Irský místopis 22. 4. 2013
Inishbofin, Co. Galway
Přístupu do Inishbofinského přístavu dominují kamenné ruiny „Cromwell’s Barracks“.
Cromwell’s Barracks – foto T.Bernardová
Na konci mola v přístavu je turistická mapa ostrova, která vyznačuje pěší stezky „Westquarter Walk“, „Middlequarter Walk“ a „Cloonamore Walk“, které jsou po cestách barevně značeny.
Mapa ostrova – foto T.Bernardová
Za 5ti-hodinnového pobytu na ostrově jsem si pohodlně prošla první dvě a pršelo krátce jen jednou. Protože sezóna ještě není v plném proudu, stezky byly velice klidné, zřídka jsem se potkala s jinými turisty. Zato jsem měla bohatou společnost v podobě místních čtyřnohých obyvatel. Ovcí je na ostrově požehnaně. Tu a tam v dáli jsem zahlédla zajíce a k vidění byly i koně, osli a krávy. Přítomnost páva mě ovšem překvapila.
Na cestě – foto T.Bernardová
Osel – foto T.Bernardová
„Westquarter Walk“ je nejzápadnější okruh, který skýtá pohled na malebnou krajinu všemi směry. Asfaltová silnice se střídá s polní cestou, oblázkovou pláží či rašelinovým povrchem a podle toho se také mění i vzhled krajiny.
North Beach – foto T.Bernardová
Domek k pronajmutí – foto T.Bernardová
Na západním cípu jsou k vidění ostrovní výběžky „Stags“ a i pobřeží je lemováno útesy, o které se bijí vlny Atlantiku. Se stočením cesty k jižní straně ostrova je k vidění i největší útes Inishbofinu „Dún Mór“ a potom jižní část tohoto okruhu je lemovaná kamennými zídkami. Celý okruh není náročný a cesta je víceméně vedena po vrstevnici.
Výhled na Stags – foto T.Bernardová
Dún Mór – foto T.Bernardová
„Middlequarter Walk“ není na první pohled tak malebná jako „Westquarter Walk“. Na druhou stranu vede přes nejvyšší vrchol ostrova a ten při pěkném počasí nabízí nádherný výhled na Inishbofin, sousední ostrovy i pevninu. Connemarské „Twelve Bens“ dominují výhledu k pevnině. V dálce je vidět i Croagh Patrick nebo Achill Island.
Západní pobřeží ostrova – foto T.Bernardová
Cesta po jižním cípu – foto T.Bernardová
V první části cesty je sklon výstupu prudší, ale jde jen o krátký úsek a terén je poměrně bažinatý. S vhodnou trekingovou obuví to není žádný problém. Po sestupu už stezka opět navazuje na asfaltovou cestu a vede okolo přistávací dráhy zpět do vesnice a přístavu. Okruh je viditelně značen, i když místy na první pohled nedává smysl, když Vás chce ukazatel zavést z normálně vypadající cesty do rašeliniště bez čitelnější stezky ?. „Cloonamore Walk“ je východní okruh, který vede podle průvodce skrz „East End Beach“, „St Colman’s chapel“ ze 14. století a jezero „Church Lough“. Tuto procházku jsem ale z časových důvodů musela odložit na příští návštěvu Inishbofinu.
Rašeliniště – foto T.Bernardová
Maják – foto T.Bernardová
Inishbofin je vskutku místo, které stojí zato navštívit. Strávit alespoň jednu noc na ostrově se jednoznačně vyplatí. Na ostrově se přes rok pořádají i festivaly a pro ty, kteří holdují irskému tanci v jeho tradiční podobě, mají možnost se každoročně na podzim zúčastnit „Inishbofin set dancing and trad weekend“, který mimojiné zahrnuje i soutěž v sean nós dancingu.
Pro další informace zavítejte na stránky: http://www.inishbofin.com/
TB
Václav Bernard
