Aktuality 1. 12. 2012
Revue – prosinec 2012
+ V průběhu října jsem obdržel pozvání z Irského velvyslanectví na oslavu 10 let leteckého spojení mezi Prahou a Dublinem prostřednictvím Aer Lingus. Oslava se konala v rezidenci paní velvyslankyně za přítomnosti zástupce společnosti Aer Lingus a zástupce Letiště Václava Havla v Praze. S děvčaty z Rinceoirí jsme tam se pokusili vytěžit informace z pracovnice zastoupení letecké společnosti, které se týkaly spíše možných slev, transportu tanečních šatů jako druhého zavazadla do kabiny apod. Milé bylo setkání s paní Dr. Kalinovou, ředitelkou Mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu. Paní ředitelka vzpomínala na spolupráci s Rinceoirí v době, kdy veletrh byl zaměřen v roce 2005 na Irsko a jeho literaturu. Velmi příjemné bylo setkání s Ivanou Bozděchovou, která se po pár letech znovu objevila v Praze po ukončení pobytu v Soulu.
+ Českou kotlinou a okolím opět projíždí taneční show Lord of the Dance a jen kvůli tenisovému turnaji se do pražské O2 Arény dostává s několikadenním zpožděním 7. listopadu
Že vedle mě se na toto vystoupení těší i další, o tom svědčí následující text „vydlábnutý“ z FB:
• Aha. talže zítra LoTD.. To se zas zasmějeme 🙂
Jdeš na LOTD? To vážně?:D
zejtra jsou lordi jo? 🙂 na to se jeste chodi po tech letech? 😀
To jako fakt, taky se divim 😀 Ale, řekl jsem si, už jsem dlouho komedii neviděl 😀
Chodí, když je potřeba v rodině udat lístky za 150 Kč 😉
To jako, že vy jste o dooost lepší, že je to pro tebe komedie?! 🙂
Neříkám, že jsme o dooost lepší, ale jsme natolik dobří, abychom mohli být srovnáváni a měli šanci vyjít líp. Tak třeba, nejsme na playback 😉
Mno, nové to není, ale dali jsme tomu nejen novou tvář, ale i kostru 🙂
No, a ještě se podílím na tvorbě další taneční show, která bude mít premiéeru .. 🙂
Vlastní „srdcervoucí“ příběh mě skutečně „nebere“, zvláště, když je to v posledních čtrnácti dnech druhý takový. Ale přiznám se, že jsem se opět těšil na tu technickou dokonalost, choreografickou vytříbenost a nápaditost výpravy, kterými je tato show pověstná. „Unesl“ jsem celkem snadno, že zvuk stepek je nahraný – není jednoduché roznést zvuk v třistasedadlovém divadle. V hale s desítkou tisíc sedadel je bez technické pomoci dostat zvuk stepek do posledních řad nemožné. Ani z první řady pod pódiem a ani s divadelním kukátkem jsem nenašel rozpor mezi zvukem a pohybem.
Se zájmem jsem pozoroval, jak bohatý scénografický rejstřík využívají choreografové show ve scéně souboje kladných a záporných tanečníků. Vychutnal jsem si choreografii vytvořenou pro skladbu Siamsa – fakt moc pěkné. A taneční kroky v choreografiích? Neměl jsem pocit, že jsem je viděl minulý týden na nějaké soutěži. Jigy v dámském provedení byly skvěle zatancovány nejen nohama, ale i horní polovinou těla včetně paží. Není divu, neboť LOTD má velmi propracovaný výběr tanečníků a není jednoduché se do souboru
dostat, ale i udržet (i třeba s ohledem na změny hmotnosti). Jsou zde ti nejlepší z nejlepších. Myslím, že návštěva takového představení poskytuje těm, kteří chtějí vidět, dost zajímavých podnětů a to i přesto, že páteřní příběh budou mít už stokrát ohraný.
+ Chodovská tvrz na Praze 11 - už dlouho jsem se zabýval myšlenkou se na tento skvost mezi paneláky podívat. Hledal jsem vhodnou příležitost a ta přišla v podobě návštěvy koncertu Consortu Michala Hromka 13. listopadu 2012.
Podle poskytovaného papírového programu to vypadalo, že od posledního koncertu, který jsem navštívil, se moc nezměnilo. Ale pravý opak byl pravdou. Consort část koncertního času poskytl svému hostovi Rudolfovi Měřínskému, známému loutnistovi. A ten jednak zahrál na všechny tři vystavené loutny a pak také společně s Consortem.
