Aktuality 30. 4. 2025

Revue – květen 2025

Součástí Velikonočních trhů na Václavském náměstí v pátek 11. dubna bylo od 17 hodin vystoupení tanečních skupin s irským tancem. Postupně ve dvou blocích se vystřídaly skupiny Simply Dance, TJ Academy of Irish Dance a inSpiral Dance Company. O fotografickou reportáž se postarala Markéta Utišilová:

TJ Academy of Irish Dance

inSpiral Dance Company

inSpiral Dance Company

inSpiral Dance Company

Simply Dance

Simply Dance

TJ Academy of Irish Dance

TJ Academy of Irish Dance

Simply Dance

– Slavnosti svatého Patrika jsou takovým dozvukem březnového svátku tohoto irského patrona, které pořádají severočeské taneční skupiny Irské sestry, Divokej Ir a Keltský Tygr v posledních letech vždy v dubnu v Eurocentru v Jablonci n. N. Akce se vždy vyznačuje velkou tvůrčí iniciativou pořadatelských skupin a pak velkým zájmem o společné tancování velké většiny účastníků večera. Letos se tato akce konala v sobotu 12. dubna a já byl dost pevně rozhodnutý se jí zúčastnit. Bohužel nemoci v rodině si vyžádaly přeskupení víkendových plánů a tak Slavnosti bohužel z mého programu vypadly.
Nicméně jsem získal nějaké materiály od Zuzky Vojířové, vedoucí tanečnici Irských sester a přečetl jsem si článek z místního tisku od Elišky Morávkové, který poskytuje docela dost plastické svědectví o pořádaném večeru:

Slavnosti svatého Patrika 2025 v jabloneckém Eurocentru přinesly návštěvníkům nezapomenutelný večer plný irské kultury, tance a hudby. Pod heslem „Vítejte v Irsku aneb tančíme všichni, všude a na všechno“ se hosté ponořili do atmosféry irských tradic, ochutnali místní whiskey a užili si vystoupení tanečních skupin. Celý večer doprovázela hudební skupina Alastair, která dodala akci autentický irský nádech.
Téma letošních Slavností svatého Patrika 2025 „Vítejte v Irsku aneb tančíme všichni, všude a na všechno“ přineslo hostům jabloneckého Eurocentra spoustu zábavy i podívané. Během večera jsme mohli vidět tanečnice a tanečníky, kteří se nejen veselili tancem, ale také popíjeli Irskou whiskey a likéry, pozorovali jsme také panující atmosféru v irském nočním klubu, kde se předvedli nejen mladí, ale i ti starší. Mohli jsme se svézt na vlnách moře až do vesnice, kde tančili námořníci, skřítkové a víly při hospodské zábavě. Na závěr večera jsme si připomněli hradní legendu o vojácích, a také jsme rozjímali nad krásou irské přírody.
Mezi jednotlivými příběhy probíhala výuka klasických i novodobých irských tanců za doprovodu hudební skupiny Alastair (GB/CZ). V závěru večera došlo i na tradiční slosování vstupenek a dále ještě chvíli pokračovala volná zábava za doprovodu kapely. Taneční choreografie vám tento večer zatančily taneční skupiny Irské sestry, Divokej Ir a Keltský tygr. Celým večerem vás prováděla a příběh o putování v Irsku vyprávěla moderátorka Lenka Vavřínková.
Děkujeme všem zúčastněným za kouzelnou atmosféru, věříme, že jste si náš večer užili stejně pěkně jako my a těšíme se na příští ročník oslav irského svátku. Na viděnou v roce 2026! Akci pořádal spolek Irské sestry, taneční skupina, z. s. ve spolupráci s Kulturou Jablonec, p. o. a za finanční podpory statutárního města Jablonec nad Nisou.

A tak nejen v duchu musím gratulovat Evě Schaeferové, která už řadu let se irskému tanci v nějaké významnější míře nevěnuje, ale její dílo – protože ona tyto skupiny založila a programově naplnila – tu žije dále. 

