Bernard’s – Irsko, irské tance a něco navíc

Seznamte se! 23. 11. 2012

Tereza Loužecká Bachová

Tančit jsem začala už ve svých pěti letech, ale tohle si pamatuje jen moje maminka a taťka. Táta chtěl, abych dělala sport a jako živé dítě jsem dělala sportovní gymnastiku. Ale v roce 1992 jsem začala děla clogging (stepařský styl vycházející ze základů anglického clogg dancingu a irského Seán nosu, který se vyvíjel v Americe v době osidlování) v souboru Caramella a bylo po sportu. A postupem času jsem se dopracovala i k irským tancům. S irským tancem jsem začala v roce 1999. V tomto roce jsem založila taneční skupinu Kaskáda, která dělala v té době výhradně irský step (hard shoes dancing) a k měkkým botám se prokousávala postupem času. V tomto roce jsem hledala možnosti kde se naučit víc a potkala jsem Vaška Bernarda a jeho dcery Terezu a Markétu Bernardovy, které nakonec začaly do Kaskády chodit. Velmi záhy jsem zjistila, že Vašek vede soubor Rinceoirí, který naopak dělal výhradně tancování v měkkých botách. A tak se postupem času stalo, že tanečníci z našeho souboru začali chodit do Rinceoirí a tanečníci z Rinceoirí začali chodit do Kaskády. Vzájemně jsme tancovali i na různých vystoupeních a podporovali jsme se v činnosti a vyměňovali si zkušenosti a materiály. Známe se a vídáme a spolupracujeme dodnes a doufám, že to tak ještě hodně dlouho zůstane 🙂

1. Co bylo prvním a bezprostředním impulsem k tomu, že jsi se začala věnovat irskému tanci?
Mí bývalí taneční šéfové mi půjčili videokazetu s taneční show Riverdance. Tu jsem si pustila asi ve tři hodiny ráno. Po jejím shlédnutí mi tekly slzy po tvářích a moje jediná reakce byla, „to chci dělat!“ A tak to dělám 🙂 Psal se rok 1999.

2. S jakou představou či výhledem jsi vstupovala do irského tance?
Můj sen byl – asi jako u dalších 150 lidí 🙂 – že chci tančit v takové show jakou jsem právě viděla. Dnes už tenhle cíl nemám, jsem jinde, ale jsem ráda, že to je tak, jak to je. Ale kdo ví, třeba některý z mých žáků bude mít možnost tančit v nějaké show…:-) Myslím, že mám teď větší představu o tom, co irský tanec obnáší a co všechno nabízí. A že toho je 🙂

3. Jak se s odstupem času díváš na Kaskádu a svoje působení v této skupině?
Kaskáda dala mnoha tanečníkům, kteří dnes vedou vlastní soubory, základy irského stepu. Vím, že začátky byly těžké a ně vždy bylo vše správně, ale nadšení a směr, který udávala Kaskáda a Rinceoirí posouvalo hranice. Jsem ráda, že Kaskáda měla úspěšných 5 let své místo na české taneční scéně a jsem ráda, že jsem díky této zkušenosti získala nový rozhled. Dalo mi to také možnost začít soutěžit a učit irské tance u nás doma i na Slovensku. Všechny nabyté vědomosti, zkušenosti a můžu uplatnit teď při vedení taneční školy Luas Dancing School, kterou jsem založila v roce 2010.

4. Pamatuješ si ještě na moment, kdy v Tobě uzrála myšlenka stát se certifikovaným učitelem? Kdy to bylo a co bylo tím impulsem?
Mamka mi jednou vyprávěla, že mě volala k obědu a věděla, že jsem na dvorku s ostatními dětmi s baráku, kde jsme bydleli. Vykoukla na balkóně, aby mě řekla, že je jídlo hotové a přistihla mě jak jsem předcvičovala ostatním rozcvičku a chystala jsem je na nějaké běhací kolečko v rámci „tréninku.“A oni mě prý poslouchali a dělali všechno co nejlépe to šlo. A to mi bylo 10 let. Takže být učitelem mám asi dané od narození 🙂
Nicméně implusem k získání titulu byl asi fakt, že jsem nestudovala vysokou školu a chtěla jsem v oboru, který je mým životním koněm dojít k určité metě. Rozhodla jsem se pro to v roce 2007 před odjezdem z UK, kde jsem byla podruhé za získáváním zkušeností. A dá se říci, že mě k tomu inspirovala i Terka Bernardová. Ona sama chtěla tehdy pokračovat do Irska za svojí taneční dráhou a mě došlo, že bude potřeba určit si definitivně tu svojí 🙂

