Aktuality 31. 1. 2025
Revue – únor 2025
Rádi bychom s novým rokem popřáli návštěvníkům našich stránek vyjma obvyklých přání také to, aby se jim v tomto roce podařilo vyjet za irskou kulturou za hranice naší země a ze všeho nejlépe do Irska a na co nejdelší dobu. Jen tak je možno se setkat ve větší míře s autenticitou irské tradiční kultury a to v prostoru, ve kterém je doma, kde vznikala, vyvíjela se, ovlivňovala společenský vývoj a odkud dobývala zájem ostatních národů.
V lednu se samozřejmě uskutečnilo více akcí souvisejících s irskou hudební nebo taneční kulturou. Některé jsme z objektivních důvodů nedokázali navštívit, o některých jsme se možná ani nedozvěděli a tak nabízíme pohled na několik z těch akcí, o kterých se nám podařilo shromáždit nějaké informace či které jsme navštívili.
– Jakož již tradičně od roku 2015 je první „irskou“ akcí v roce Novoroční setové ceilí, které je pořadatelsky spojeno s taneční skupinou Veselá kopýtka. Letos se ceilí konalo v sobotu 4. ledna a místem konání byly Emauzy. Účast byla relativně hojná, i když z ciziny celkem pochopitelně až na Andreu Forstner z Erlangenu nikdo nepřijel. Některé tance se tancovaly až v šesti setech, což na poměry v Česku není špatné. Ceilí předcházela anketa, kde potencionální účastníci měli možnost navrhnout sety, které by si chtěli na ceilí zatancovat.
Foto Markéta Utišilová
A tak nakonec repertoár, který vybrali pořadatelé, se skládal z následujících tanců: Connemara Reel Set, West Kerry, Moycullen, Ballyvourney Jig Set, Borlin, Merchant, Cashel, Clare Lancers. S ohledem na frekvenci, se kterou jsou tyto tance zastoupeny na ceilích, to byl dobrý výběr.
Foto Markéta Utišilová
Ač jsem nebyl na této akci (zdravotní důvody v rodině), podle fotografií je vidět, že účastnickým jádrem jsou tanečnice a tanečníci z okolí Kopýtek, něco málo účastníků dodali The Prague Irish Set Dancers, objevují se skotští tanečníci (druhem tance, nikoliv národností) a líbí se mi, že vidím mezi účastníky i mimopražské tanečnice a tanečníky. Je škoda, že tato aktivita zřejmě zanikla v Brně. Byl by to možná dobrý námět pro připravovaný festival Folcon, který se bude konat v Brně v srpnu.
Foto Markéta Utišilová
Je škoda, že už druhým rokem pořadatelé nezapojili do ceilí živou kapelu. Byla by to příležitost, aby nějaké hudební těleso se domestikovalo na této scéně podobně jako v sousedním Německu Augusta Ceilí Band, který teď hraje stále častěji na set dancingových akcích v celém Německu. Dobří hudebníci zde na to jsou a myslím, že by takovou akci ani příliš neprodražili.
– Už řadu měsíců pravidelně taneční škola inSpiral Dance Company pořádá v Praze ceilí tancování. To poslední se konalo 12. ledna ve studiu školy na náměstí krále Jiřího. Zúčastnilo se ho 8 tanečnic a tanečníků a taneční program si lze přečíst na tabuli, který pánové drží mezi sebou. Tři z tanců patří do sbírky Třiceti . . . (Rakes of Mallow, Waves of Tory a Siege of Ennis). Tanec Donegal Round Dance pochází z málo známé sbírky Elizabeth Burchenal National Dances of Ireland, která vyšla v Americe v roce 1925. Tanec Hooked and eyes patří k těm, které pro nás zachránil John Cullinane a ve sbírce Thirty lost Figure Dances vydal James Mueller, ADCRG.
Foto Tereza Bernardová
Ceilí tance jsou v naší oblasti celkem vzácnou příležitostí uplatnit techniku step dancingu při společném a nikoliv individuálním tancování. Příprava na taneční soutěže je někdy jednotvárná, otravná a ceilí tance – a to nejen ty ze sbírky Třiceti – jsou proto výborným zpestřením. Navíc poskytují taneční skupině možnost jejich uplatnění při vystoupeních. Nenechte si proto třeba příště uniknout tuto relativně vzácnou příležitost proniknout trochu hlouběji do irských tanců.
– 14. ledna se uskutečnil dlouho avizovaný koncert kapely Conamara Chaos s hostem Jáchymem Hájkem v Malostranské besedě. Kapela nastoupila před zaplněné (možná vyprodané) hlediště v plné sestavě. Po několika skladbách byl na pódium přizván i host kapely, který obohatil kapelní skladbu o jeden hlas a jedny housle (možná violu). Většinu repertoáru tvořily skladby z prvního CD kapely, nicméně už v repertoáru bylo „zaděláno“ novými skladbami na další CD.
Conamara Chaos a Jáchym Hájek – foto M.Utišilová
Koncertem provázel hlavně Radvan, který v sobě nezapřel překladatele z irštiny a navíc část publika zaujal i hraním na jedné noze. Já jsem se trochu více soustředil na jeho ženu Janu, kterou jako muzikantku znám už hodně let, ale měl jsem ji dost dlouho umístěnou tak trochu ve stínu Radvana. Uvědomil jsem si, jak precizní výkon Jana v kapele podává, jak dokáže být decentně v pozadí a nebo naopak se prosadit ve vedení melodie. A to vše v rámci originálních melodií umně pospojovaných a dynamicky vystavěných za podpory bodhránu, basy a kytary. Kdybychom pokračovali v organizování letní školy, tak bychom vážně uvažovali o účasti Jany na pozici lektorky.
