože bylo potřeba upravit tréninkové plány – Irsko nebyl jediný taneční styl Petronelly – vytvořit metodiku pro radikální posílení dolních končetin, což byl asi největší problém u většiny tanečníků. Toto období se vyznačovalo množstvím puchýřů, okopaných nebo podvrtnutých kotníků a bolavých kolen a lýtek, což těm, kteří se irskému tanci věnují, je velice dobře známo. Vyvrcholením a zaslouženou satisfakcí bylo pro nás uvedení již zmíněné choreografie Celtic fusion a tím i položení základů pro příští rozvoj irských tanců na Slovensku.
Zlatý věk 1997-2003
Studium irského tance
Dá se říct, že ihned po Dobrofestu 97, jsme se Vladem Grežem dohodli o zařazení irských tanců coby jednoho z hlavních tanečních stylů Petronelly. Jelikož irské tance byly v té době světový fenoménem, z komerčního hlediska to byla pro Petronellu vynikající příležitost, jak si finančně polepšit. Chtělo to ale více poznatků a materiálu a tak jsme hledali způsoby jak se k nim dostat optimálně přímo z Irska. Díky Vladovu úsilí se nám ještě v témže roce podařilo přes irskou ambasádu a dále pak prostřednictvím Kongresu učitelů irského tance (Comhdháil na Múinteoirí le Rincí Gaelacha – dále jen An Comhdháil) skontaktovat s učitelkou irských tanců paní Maurou Shanahan T.C.R.G. Někdy v říjnu 1997 přijala naše pozvání a týden hostovala v Petronelle. Tady jsme poprvé skutečně zjistili co to vlastně irský tanec je. Paradoxem a zároveň i šokem pro nás bylo, že Maura jako zástupkyně starší generace učitelů neměla moc v lásce RD a zejména LOTD. Pro ní to nebyl tradiční irský tanec. Až časem jsem pochopil, že v očích věkově starších učitelů v Irsku představovaly tyto show někdy existenční problémy, protože po jejich uvedení většina dětí a mládeže věnujících se tradičnímu irskému tanci začala inklinovat k taneční podobě, kterou prezentovala RD a LOTD. Prostě většina snila být jako Michael Flatley, Collin Dunne, Jean Butler, Bernadette Flynn, Gillian Norris , nebo alespoň jako řadový tanečník v některé z těchto show. Školy tak často přicházely o vynikající tanečníky, což zejména starším, resp. „tradičněji“ založeným učitelům způsobovalo nemalé problémy. Na druhou stranu je ale potřeba říct, že i přímo v Irsku 90-tých let zaznamenal zájem o irský tanec obrovský boom a v pozdějším období se tanečníci působící v RD a LOTD stali výbornou reklamou pro vlastní školy, nebo školy ze kterých vzešli.
Pro nás bylo ale podstatné, že jsme konečně mohli čerpat vědomosti přímo ze zdroje. Fascinovala mně preciznost specifikace jednotlivých oblastí tradičního irského tance a hudby. Najednou tu nebyl jenom reel a jig. Single jig, Double jig, Slip jig, Treble jig, Hornpipe, Set dance, Figure dance, Ceilí dances, Sean-Nós – najednou toho bylo tolik – 2/4,4/4,3/4,6/8, 9/8 takt, tohle se smí, tohle ne, předepsané kroky, kombinace. Ze začátku šla z toho hlava kolem, ale časem si člověk systém najde. Maura byla neuvěřitelně trpělivá, ale i přísná. Úžasné bylo, že i když jí bylo přes 70, byla schopna dělat krátké taneční ukázky. Jelikož byla malého vzrůstu, bylo komické, jak obklopena o půl těla vyššími tanečníky názorně předvádí kroky a jako malým dětem vysvětluje, jak na to. Většinou ale upřednostňovala „sedavou“ techniku výuky, čili v sedě mydlila nohama a my jsme se to snažili ve stoje, často neúspěšně zopakovat. Ten týden byl opravdu hektický, ale jelikož jsme nebyli skrblíci, uspořádali jsme na konci jejího pobytu víkendový seminář, kterého se účastnilo několik desítek tanečníků z ČR a SR. Asi měsíc po jejím odchodu nám faxem poslala neuvěřitelnou zprávu, že An Comhdháil na základě jejího doporučení souhlasil s přípravou budoucích učitelů irského tance z TS Petronella a otevřením Slovak Branch An Comhdháil (Slovenské pobočky Kongresu). Jeho cílem byla vzdělávání učitelů a propagace irského tance na Slovensku prostřednictvím kulturních akci, tanečních vystoupení a seminářů. Byla to pro nás nevýslovná pocta a motivace ke studiu. Tak začala neuvěřitelně plodná spolupráce s Maurou Shanahan, která pokračovala dalších 12 let až do jejího skonu 30.11.2010. Čest její památce.