5. Co bylo pro Tebe ze zkoušek na TCRG nejobtížnější a v čem jsi si naopak věřila?
No jak to říct 🙂 Když jste Čech a víte, že budete skládat zkoušky v cizím jazyce, znervózní vás to. Testy i praktická výuka probíhaly v AJ, ale nakonec to nebyl největší problém. Při mém prvním pokusu v 2009 v Derry v Severním Irsku nejhorší část zkoušek byla výuka samotná, ale ne kvůli jazyku. Sestává z toho, že máte „naučit“ jeden stepový krok a jeden softový krok vždy někoho jiného a pak dvě figury z Ceilí tanců, které vám oznámí až ten daný moment u zkoušek. Je nutné naučit se 30 Ceilí tanců a musíte je znát od A až po Ž. Každý tanec má minimálně 4 figury bez repetic (ty se v dobré polovině opakují po každé figuře) a dost často i své vlastní melodie, které chtěla porota slyšet díky kontrole rytmu ve kterém tanec je. Nebyla jsem si jistá kroky, které jsem měla prezentovat, ani technikou a svými jazykovými schopnosti také ne 🙂 Tato část zkrátka dopadla s výsledkem „Neprošla.“ Naproti tomu část, kde se píše dvouhodinový test právě ze zmíněných Ceilí tanců v AJ a hodinový test z muziky dopadl na výbornou. Tato část dopadla nad očekávání dobře i když jsem si nebyla jistá, že v psaném textu jsou všechny obraty správně, ale naštěstí gramatiku nikdo neřešil 🙂 Do druhého pokusu v květnu v roce 2012 jsem šla myšlenkami a vlastně i duší už od listopadu předchozího roku a začala jsem cíleně pracovat na zlepšení taneční techniky (ta je pro porotu velmi důležitá) a předělání starších verzí tanců, které jsem měla, abych byla schopná uspět v konkurenci. Část testů jsem dělat nemusela, ta mi byla uznána při první zkoušce a tak mě čekala praktická část (samotné tancování) a znovu výuka. Myslela jsem si, že praktická část bude jednodušší a výuka bude složitější, ale nakonec výuková část zkoušky byla úžasná a dopadla nad očekávání dobře.

6. Změnilo se Tvoje postavení v rámci RTME po získání plnohodnotné učitelské kvalifikace?
Nechci se zde pouštět do rozebírání vztahů a pohledu RTME na Cond. TCRG (byla jsem cond. TRCG poslední dva roky) a TCRG. Mé postavení v rámci RTME se moc nezměnilo. Jediná změna nastala a sice ta, že jsem na posledním setkání učitelů získala jednu malou funkci v rámci RTME 🙂 Doufám, že mi to přinese ještě víc rozhledu a více informace o fungování asociace. Pro mě osobně je důležité, že vím, že tanečníci, kteří budou chtít trénovat pod naší školou, mají tu možnost vlastně ihned (s šestiměsíční pauzou od soutěžení). Nemusí již čekat celý jeden nesmyslný rok než vůbec mohou přijít na trénink. To byl také důvod, proč jsem chtěla získat plnohodnotný titul TCRG co nejdříve.

7. Které prvky z virtuální či skutečné charakteristiky tvé školy LUAS Dancing School považuješ za důležité pro získávání nových členů a udržování těch starších?
Nabízíme vícero tanečních stylů a nabízíme je v dobré kvalitě. Snažíme se poskytovat informace pravdivě a uceleně, disponujeme šikovným interním systémem a necháváme tanečníky rozhodovat sami za sebe, zda chtějí „jen“ trénovat, vystupovat nebo soutěžit. Dále nabízíme i možnost starat se o vlastní tělo a aktivně organizujeme různé akce, které se tohoto tématu týkají a snažíme se hodiny vést s ohledem na fyzické dispozice tanečníků. Organizujeme akce pořádané školou pro veřejnost. Tohle všechno lze najít i na našem webu Luas Dancing School. A tohle všechno je balík, který si myslím může zaujmout širší škálu zájemců a udržet ty tanečníky, kteří s námi začali tančit. Myslím, že 100 žáků v Praze dohromady v třetím roku působení je toho důkazem 🙂

8. Co se Ti zatím od začátku školy podařilo, co považuješ za svůj úspěch?
Rozšíření lekcí vlastně každý rok, získávání nových tváří a jejich stálá přítomnost na lekcích a fakt, že tanečníci, kteří tvrdili „nikdy nebudu soutěžit“ na soutěže jezdí již druhý rok a moc je to baví 🙂 A pak završení mého tanečního snažení získáním titulu TCRG. Nicméně to neznamená konec se vzděláváním. Irské tance jsou tak rozsáhlé, že je nutné neustále získávat nové informace nebo aktualizovat ty starší.