– Smršť irské hudební kultury v tomto týdnu pokračuje hudební session v bistru Radost ve čtvrtek 16. ledna. Již facebook avizuje zájem o tuto akci a to nejen z pozice diváků či posluchačů, ale i hudebníků. A tak není divu, že okolo 19. hodiny už je na místě docela plno a překvapivě zde nacházím hudebníky ze skupiny Beltine z polských Katowic. Vzhledem k tomu, že tato session je tradičně uzavřená, hraní se posléze ujímá obvyklá zdejší sestava (manželé Perglerovi, manželé Markusovi, Jan Banis, Jakub Severin) a s nimi hrají Matúš Smolko, Emil Riumkin a David Mikulášek z Marw.
Foto Markéta Utišilová
Foto Markéta Utišilová
Postupně přichází a další muzikanti, kteří se zúčastňují jiných hudebních akcí, ale zde nemají moc šancí. Poměrně velká návštěvnost ukazuje limity prostor (není se pomalu ani kam stoupnout, natož sednout a a pohodlně se najíst, odložit oblečení, futrály nástrojů atd.)i limity obsluhy (na pivo a jídlo se dost dlouho čeká a nezřídka je třeba se připomenout). Od majitelů provozovny je přislíbeno, že v případě, že zájem o sešny se zvýší na cca 40 – 60 lidí, uvolní další prostor ve stejném objektu.
– Valdštejnská lodžie u Jičína je multikulturní centrum, kde kastelán Jirka Vydra při organizování kulturních programů nezapomíná ani na irskou hudební kulturu. Již tradičně se zde konají koncerty zajímavých hudebních těles a celkem pravidelnou událostí jsou zde již řadu let irské session. Ta v pořadí jedenáctá se uskutečnila 17. ledna a byla věnována vzpomínce na Lukáše Radostného, který mezi interprety irské hudby zde patřil. A tak jeho kamarádi vždy v lednu na výročí jeho úmrtí se scházejí zde v lodžii ke společnému hraní. Sešna je napůl takovým vystoupením irských muzikantů a má své publikum – tu větší a tu i menší.
Foto V.Bernard
Tentokrát se sešlo nejen dost hudebníků ale i dost návštěvníků a pozorných posluchačů. A tak kavárna lodžie byla svědkem řady zajímavých a pozoruhodných jevů. Předně se zde sešli muzikanti, kteří takto pohromadě se dokáží sejít zde u Jičína a nikoliv třeba v Praze nebo v Plzni a nebo i jinde. A tak vedle tradičních a v Praze dost frekventovaných propagátorů irské hudební kultury jako jsou manželé Perglerovi či Markusovi zde byl Marek Poledna, Dan Vališ – Fána, Martin Sedláček zvaný Sedlin. Z Plzně přijel Martin Jankovec a Zdenek Bugoš. Dalším více než pozoruhodným jevem bylo moderování večera Martinem Sedláčkem.
Foto Markéta Utišilová
Foto Markéta Utišilová
Chvílemi jsme měl pocit, jako bych byl na večeru Divadla Járy Cimrmana. Kdybych si to včas uvědomil, asi bych nenatáčel na telefon irskou hudbu, ale jeho verbální projevy, kterými tuto hudbu prokládal. A pak se na této akci překvapivě dost zpívalo – v angličtině i v irštině. Překvapil mě příjemně v tomto směru Zdenek a výběrem skladby od Chieftains Poc ar buile i Radvan Markus. Na konci večera Tomáš Pergler vybalil pro mě docela cizí, ale zajímavý hudební nástroj: basovou concertinu. Zvuk byl dost hluboký a hraní na něj mi připomínalo nějaký druh trenažeru na posilování horní části těla a paže. Večer měl příjemný průběh a vlastní session ještě pokračovala chvíli po odchodu veřejnosti. Kolem půlnoci odjížděla poslední auta s muzikanty a posledními návštěvníky od Valdštejnské lodžie.
– Pravidelná měsíční Irish Music Session se v lednu ve Whisky & Kilt uskutečnila 24. ledna. Z počátku to vypadalo na komorní obsazení několika pravidelných účastníků: Jan Banis, Matúš Smolko, Zdeněk Poledna, Martin Kebert, které doplnil Ondra Volčík a kytaristka.
Foto Markéta Utišilová
Foto Markéta Utišilová
Postupem doby se mezi aktivními účastníky objevila Daniela Vránová, Linda Jarošová a přijelo několik muzikantek a jeden muzikant z Drážďan, se zpožděním přišel ale o to aktivněji se zapojil Emil Riumkin a několik dalších muzikantů. V druhé části večera hodně k hranému repertoáru přispěly dámy z Drážďan, které do večera vnesly jim vlastní repertoár a tak se nehrály úplně sety, hrály se i pomalejší melodie a výrazně se zapojil právě muzikant z Drážďan svoji hrou na dudy. Dokonce došlo i na skladby O’Carolana, které jinak se na takových hudebních setkání příliš nevyskytují.
(Na úvodním obrázku je na mé fotografii Valdštejnská lodžie)
Václav Bernard
