Bernard’s – Irsko, irské tance a něco navíc

Irská literatura 10. 3. 2019

Nádherná kacířství – Lisa McInerney

Nakladatelství Argo je pověstné tím, že se nebojí vydat knihu, která nemusí vždy vyvolat pozitivní reakce či která má našlápnuto na bestseller. Možná že by se dalo napsat, že některými vydanými tituly provokuje čtenářskou obec a předkládá jí nejednoduché texty. Posledních několik let se daří nakladatelství zpřístupnit čtenářům irskou literaturu a zejménu tu část, kde autoři se ještě nedostali do slovníků a klasických literárních přehledů. Mezi tyto počiny zcela jistě patří vydání knihy Nádherná kacířství irské autorky Lisy McInerney. Kniha vyšla v roce 2018 a nakladatelství se podařilo vydání knihy sjednotit s autorčinou návštěvou Prahy. Autorské čtení knihy bylo 16.3.2018 otvírákem  Tour svatého Patrika.

Román Nádherná kacířství s původním názvem The Glorious Heresies  nás zavádí do ulic irského města Cork v době, kdy Irsko zasáhne hospodářská krize. Zde jsme svědky tragikomických životních peripetií, které prožívá panoptikum podivných postav, které patří spíše na okraj společnosti. Patnáctiletý Ryan, jemuž před pár lety zemřela matka a jehož otec (Tony) chlastá jako duha, dělí svůj život mezi dealerství drog a lásku ke Karin. Všetečná sousedka Tara, která strká nos do věcí, do kterých jí nic není. Stařenka Maureen je poněkud umanutá a vychytralá, které její syn (Jimmy Phelan) vládce místního podsvětí zajistil nádherné bydlení v domě, kde měl prosperující nevěstinec. Netušil však, že bude muset vyřešit tak zásadní úkol jako je úklid mrtvoly, když Maureen kamenem zabije nezvaného hosta, kterého přistihne v domě. Mladičká prostitutka Georgie hledající otce svého dítěte, kterého Maureen omylem zabila. Tyto a další postavy se ocitají v nelehkých životních situacích, kde se tématicky prolínají různé závislosti, sex, sebezpytování a řešení životních situací upadáním do ještě komplikovanějších problémů. Jedna čtenáčka popsala děj knihy jako “tesknivý příběh několika Irů, co se všichni řítí do záhuby. Občas velmi poeticky napsané, ale příběh se plácá od ničeho k ničemu.”

Podobně jako tomu je u řady jiných knih irských autorů podstatnou roli hraje v Nádherných kacířstvích jazyk. Je velmi barvitý a prošpikovaný nejrůznějšími  slangovými, argotickými a idiolektickými výrazy vycházejícími z corkského dialektu. Pro překladatelku Terezu Markovou Vláškovou to nebyla lehká práce, ale přijala to jako výzvu. Té se zhostila mimo všechny pochybnosti na výbornou.

Ukázka z knihy:

NEBOŽTÍK

1.

Odepřel tomu klukovi právo vrátit se do vlastního domu. Sbohem a šáteček, hodně štěstí. Rozhodně už ho nehodlá dál živit; odteď už jenom hranatý ramena a čelisti a silný paže, hlavně vykročit tou správnou nohou. Nechal ho tam, zdrcenou hromádku s párátky místo rukou a nohou, a sám vkročil do dveří jako čerstvě zrozený mladík, trochu nesvůj z pohledu na tu nadpozemskou krásku, která ho měla celou tou metamorfózou provést. Jmenovala se Karine D’Arcyová. Bylo jí patnáct a kousek a už spolu chodili do třídy tři roky. Mimo školní lavice nad ním měla jednoznačně navrch, a přesto teď byla tady, namísto ve frontě na pondělní oběd stála u něj v předsíni. A tak se toho kluka musel zbavit – toho, co z něj zbylo, co z něj ještě sama neservala a neslíbala.

„Víš určitě, že se tu neobjeví tvůj táta?“ zeptala se.