9. Nemáš pocit, že soutěžení v irském tanci je už spíše sportovní disciplínou a vytrácí se tanec se svoji společenskou a sociální stránkou?
Sportovní disciplína to je pouze v těch nejvyšších levelech. Někteří tanečníci to berou hrozně vážně i na těch nejnižších úrovní, ale většinou je to pořád o zábavě. Alespoň tanečníci u nás sice chtějí dobré výsledky, ale pořád to dělají proto, že je to baví. Navíc u nás pouštíme na soutěže i ty, kteří nemají super techniku, ale pracovali, makali a prostě si účast na soutěži a možnost prezentace své školy zasloužili.

Pokud sdílíš tento pocit, shledáváš to uspokojivé?
Uspokojivé je pro mě to, že naše lidi tancování baví a že si umí užít soutěž po svém.

A pokud nikoliv, čím tomu čelíš ve své škole?
Za prvé nechávám tanečníky rozhodnout sami za sebe zda to chtějí dělat soutěžně. Také mají možnost si to vyzkoušet na pražském feisi a tam – v domácím prostředí – mají možnost zjistit zda jim to sedí a zda ne.
Ono to vypadá, že jsem chtěla titul, abych mohla posílat tanečníky na soutěže. To není tak úplně pravda – alespoň z mého pohledu. 🙂 Od začátku jsem chtěla nabízet nejširší možnou škálu možností, aby do školy přišlo co nejvíce zájemců. Ne všichni chtějí soutěžit, ale jsou i tací, kteří chtěli od začátku a byla by škoda nemít tu možnost nabídky. Navíc příprava na soutěž motivuje ke zlepšení techniky a pak je možné stát se třeba i součástí nějakého tanečního projektu, který by bez tohoto zlepšování jinak jen „prošel kolem“ a nebylo by možné příležitost využít. Alternativním tanečním stylům, tradičním irským tancům a novým informacím se určitě nebráním a nebráníme a myslím, že to je na naší nabídce na přístupu vidět.

10. Uvítala bys vznik konkurence v podobě další ryze české školy?
Jak to říct? 🙂 Uvítala bych zdravou konkurenci, které si můžu vážit. V podstatě mi chybí typ spolupráce Rinceoirí vs. Kaskáda. Prostě se mi tak trochu stýská…..

11. Kde dobíjíš, hledáš, inspiruješ se (pokud to není Tvé know-how)?
Dobíjím, hledám a inspiruju se na: Blas Summer School, výlety do Irska, zajímavé semináře i mimo taneční obor, hra na whistle, literatura a nejen o irských tancích :-), meditace, divadlo, koncerty, kino, příroda, potkávání nových lidí a jejich pohledů na svět 🙂

12. Jaké máš do budoucna plány? Co třeba ADCRG?
To už je trochu o mém Know-how, ale určitě chci rozšiřovat školu, nabízet další možnosti tancování, informací, veřejných akcí a seminářů nejen pro žáky školy. ADCRG 🙂 Na to už se mě ptalo hodně lidí, ale tyto ambice nemám. Porotcování jsem si užila při sezení na Mistrovství ČR cloggingu dětských tanečních souborů asi 6 let v kuse a myslím, že mi tahle zkušenost bohatě stačila 🙂 Já patřím na taneční sál „za katedru.“ Tam je myslím moje místo a tady mám pocit můžu udělat největší kus práce.

Děkuji za odpovědi.
VB

Václav Bernard

Další články z rubriky Seznamte se!

Kam za Irskem v ČR?

31.srpnaSkotský večer na Michalovické Putně (Hudba)
Mladá Boleslav, Michalovická Putna od 19:00
Hrají Isara a Sona
31.srpnaIsara + Sona (Hudba)
Mladá Boleslav - Michalovická Putna od 19:00
15.záříConamara Chaos (Hudba)
Praha, kavárna Liberál od 19:30
5.říjnaSeminář skotských tanců (Tanec)
Praha, TJ Sokol Podolí od 10:00
Pořádá Caledonian Club. Seminář je dvoudenní.
12.listopaduFlook (UK) + Sona (CZ) (Hudba)
Praha, Rock Cafe od 20:00

Objednávky tanečních bot a doplňků

Objednávky tanečních bot a doplňků