V listopadu 1997 jsme se zúčastnili v rámci 14. Annual Clogging Convention v Nashville, mimo jiné i irských tanečních seminářů, které vedl tanečník RD Karl Drake. Vzhledem k tomu, co jsem v té době z irském tanci uměli, moc nových věcí jsme se nenaučili. Ovšem způsobili jsme malý medzinárodní skandál, protože Karl jakmile zjistil, že vše, co v hard shoes ukazuje, dáváme „levou zadní“, přišel k nám a začal s námi zkoušet těžší kombinace. Tak se u toho rozohnil, resp. byl tak nadšený naší úrovní, že absolutně ignoroval zbylých asi 50 Američanů, smutně se opírajících o zdi obrovského sálu a závistivě koukajících na jakési 2 Slováky kdesi z Afriky, jak jim kradou lektora. Karl nám na druhý den sdělil, že si byli na něj stěžovat, ale jakožto jedna z největších hvězd Convention si z toho velkou hlavu nedělal. Řekl nám, že s námi to byl nejlepší seminář, který tam odučil.
V únoru 1998 přijela Maura na Slovensko s asi dvacítkou svých nejlepších žáků ve věku od 11 do 18 let. Absolvovali jsem několi společných tréninků, kde nás i ti 11-ti letí přesvědčili, že se máme ještě hodně co učit zejména v soutěžních sólo tancích. Podařilo se nám nacvičiti společný 2hand reel a 3 hand reel, které jsme v rámci našeho tanečního programu prezentovali v bratislavském (dnes už žel neexistujícím) Istropolisu a v rámci tanečního festivalu Senický kľúčik. Někdy z jara se nám pak podařilo získat finance na týdenní studijní pobyt ve škole Maury Shanahan ve městě Abbeyleix (Co.Laois). Nikdy nezapomenu na malé taneční studio přilepeno k domečku s jedním oknem, které směřovalo do její kuchyně, přes které nás často kontrolovala, jestli se neulejváme. Nezapomenu ani na odpružený parket, který tam měla. My zvyklí na slovenské tvrdé parkety jsem u ní skákali najednou jako bohové, jenže za tři dny 8-10 hodinových tréninků jsme měli okostice v jednom ohni. Navzdory bolavým nohám jsme ale s nadšením absolvovali všechny výlety, které nám naplánovala, protože nám umožnily nasát pravou nefalšovanou irskou atmosféru a vychutnat si úžasná setkání s lidmi v irských pubech v doprovodu tradiční irské hudby a „lidového“ tance. Mám pocit, že nejoblíbenější byly asi Walls of Limmerick a Siege of Ennis.
Maura poté každoročně pravidelně přicházela do Bratislavy, kde nás připravovala na další a další předzkoušky, které jsem museli absolvovat před hlavní zkouškou pro učitele irského tance. Já osobně jsem zkoušku úspěšně absolvoval v Londonderry v lednu 2001. Diplom mi byl slavnostně předán v rámci All Ireland Dancing Championship v Dublinu téhož roku a na kterém se nám podařilo získat pro Slovensko tři 3. místa (Magdaléna Machovičová, Štefan Toth, Michal Kövér). Byl to pro nás obrovský úspěch znásobený tím, že byl přítomen i štáb slovenské televize, který o tom natočil 45 minutový dokument Slovensko v Írsku. Ten byl uveden v státní televizi začátkem roku 2002. V roce 2003 úspěšně absolvoval učitelské zkoušky další tanečník TS Petronella Štefan Toth, který se v pozdějších letech stal trenérem skupiny irských tanců Roonah (Košice) a několik let strávil i jako tanečník irské show Rhythm of the dance. Dalším Slovákem, kterému se podařilo dlouhodobě účinkovat v profesionální irské show byl Pavel Kačerek(TS Avalon), který se v rámci působení v Gaelforce dance vypracoval dokonce až na pozici dance captain, což je obdobou hlavního sólistu.
