Aktuality 21. 2. 2025
Dance Halls Act „slaví“ 90 let
19. února 1935 vešel v Irsku v platnost zákon známý jako Dance Halls Act, který vyžadoval, aby všechny veřejné tance byly licencovány, a stanovil podmínky, za kterých mohou být licence vydávány okresními soudci. S aktem přišel konec způsobu života na irském venkově, kde byly tance v sousedních domech samozřejmostí, tedy žádné domácí tance, žádné tance na křižovatkách, žádné tance v místních sálech, žádná forma veřejného tance, pokud jste nepožádali o licenci, nezaplatili poplatek a nebyli schváleni soudcem. Pokud jste nevyhověl, byl jste stíhán. Lidé sice měli právo oponovat, ale to obvykle skončilo zásahem policie nebo faráře. Domy, síně a venkovské křižovatky byly přísně sledovány církví a státem kvůli jakémukoli nezákonnému tanci. Zákon o tanečních sálech z roku 1935 přesunul tanec do kontrolovaného prostředí pod bedlivým dohledem státu a církve, a který zajistil, že mezi těly tanečních párů zůstalo mnoho prostoru pro svatého ducha. Žádné neuctivé zahraniční tance nebyly povoleny. Set dancing patřil právě k těm zahraničním tancům. Ale asi více zejména církvi ležela v žaludku jazzová a hudební scéna 20. let v New Yorku, která se dostala do irských tanečních sálů v třicátých letech minulého století. Všechny noční tance byly plné zla, pokušení a hříchu. Ženy navštěvující nelicencované taneční sály a ilegální taneční akce podstoupily extrémní veřejnou kontrolu kvůli jejich domnělému neslušnému oblečení, veřejnému kouření, tomu, jak tančily a s kým se na těchto akcích bez dozoru stýkaly. Moderní ženy byly široce považovány za hrozbu ve veřejném prostoru.
Mnohé z této doby kolem počátku platnosti tohoto zákona lze nalézt ve velmi zdařilém filmu Kena Loache z roku 2014 Jimmy’s Hall.
V roce 1932 je Jimmy Gralton po 10 letech nuceného exilu v USA zpět doma na irském venkově. Jeho ovdovělá matka Alice je šťastná, Jimmyho přátelé jsou šťastní, všichni mladí lidé, které baví tanec a zpěv, jsou šťastní.
Což není případ otce Sheridana, místního kněze, ani vesnického panoše, ani Dennise O’Keefa, náčelníka fašistů. Důvod je jednoduchý: Jimmy je socialistický aktivista. Když tedy „vetřelec“ znovu otevře vesnickou síň, a umožní tak vesničanům shromáždit se, aby zpívali, tančili, malovali, studovali nebo boxovali, na celou věc se jim naskytne matný pohled. Lidé, kteří přemýšlejí a sjednocují se, jsou těžko manipulovatelní, že? Od té chvíle použijí všechny možné prostředky, aby se zbavili Jimmyho a jeho „nebezpečné“ haly.
Podle irských pramenů je kuriózně Zákon o tanečních sálech z roku 1935 v Irsku stále aktivním zákonem. Organizátoři tanečních akcí ještě dnes mohou být za jistých okolností popotahováni, pokud si neopatří licenci. V současné době nabírá v Irsku na síle názor, že je třeba tento zákon zrušit. Uvidíme, jak si s tím Irové v blízké době poradí.
Václav Bernard