– V úterý 15. dubna se v Galerii 6 v Praze – Dejvicích uskutečnila vernisáž výtvarníků Josefa Ryzce a Pavla Kremla. Oba spojuje účast na výstavách, jejichž spojnicí byla témata vycházející z keltské mytologie. Josef Ryzec za tím účelem v roce 2001 založil o. s. Lugh, které vyvíjí tímto směrem popularizační činnost, která vedle výstav spočívá v publikační a přednáškové činnosti. S Josefem se známe někdy od roku 2004, kdy jsme spolu cestovali na oslavu svátku Beltine na Slovensko na hrad Červený kameň, který zde pořádal Roman Kozák. Josefa jsem pro sebe znovuobjevil před několika měsíci (věděli jsme o sobě, ale já nemaluji a Josef netancuje a tak se naše cesty většinou neprotínaly), kdy jsem se v rámci svého pátrání po historii Irů v českých zemích  seznámil s jeho poměrně pracně vytvořeným rodokmenem, kde došel k velmi zajímavému závěru, který mu je ne každý ochoten věřit. Já ano. Josef toho sám hodně pamatuje, je člověkem řady profesí a tak je neocenitelným zdrojem informací z nejrůznějších oblastí. 

Pavel Kreml (vlevo) a Josef Ryzec – foto VB

Rád jsem tedy přijal pozvání na vernisáž, i když jsem tušil, že tam nikoho nebudu znát a obrazy si prohlédnu možná stylem amatérského koštýře vína (chutná – nechutná), tedy líbí – nelíbí. To se v podstatě do písmene naplnilo: vyjma Pepy jsem nikoho neznal a zdaleka ne všem vystaveným obrazům jsem porozuměl, které vycházejí z dlouholeté podstaty a zkušeností obou výtvarníků.

xxx

xxx

Nicméně jsem rád, že jsem si takto mohl prohlédnout alespoň část produkce obou výtvarníků, kde byla hodně zastoupená v nějaké podobě hudba. Josef vystavoval řadu obrazů, kde námětem byla hudba, Pavel se hodně zaměřil na osobnosti hudby zejména té populární a pak na děvčata (nebudu blíže specifikovat). Výstava bude trvat jen do 29.4. a tak v době, kdy budete mít možnost číst tuto revue, bude v Galerii 6 už jiná výstava. Tak sem dám alespoň více obrazů – od Josefa.

– Po koncertní šňůře po Bretani v Česku zakotvilo na dva koncerty hudební duo Deliou složené ze dvou muzikantek, které s námi v minulosti spolupracovali. Jitka Malczyk vyučovala housle na Bernard’s Music School a Célestine Doedens zase harfu na posledních dvou letních školách. Obě nejprve koncertovaly na zámku v Dobřichovicích (15. dubna) a pak na zámku Jezeří 17. dubna, kam jsme se za nimi vypravili. Koncert se konal v krásném zrestaurovaném sále v jinak ještě nepříliš opraveném  bývalém lobkovickém zámku na úbočí Krušných hor nad povrchovým dolem budícím dojem měsíční krajiny. 

Koncertní sál zámku Jezeří

Deliou: zleva Jitka Malczyk a Célestine Doedens – foto VB

Koncert byl moc pěkný a byl věnován čtveřici živlů proložený hudebními vzpomínkami interpretek na jejich společné cestování. Většina skladeb byla autorská, originální tématicky i interpretačně. Vlastnímu koncertu předcházel výklad o zámku v podání člověka, který se podílí na záchraně zámku před jeho zhroucením. Očekával jsem krátké několikaminutové povídání. Po cca 20 minutách jsem přemýšlel, jestli jsme něco přehlédli v informacích o koncertu (harfa tam stála a housle byly položené na židli) a při vzpomínce na uvítací slova tohoto člověka, kdy nás vítal na „večerním koncertu“, ačkoliv bylo ne dlouho po 16. hodině, mě polilo horko. Nakonec asi po 30 minutách svoji řeč ukončil a předal vládu nad sálem muzikantkám.