Irská taneční scéna na Slovensku 1998-2002
S rostoucí popularitou irských tanců koncem 90-tých let stoupal v SR i ČR i zájem o irské taneční semináře, které organizoval Slovak Branch An Comhdháil pod hlavičkou Slovenské asociace country tanců (SACT). Jednalo se o celoroční cyklus víkendových seminářů a zejména pak semináře v rámci největšího slovenského country tanečního festivalu Dobrofest Trnava. Právě tyto semináře pomohly nově vznikajícím skupinám nebo skupinám, které obohatily svůj repertoár o irské tance. Patřili k nim Roonah Košice (Michaela Maruchničová, Štefan Toth), Connemara Banská Bystrica (Petra Lužinská), Avalon Bratislava (Adriana Šturdíkové), Slniečko Michalovce (Marta a Jana Eštókové), Merlin Snina (Edita a Peter Barančíkovci). Tyto skupiny několik let obohacovaly irskými tancem nejen slovenskou ale i českou a dá se říct i evropskou taneční scénu a získávaly úspěchy a medailová místa v rámci soutěží v irském tanci nejen v ČR a SR (Dobrofest Trnava, Pardubická Ryengle, Bratislava Féis) ale i v jiných místech Evropy a samozřejmě i na All Ireland dance Championships. K nejúspěšnejším skupinám v tomto směru patřili skupiny Petronella, Roonah, Avalon a Merlin.
Největšími kulturními akcemi na Slovensku, které byly přímo věnovány irské hudbě a tanci, byly organizovány v Bratislavě za podpory MK SR, Irské ambasády a SACT. St.Patrick´s day a Celtic session se staly v letech 2000-2006 každoročním obohacením kultury hlavního města, kdy se Hlavní náměstí v historickém centru Bratislavy zaplnilo tisícovkama diváků, kteří měli možnost si několik hodin vychutnávat irskou atmosféru v doprovodu irských hudebních umělců a tanečních skupin (Petronella, Slniečko), které nejen předváděly taneční ukázky, ale mnohdy zapojily přímo diváky v rámci výuky Ceilí. Za zmínku stojí i fakt, že v rámci oslav vstupu Slovenské republiky do Evropské unie v roce 2004 byla v Bratislavě uvedena v rámci komponovaného programu Irsko – španělské choreografie v podání slovenských tanečníků.
Skupiny irského tance na Slovensku působily zejména ze začátku dominantně na komerční scéne. Irský tanec byl velice žádaný, takže většina skupin podřizoval svůj chod potřebám komerčního vystupování. Účast na soutěžích byla sporadická spíše nulová. To přinášelo sebou ale jedno velké negativum. Pro nově začínající skupiny nebyl čas věnovat se irskému tanci – zejména jeho tradiční podobě v dostatečném rozsahu. Většina skupin fungujících na amatérské úrovni se snažila co nejrychleji vytvořit choreografie zejména hromadné, které často obnášely jenom základní kroky basic, případně něco málo složitějšího. Nejčastěji to byli reelové, jigové nebo slip jigové choreografie v soft shoes, v hard shoes pak dominoval reel. Vzhledem k fyzické a pohybové náročnosti irského tance zejména v jeho soutěžní nebo show podobě to bylo logické, ale negativně se to projevovalo v technické úrovni tanečníků. Hornpipe a treble jig se objevily v pozdějším období, kdy se některé ze skupin začaly zúčastňovat soutěží nebo ve snaze vytvořit delší ucelené taneční vstupy hledaly cestu, jak program udělat divácky zajímavý.
V tomto období byla účast na v mezinárodních soutěžích zejména v Irsku finančně velice náročná a na soutěže se dostali většinou jen ti největší dříči a nadšenci, nebo skupiny, které na to dokázaly získat finanční prostředky. Po roce 2010 se tato situace podstatně zlepšila, zejména po „expanzi“ An Coimisiún Le Rincí Gaelacha (CLRG), kdy v Evropě přibylo pravidelně se opakujících soutěží.
Co se týče Set dance, ceilí dance, Figure dance nebo Sean- Nós, ty popravdě nebyly příliš využívány jako předtančení. Většina skupin měla v repertoáru 1 – 2 jednoduché ceilí tance, které využívali při „výuce“ publika. V tomto směru vidím veliký rozdíl mezi slovenskou a českou scénou. České skupiny se dle mého názoru těmto tanečním kategoriím věnovaly podstatně více a často je využívaly i jako předtančení a mám dojem, že v nich i soutěžily.