Rudolf Měřínský – foto V.Bernard
Mezi hosty Consort i nadále počítá houslistu a violistu Matěje Kroupu a zpěvačku Hanu Horkou. Ale ti už jsou v repertoáru dost pevně usazení a tak status hosta v jejich případě je spíše formalitou. Večerem vedle staré loutnové hudby se prolínala skotská a irská melodičnost s lehkým naskočením do současnosti přes zhudebněné Bláznovské písně a pak láskyplné písně z pera Petra Ebena. A tak koho jsem navnadil k návštěvě koncertu Consortu Michala Hromka, tak nemusí truchlit – 7. prosince Consort koncertuje v Atriu na Praze 3.
+ Rinceoirí si v listopadu připomínají 15 let od svého vzniku. Alespoň jsem v tomto směru zachytil krátkou zprávu na facebooku. Tato zpráva se odkazovala na den 17. listopadu 1997 a odvíjela se od data, kdy Ministerstvo vnitra ČR potvrdilo stanovy Rinceoirí a tím uznalo Rinceoirí jako občanské sdružení. Já jako pamětník té doby se ztotožňuji s datem 20. října 1997, kdy se sešla valná hromada tehdejších tanečnic a tanečníků okolo Kate Wood a dohodli se na založení občanského sdružení. Je fakt, že tehdy ještě nebylo jasné, jak se toto sdružení bude nazývat. Jméno se objevilo až na počátku listopadu, kdy se podávaly stanovy na MV ČR. Ale protože to zřejmě netrápí nikoho z Rinceoirí a ani odjinud, tak to asi není momentálně důležité.
Rinceoirí na Staroměstském náměstí 19.03.1999 – foto Čejka
+ Po dlouhé době jsem si prohlédl výsledky taneční soutěže – v tomto případě evropského šampionátu v irských tancích a současně proběhlého feis v Salzburgu. Byla to po dlouhé době asi soutěž, kde se sešlo asi nejvíce tanečníků z celé kontinentální Evropy a přilehlého východu. Startovní čísla sahala až k pětistovce a to je zhruba dvojnásobek účastníků, než se jich sejde na běžných kontinentálních soutěžích. Už dříve jsem konstatoval, že ubývá tanečníků v Polsku a skutečně – pokud jsem něco při letmém pohledu nepřehlédl – se do Salzburgu nedostavila ani jedna polská škola. Ze slovanských jmen přibyli hlavně tanečníci a tanečnice s ruskými jmény, kam řada irských učitelů napřela svoji energii jako k velmi slibnému teritoriu. Velmi zajímavou taneční politiku už delší dobu lze sledovat u Kilkenny School z Holandska. Sean vozí na soutěže jen ty tanečníky a tanečnice, kteří uspějí. Někdy přijede jen s jedním a tentokrát se třemi. Můžete hádat, jak uspěli. Pořadatelé vytvořili velmi silnou kategorii U30, kde se sešlo u dívek snad 50 tanečnic. Zde je jistě velkým úspěchem pro Ronan Morgan School obsazení prvních třech míst, o která se podělila děvčata ze Slovenska, Moravy a Česka. A Honza Klášterka si upevnil opět roli vedoucího tanečního seniora na kontinentě. To si jistě zaslouží gratulaci.
+ 23. listopadu se v sokolovně ve Valašském Meziříčí uskutečnil 2. ročník Irského večera, který pořádala místní skupina Oileán. Druhý ročník byl pojat jako přehlídka tanečních skupin zabývajících se irským tancem. Vím, že pořadatelé obeslali všechny zdejší taneční skupiny a na tuto výzvu pozitivně zareagovaly pouze tři: Sona Sól a Čarodějky z Prahy a Artuš z Hodonína.
Taneční skupina Artuš z Hodonína – foto V.Bernard
Taneční skupina Čarodejky z Prahy - foto V.Bernard
Taneční skupina Sona Sól z Prahy – foto V.Bernard
V první části večera mohlo osazenstvo sokolovny a návštěvníci shlédnout přehlídku choreografií zúčastněných skupin. Každá skupina včetně pořádající předvedla tři až čtyři choreografie ze svého repertoáru. Už i tato přehlídka choreografií byla prostřídána ceilí tancováním, kde tance učila Pavlína a hojně přispívaly výukou Tereza a Jana ze skupiny Sona Sól.
Společné tancování – foto V.Bernard
Kankán předvedla taneční skupina Artuš – foto V.Bernard
Po přehlídce byl zbytek večera až na jednu výjimku (překvapení) věnován společnému tancování. Sál postupně opustili „civilní“ návštěvníci a zbyli už jen tanečnice a tanečníci zúčastněných skupin. A to byl prostor, kde s malými občerstvovacími přestávkami šel jeden tanec za druhým. A to překvapení? Tanečnice z Artuše společně se svojí vedoucí Markétou předvedly nefalšovaný kankán. Našel se čas i na vzájemné popovídání a seznámení. Přijeli jsme s Markétou (mojí dcerou) sem na otočku a po půl druhé, kdy jsme sokolovnu opouštěli, nebyl večer ještě zdaleka u konce. Dokonce se začalo i muzicírovat.
