Aktuality 4. 5. 2022

The Elusive Celt

Požádal jsem Zdenka Polednu o přečtení knížky, kterou jsem tu nedávno zmiňoval, a zároveň o napsání recenze. Zdenek mi vyhověl a přispěl na naše webové stránky  svým pohledem člověka, který je spojen se společenstvím těch, kteří tu mají rádi irskou tradiční hudbu a aktivně organizuje v Praze Irish music sessions.

Keltové a tradiční irská hudba

Dostala se mi do ruky zajímavá kniha s názvem The Elusive Celt. Dá se to velmi volně přeložit jako „těžko definovatelný, neuchopitelný Kelt“. Napsala ji Rina Schiller, etnomuzikoložka a hudebnice z Belfastu. Zabývá se zde mimo jiné komunitami lidí, kteří v různých zemích hrají irskou tradiční hudbu. Čerpá hlavně ze svých cest po Evropě, ale i Turecku a reflektuje dlouholetou osobní zkušenost. Zmiňuje například Berlín, Vídeň, Istanbul, i naši zemi. Konkrétně popisuje třeba Bernard’s Summer School nebo sessions v pražském klubu Whisky & Kilt. Jako české specifikum uvádí skutečnost, že u nás není tato hudba vázaná na Irish pubs, které o ni nejeví zájem a hudebníci nejeví zájem o ně. Irské sessions se u nás odehrávají v obyčejných hospodách, nebo na polosoukromých akcích. A také, že naši hudebníci většinou odmítají název “keltská hudba” jako nic neříkající obchodní nálepku.

Irská tradiční hudba se již stala celosvětovou záležitostí, dávno není už vázaná jen na svou domovskou zemi. Velká část textu se zabývá  popisem fenoménu sessions, které jsou podhoubím irské hudby a platí v nich určitá pravidla a zvyklosti. Všude víceméně dodržovaná, nebo alespoň všeobecně známá. Autorka se zamýšlí nad tím, nakolik mohou autenticky tuto hudbu hrát i mimo Irsko hudebníci, kteří nejsou rodilí Irové a nemají osobní zkušenost s tamním prostředím. Na základě různých popisovaných příkladů a příhod dochází k závěru, že etnicita zde rozhodně není podmínkou.

Kniha má ale ještě jednu rovinu. Autorka zkoumá, jestli je „keltství“ přesně definovaný pojem, nebo spíše předmětem představ, snů nebo iluzí. S tím také souvisí obsah názvu “keltská hudba”. Na jednu stranu to může být souhrný název pro lidovou hudbu zemí, které se nazývají keltské. Což je hlavně Irsko, Skotsko nebo Bretaň. Jejich hudba má k sobě blízko. Ovšem autorka ke keltským zemím vedle těch současných počítá i země střední Evropy, včetně naší, kde Keltové kdysi vznikli, i když lidová hudba je zde značně odlišná. Jenže pojmem keltská hudba se také označuje hudba umělá, která z lidových keltských kořenů vychází. Ve světě se již dlouho vedou nekonečné diskuse, zda “keltské” geny mají jakýsi mystický vliv na feeling, se kterým hudebníci hrají. Rina Schiller se k této problematice staví velice vlídně, nesnaží se to za každou cenu rozetnout a spíš naznačuje, že možné je všechno. Píše na tomto místě, že nedostatek důkazů není důkaz. Já k tomu dodávám, že ať je to jak chce, irská hudba člověka jednou chytne a nepustí, bez ohledu na národnost. A čert ví, proč tomu tak je.

 

Zdeněk Poledna

Václav Bernard