Současnost
Zánik SACT a tím pádem i Slovak Branch An Comhdháil začátkem roku 2003 způsobil sice útlum organizovaných vzdělávacích aktivit pro irský tanec, nicméně existující skupiny resp. jejich vedoucí již měli dostatek zkušeností a zejména možností prostřednictví internetu a již získaných vědomostí a kontaktů nadále zdokonalovat a zkvalitňovat svou úroveň. Dokonce některé ze skupin byly schopny vyprodukovat vlastní komponované programy, nebo taneční show (Merlin, Avalon, Petronella), které byly opakovaně uváděny v SR a zahraničí. Bohužel v průběhu posledních 10 let většina slovenských skupin zanikla. Důvody byli různé. Nejčastější byl hlavně odchod zkušených tanečníků kvůli SŠ nebo VŠ studiu a s tím spojený nedostatek nově příchozích. Dalším častým faktorem byla absence uměleckých vedoucích a trenérů, kteří po několikaletém působení v skupinách upřednostnili rodinu nebo svou profesi a nemalý vliv měl i pokles zájmu o irský tanec na komerční scéně. Lídrem na Slovensku se tak stáva bratislavská Akademie irského tance Avalon pod vedením Mistryně Evropy Mgr. Adriany Šturdíkové T.C.R.G. Akademie se asociovala pod An Coimisún a spolupracovala s irskými učiteli Stephen Scariff, Ronan Morgan (oba bývalý tanečníci LOTD), v poslední době zejména s John Lonergan (6-tinásobný Mistr světa). V roce 2018 vznikla v Bratislavě po odchodu několika tanečníků z Avalonu taneční škola Majig Movements, která se v roce 2024 stala součástí londýnské irské taneční školy Scoil Rince Ceim Oir. Na východě Slovenska už zůstává jen SZUŠ Merlin (Snina), která ovšem irský tanec nemá jako hlavní taneční obor, čili jej nevyučuje v takovém rozsahu jako Avalon nebo Majig Movements. Z dlouhodobého pohledu je na Slovensku v současnosti AIT Avalon jediným plnohodnotným šiřitelem tradiční irské taneční kultury. Každoročně pořádá taneční kurzy i letní dětské taneční tábory a její žáci se pravidelně zúčastňují evropských Féis a mistrovských soutěží, kde dosahují vynikajících výsledků.
Irský tanec navzdory relativně krátkému 10-letému období, kdy byl zastoupen dá se říct po celém Slovensku, bezesporu patřil k jedné z nejžádanějších tanečních oblastí a výraznou mírou obohacoval slovenskou taneční scénu. Všem, kteří se od začátku podíleli na jeho propagaci a šíření, patří veliké uznání a dík a těm, kteří mu zůstávají věrni i dnes navzdory neutěšené ekonomické situaci na Slovensku přejeme hodně zdaru.
Go raibh míle maith agat agus ádh mór ort.
Tolik článek Michala Kövera a díky mu za něj. Objevuje se v něm řada jmen, které je dobré si s ohledem na jejich zásluhy připomenout.
A teď je řada na Vás, čtenářích a návštěvnících našich webovek. abyste pomohli textově a obrazově tento článek doplnit o své vzpomínky a dokumenty. Chybí mi tady Andrej Mikulka, Martina Bokšová, Saša Sedláková, která však je doma v jiném tanečním stylu, ale i Majda Mátušová. A kdyby sem napsal o svých začátcích Pavel Kačerek a další už jmenovaní, určitě by to bylo zajímavé. Využijte k tomu moji emailovou adresu (vaclavbernard@seznam.cz). Děkuji
Na úvodní fotografii jsou tanečnice a tanečníci ze skupiny Merlin (Snina).
A tady už je první reakce:
Saška Sedláková
Roonah založili za manažérskej podpory pani Maruchničovej nadšenci, ktorí sa v tú dobu už sami snažili vzdelávať po tom ako zistili, že boli nie úplne správne technicky vedení v inej skupine v KE. Hlavnou trénerom bola v počiatkoch Katarína Kordíková, neskôr ja. Štefan bol dlho pozývaný do Košíc ako lektor na špecifické workshopy, externým trénerom sa stal pred našou prvou účasťou na Ryengli, rovnako ako aj hlavným choreografom. Ako externý tréner prichádzal v období pred súťažou a párkrát do roka na intenzívne víkendy či týždne. Neskôr bol trénerom bratislavskej zložky skupiny ….a tak
Václav Bernard