Pořádající skupina Oileán „v akci“ – foto V.Bernard
Zúčastněné taneční skupiny – foto V.Bernard
Myslím, že akce měla “šťávu“ a jen mě utvrzuje v názoru, že takové a podobně příležitosti pomáhají ke stmelení irské taneční (a snad i hudební) komunity. Těším se na další ročník, protože tento Irský večer má ohromný potenciál růstu a při větším zájmu zejména okolních tanečních skupin to může být do budoucna velmi zajímavá akce. Navíc výlet do Valašského Meziříčí se dá spojit s návštěvou zajímavých kulturních a turistických atrakcí v tomto regionu.
+ Hráčce na harfu, propagátorce tohoto nástroje v Česku a zároveň lektorce na BSS 2012 Václavě van der Meijs se podařilo zorganizovat velmi pěkný harfový večer. Hlavní protagonistkou večera byla velmi excelentní harfistka Lily Neill z USA. Tato velmi mladá muzikantka má za sebou vystoupení na řadě prestižních pódií a po boku velmi zajímavých spoluhráčů. K těm patřili například i Chieftains a ve fotoalbu na jejích webových stránkách jí najdeme například i ve společnosti amerického prezidenta Billa Clintona, senátora Ted Kennedyho atd.
Lily představila na večeru, který se konal 29. listopadu v Klubu Biograf (mimochodem velmi zajímavý prostor), harfu jako nástroj použitelný k interpretaci téměř jakéhokoliv druhu hudby. Byl jsme překvapen, s jakou bravůrou hrála doprovodná tremola, jak synkopovala v muzice a i jak třeba zahrála tango. O šíři jejího interpretačního umění jsem si doplnil obrázek zakoupením jejího CD “ The Habit of a Foreign Sky“, kde hraje celkem i moderní hudbu za doprovodu dalších muzikantů. Věřím, že seminář, který předcházel koncertu, byl pro zúčastněné velmi zajímavý a přínosný.
Je jen škoda, že přes propagaci na našich webových stránkách a jinde přišlo poměrně málo návštěvníků. A to šlo o interpreta, který v jiných částech Evropy naplní koncertní sály.
+ Měsíc listopad jsme po kulturní stránce zakončil na koncertu Shannonu v Balbínce v pátek 30.11. V podstatě to bylo poprvé, co jsem Shannony viděl a slyšel po odchodu Marka. Ubylo banjo a Marek Zienert, přibyla baskytara a Jiří Mašek, Pavel se stal výlučným zpěvákem (pokud pominu „recitaci“ číslovek v irském hitu Rocky Road to Dublin) a přidal do svého repertoáru nové; kapela oprášila hit Galway Girl, kde harmoniku nahradil saxofon v rukou Martina. Musím přiznat, že to vůbec neznělo špatně. Přibyly nové skladby – sety „tunů“ a jiné ještě znám z dřívějška. Přiznám se, že na tu basu – jinak velmi dobře hranou – si trochu musím zvykat. Ale určitě koncerty Shannonů – ostatně tak, jako vždy – stojí za návštěvu.
+ V nedávné době v České republice taneční scéna pomáhala Žanetě Horsinkové vytvářet slovník tanečníků irských tanců v rámci její diplomové práce. Žaneta se snažila mapovat v podstatě slang, který si tu tanečníci pro potřeby výuky irských tanců vytvořili. Měl jsem možnost se s touto prací seznámit a přiznám se, že tou lidovou tvořivostí úplně nejsem nadšen a navíc si ani nemyslím, že je to ku prospěchu výuky a předvádění irských tanců. Za mnohem důležitější považuji rozumět anglickým termínům, které mnohdy pomocí jednoho slova trefně pojmenují něco, na co v češtině potřebujeme celou větu, případně vymyslíme nějaký nesmysl (tatakuch, medvídek, do křoví., ze křoví,…). Vydavatelství Macater Press vydalo v roce 2008 knížku „The Terminology of Irish Dance„ lektorky tance na Irish World Academy Music and Dance UL, Orfhlaith Ní Bhriain, TCRG a ADCRG, která je zároveň učitelkou v Scoil Rince Uí Ruairc, Limerick.
Slovníková část knihy je rozdělena do 5 sekcí a v každé je soustředěna terminologie k určité oblasti – Dances and Music, Technique, Competition and Pedagogy, Historical and Exhibition a Organizations. V přílohách pak čtenář najde seznamy tradičních setových tanců, jigových set tanců, hornpipeových set tanců, seznam ceilí tanců a soutěžní stupně.
VB
Václav Bernard
