
Aktuality 2. 1. 2023
Švýcarský Herzberg podesáté
Prožít si Silvestra a možná čas před i po společně s dalšími lidmi, kteří stejně jako my mají rádi irský set dancing, je pro řadu tanečníků a tanečnic něčím jako příjemným snem. Tento sen už řadu let plní tanečníci ze Švýcarska, kteří zajišťují program a kapelu ve švýcarském Herzbergu. Poslední dny starého roku a začátek roku nového plní workshopy a ceilí a to až tak, že případný sluneční svit ti, kteří nechtějí vynechat nic programu, vidí jen skrze okenní tabulky.

Úplně neznám historii organizování této akce, kdo stál za jejím začátkem, jaké kapely tu byly v minulosti a jací učitelé tu vedli semináře. Nicméně celá akce se dostala do mého zorného úhlu od roku 2014, kdy jsme poprvé do Herzbergu přijeli. To se toto setkání konalo po sedmé. Další pokračování se konalo na přelomu let 2016/17, 2018/19 a pak zaúřadoval covid. Na přelomu roku 2022/23 se konalo podesáté.
Program, kapela a hlavné aktér workshopů byli dáni.

S ohledem na plánovaný pozdní přílet Pata Murphyho vedl první čtvrteční workshop Karl Erbach z Německa a věnoval se Aran Setu a lehce zopakoval Claddagh Set. Vedení večerního ceilí už se ujal Pat Murphy a o hudbu se postarala kapela z Irska Swallows Tail Ceilí Band. V průběhu tohoto prvního večera za výrazné nápomoci Pata jsem zatancovali Kilfenoru, Claddagh, Plain, Merchant, Derrada, Clare Lancers, Connemara a Cashel.
Páteční dopoledne patřilo workshopu, kde se Pat věnoval Sidmuth setu, jehož autorem je Gerard Butler a dopoledne ještě začal Iveragh Set, který po obědě dokončil. V průběhu odpoledne ještě vyučoval East Galway Set. V průběhu večerního ceilí bylo možno si zatancovat Corofin, Labasheedu, Caledonian, Rinkinstown, Moycullen, West Kerry, Balyvourney a Clare Lancers.

Poslední den v roce Pat Murphy na seminářích vyučoval poměrně zajímavé sety, jakými byly Castletown Set a Charlestown Set a odpoledne ještě přidal half set Kildownet a Tory Island Lancers.
Silvestrovský večer začal slavnostní večeří, společným fotografováním a dále proběhl jako ceilí s celou řadou tanců, které asi nemá smysl vyjmenovávat. Pouze před půlnocí byl taneční program přerušen za účelem půlnočníhio přípitku.

Na Nový rok účastníci v rámci semináře začali s tancem Inis Oirr Set.
Celé akce se zúčastnilo více než 80 tanečnic a tanečníků z 8 zemí (Irsko, Anglie, Francie, Belgie, Německo, Italie, Švýcarsko a Česká republika) a v době ceilí dosahoval počet osob v sále i stovky, protože přijeli někteří místní tanečníci a nebo ti, kteří byli ubytováni jinde. Že zde bylo plno osob, se kterými se setkáváme už řadu let na mnohých akcích po celé Evropě, není třeba mnoho psát. Setkání byla velmi příjemná a vřelá. Dokonce jsem měl příležitost se zde seznámit s osobou, jejíž činnost v souvislosti s archivem Johna Cullinanea sledují posledních několik měsíců. Jde o Stephanii Marbach, která byla v září 2022 přijata ITMA na zpracování Johnova archivu. Stephanie si mě překvapivě pamatuje ještě z roku 2004, kdy byla se mnou v kontaktu ohledně nějaké taneční výuky.

Dalším tak trochu překvapením bylo, když v rámci setkání s Tomem Dohertym, se mě zeptal: „Vy tam v Praze máte Jonase Fromseiera, že? To je výborný hráč na banjo.“ Nemohl jsem než přisvědčit a znovu jsem si vzpomněl, že byl v nabídce lekcí BSS 2022 a přes jeho nesporné hudební kvality se na jeho lekce nepřihlásila ani noha. Ostuda, ostuda, ostuda.
Z České republiky se této akce vedle mě a mé ženy Lenky zúčastnila také Tea Vojtěchová a Ondra Slánský ze skupiny Sona Sól. Myslím si, že velmi zdravě na sebe dokázali svým tancem upoutat pozornost ostatních účastníků včetně samotného Pata. Moc jim to slušelo ať už tancovali spolu v páru nebo rozděleně. Pat si je zval do předváděcích setů a byli vyhledáváni i ostatními tanečníky.

Ubytování bylo skromné, účelné a nechybělo teplo a teplá voda. Také o jídlo bylo plně postaráno. K snídani vedle obvyklých nápojů byla v nabídce celá škála švýcarských sýrů, švýcarské máslo a hlavně výborný chléb. Nebyla vůbec uzenina, vajíčka na tvrdo pouze jednou. Obědům a večeřím předcházel předkrm v podobě zeleninového salátu, který si z nabídnutých ingrediencí každý připravoval sám a napoprvé působil dojmem, že jde o hlavní jídlo. Hlavní jídla vyjma silvestrovské večeře a novoročního oběda byly bezmasé. K jídlu a samozřejmě při ceilí byla k dispozici káva, čaj a obvykle i něco sladkého. Po celý den byla k dispozici vychlazená pitná voda. Personál, který o nás pečoval, byl velmi pozorný, ochotný, prostory udržoval upravené a v čistotě, fungoval prostě jak švýcarské hodinky. Nelze se pak divit, že toto vše včetně programu stálo každého na účastnickém poplatku jako týdenní rekreace u moře také s plnou penzí.
Vzhledem k tomu, že posledních deset dnů před začátkem této akce vévodila Evropě obleva, nesetkali jsme se nikde se sněhem a barva luk byla příjemně zelená. Pouze pohledem z okna jsme na vzdálených Alpách zaregistrovali sníh.

Není proto divu, že cesta autem přes Německo byla celkem bezproblémová a s ohledem na to, že se na Nový rok Němci nevraceli z lyžování v horách, nezaznamenali jsme ani žádnou dopravní zácpu.
Obrovský dík za uspořádání této akce patří Manuele Morel, Evě Biedermann, Andrému Lichtsteinerovi a také předsedovi Bundle of Fun Maxi Buchserovi.
Tolik o jedné akci, která si, myslím, zaslouží pozornost těch, kteří mají rádi irskou hudbu a zejména irský tanec v jeho společenské formě..
Václav Bernard