Hrad Jezeří – foto VB

Koncert byl hezkým zážitkem v zajímavém prostředí a tak pod vlivem kulturního zážitku nám vesta domů rychle uplynula.

– Irish music session zorganizovaná Zdenkem Polednou ve Whisky & kilt Vaška Routa se konala tentokrát v úterý 22. dubna. Opět byla trochu závislá na cizincích a to nejen těch, kteří žijí v Česku. Tahouny byli Emil Riumkin, Jan Banis a Gíno Beaupre a pak čtyřčlenná delegace muzikantů z Drážďan. Z Čechu vedle Zdenka zde byl Martin Kebert a Petr Jureček. Zpočátku se hrálo docela pěkně a bez zbytečných přestávek.

xxxx

Postupem doby se projevila tak trochu repertoárová disproporce mezi německými hudebníky a těmi ostatními a tak už se hrály nejen celé sety tří tunes, ale i jednotlivé tuny a více polek a slip jigů než je tu běžné, občas i nějaký ten Carolan. Setkal jsem se zde dokonce s melodiemi, které jsem nikdy neslyšel a nebo si toho nejsem vědom. Kupodivu zde nebyli skoro žádní návštěvníci a tak Vaškův kvelb plně patřil muzikantům. Vzhledem k tomu, že druhý den byl pro mě pracovní, opustil jsem Whisky & kilt poměrně brzy.

– Po roce se opět vracím na zámek nad Nižborem, kde se již po jedenadvacáté koná v této části roku oslava keltského svátku Beltain. Ponoukla mě k tomu zejména ta skutečnost, že došlo k obměně účinkujících skupin. A protože jsem cestou na místo píchl pneumatiku u auta, přijel jsem rovnou na vystoupení skupiny Lua. Skupina Lua se po několikaletém odmlčení opět dala dohromady v novém složení a já jsem zjistil, že své místo zde našel Pavel Šindler  a obohatil tak zvuk skupiny mimo jiné o irské dudy. To mě nesmírně potěšilo, protože jsem Pavlovi přál, aby jeho hudební umění našlo výraznějšího uplatnění. Repertoáru skupiny vévodí písně v podání Lenky Molové za velmi vytříbeného a citlivého doprovodu ostatních nástrojů včetně bicích. Nicméně nově své místo v repertoáru dostávají právě irské dudy, které mají poněkud více možností se přizpůsobit komornímu repertoáru než to bývá u dud irských. 

Lenka Molová a Vojtěch Jindra (Lua) – foto VB

Pavel Šindler a irské dudy – foto VB

Kapela Lua – zleva Helena Mirovská, Tadeáš Mesany, Pavel Šindler, Lenka Molová, Radim Chrobok a Vojtěch Jindra – foto VB

Lua hraje aktuálně v tomto složení: Lenka Molová – zpěv, piano; Vojtěch Jindra – akustická kytara; Helena Mirovská – whistles, saxofon
Pavel Šindler – irské dudy, whistles; Tadeáš Mesany – kontrabas; Radim Chrobok – bicí.
Po druhém vstupu skupiny Lua vedení programu přebírá taneční skupina Divokej Ir z Liberce. Nejprve představuje vlastní choreografii a pak ve zbylém čase se věnuje výuce irského tance a jen „málokdo“ by uhodl, který že to tanec vyučovali. No nebyl to žádný jiný než Every man Chance, který je na severu velmi oblíbený, o čemž ví své i Gerard Butler (nemyslím tím skotského herce ale  irského učitele tance), který při návštěvě Liberce před asi 14 lety zažil tento tanec během večera asi 5x a když se spolu setkáme, nemůžeme si na tento společně strávený večer na tancovačce v libereckých Lidových sadech nevzpomenout.

Divokej Ir – foto VB

Divokej Ir – foto VB

Divokej Ir – foto VB

Pak už hudební pódium obsadila hudební skupina (trio) MalemIrish se svým pojetím irského tradu a shanties. Hezky jim to šlapalo a tak není divu, že tanečnice a tanečníci z Divokého Ira neodolali a připojili se k hudbě tancem. MalemIrish je moc nešetřili zejména tím, že jim občas zrychlili tempo. Tanečníci se snažili maximálně hudbě přizpůsobit.

MalemIrish – zleva Mirek Pátek, Jarda Friš a Zdeněk Urban – foto VB

MalemIrish – foto VB

Když jsem sledoval taneční zápal Divokého Ira, s jakým přistupovali k hudbě MalemIrish, nemohl jsem si nevzpomenout na začátky irského tance u nás, kdy tanečnice a tanečníci Rinceoirí byly tehdy takovým tanečním doprovodem skupiny Dún an Doras a reagovali jsme na jakýkoliv hudební podnět tancem. Bylo to v době, kdy jediným materiálem byla sbírka „Třiceti…“, (tu jsme měli docela dobře zmáknutou), nebyla ještě videa a nebylo z čeho čerpat. Tanec zdaleka nebyl dokonalý, ale byl strhující. A my jsme měli obrovskou chuť ho předvést. Něco podobného je cítit i z tancování skupiny Divokej Ir.

– O posledním víkendu v  dubnu  (25.-27.4.) se v Praze v Emauzích konal Set Dancing Weekend Prague, který už deset let tu pořádají Sona Sól. Weekend probíhal podle celkem běžného schematu (ceilí, workshopy), ke kterým letos organizátoři přidali čtvrteční úvodní session a sobotní odpolední hudební hodinový seminář.

Swallow’sTail Ceilí Band

xxx

xxx

O hudební doprovod na ceilí se postaral Swallow’s Tail Ceilí Band a workshopy vedli již tradičně Carol a Kevin Monaghanovi. Zájem o účast na weekendu zejména ze zahraničí byl značný, což organizátorům usnadnilo realizace akce. Podle dostupné odezvy účastníků byl weekend úspěšný a zdařilý, což je i určitým příslibem do budoucnosti, že opět třeba za rok se tato akce bude konat. Fotografie z této akce pořídila Markéta Utišilová.

– Na předposlední den měsíce se sešly hned dvě akce. Především na 29. dubna připadal Mezinárodní den tance a v Praze se tradičně přehlídka tanečních souborů a skupin různých žánrů koná na Střeleckém ostrově. Řadu let má zde zastoupení i irský tanec a letos tuto oblast zastupovalo Rinceoirí a inSpiral Dance Company.

inSpiral Dance Company – foto VB

Je škoda, že s ohledem na nepříliš důstojné místo konání se v diváckém sektoru objevují většinou jen rodinní příslušníci vystupujících a náhodní návštěvníci Střeleckého ostrova. Přitom výkony tanečních skupin jsou na poměrně vysoké úrovni a v různorodosti poskytují komplexní obraz toho, z čeho se pražská taneční kultura skládá. Pořadatelé se samozřejmě snaží o maximální úspěšnost akce  tím, že zvou i zajímavé hosty. Letos to byl Oskar Hes se svoji taneční partnerkou, se kterou vyhrál soutěž Stardance. Ti také naučili taneční publikum v rámci flashmobu malou choreografii.

– A ve stejný den se konala v bistru Radost tradiční Irish Music Session, které vévodil manželský pár Perglerových a s nimi i zbytek skupiny Aset (ještě Martin Medek  a  Ondra Vařil), Emil Riumkin, Jan Banis, Matúš Smolko, Jakub Severin, který tu byl i s dcerou. Ta v rámci session předvedla i několik tanečních kreací svědčící o tom, že se věnuje irskému soutěžnímu tanci. Poslech byl příjemný a je opět škoda, že si tato session nenašla více návštěvníků.

 

Úvodní fotografie Markéty Utišilové je ze set dancigového víkendu a zachycuje členy kapely Swallow’s Tail Ceilí Bandu

 

 

 

Václav Bernard