„Jasně,“ ujistil ji, ačkoliv jeho otec si dělal, co chtěl, a nic se u něj neřídilo logikou. Ráno sice všem oznámil, že si mají připravit večeři sami, protože bude celý den pryč, jenže až se pozdě večer vrátí, určitě si je zase všechny škodolibě (a po dni stráveném v laskavé náruči démonů taky řádně vztekle) vychutná.

„A co když jo?“

Vyprostil ruku z jejího sevření a objal ji kolem pasu.

„Nevím,“ připustil. Páni, pravda zněla drsně, drsněji už to ani nešlo – nenacvičená odpověď ze zbrusu nového krku.

Bylo mu čerstvých patnáct. Kdyby se ho na to samé zeptala, než překročili práh, dostalo by se jí v odpověď nějaké silácké formulky rádoby zkušeného patnáctiletého frajírka, jenže teď bylo všechno jinak a on už se najednou nedokázal takhle předvádět.

„Stejně bych za to moh já,“ dodal. „Ne ty.“

Měli být ve škole, což by určitě neuniklo ani jeho tátovi. Kdyby teď přišel domů, byť v sebeporaženečtější náladě – třeba totálně namol, po partičce pokeru nebo tak něco –, stejně by mu netrvalo dlouho, než by mu došlo, že jeho kluk právě zatahuje školu a to z jednoho jediného důvodu.

„Jo, tady bys za to moh ty,“ řekla. „Ale co kdyby to vyzvonil našim?“

„To by neudělal.“ Za to by dal ruku do pekelného plamene. O jeho tátovi se toho dalo říct hodně, ale rozhodně ne, že je zodpovědný. Nebo odvážný. Nebo spravedlivý.

„Víš to určitě?“

„Táta se kromě nás s nikým nebaví,“ vysvětloval. „Stejně by ho nikdo jinej neposlouchal.“

„A co budem dělat teď?“

Ten odvážný znovuzrozený mladík, ještě pořád celý rozklepaný ze všech příležitostí, co na něj dotíraly a věšely se na něj ze všech stran, se jmenoval Ryan. Jeho dospělá podoba se ve skutečnosti od oné nemotorné tělesné schránky, kterou nechal za dveřmi, moc nelišila – pořád byl černovlasý a pobledlý a měl černé oči.

„Vypadáš jako posedlej,“ přeběhl z něho kdysi jakési holce, co se k němu dostala dostatečně blízko, mráz po zádech; pak prohlásila, že mu toho démona zkusí vysát z jazyka. Za posledních pár měsíců se trochu vytáhnul. „Rosteš děsně pomalu,“ povzdychla si babička, když mu naposledy projížděla fotky na Facebooku. Stála si za tím, že Ryan nikdy nepokoří hranici sto osmdesáti centimetrů. Matka mu zemřela před čtyřmi lety a táta byl troska, co spala na gauči stejně často jako v posteli. A Ryan byl nejstarším potomkem téhle trosky. Chodil kolem táty po špičkách a pak si to vybíjel na všech ostatních.

Něco tam bylo špatně. Jasně, chlapi všeho věku mají samozřejmě právo jen tak se poflakovat a navážet se do každého, kdo vypadá, že by se do nich snad mohl chtít opřít, a přesně tak se taky chovala tahle troska: až na ten vroucí, buranský vztek byla prázdná, potácela se mezi výsluním a protialkoholickými sezeními v ubohých léčebnách na místech, kde už nedávaly dobrou noc ani lišky. Ryana sice dohánělo k zuřivosti opovržení v očích učitelů i provokativní naschvály větších dětí, ale i tyhle pokusy vydráždit ho do nepříčetnosti mu přišly stejně prázdné. Hledal něco, co by ho ráno přimělo vyskočit z postele rovnýma nohama, a nikdy by ho nenapadlo, že by tím mohla být právě ona.

Patřila mezi holky, co nosí kraťounké sukně a každou přestávku se opírají o topení a dokážou s učiteli jednat jak přidrzle, tak s přeslazenou ležérností. Nikdy by si nepomyslel, že by ho mohla brát jinak než jako zakrslého rváče, i když ji o to prosil – v duchu, za semknutými ústy a sklopenýma očima – už celé roky.

Před třemi týdny, večer o jeho narozeninách, se od něj nechala políbit.

 

Autorka Lisa McInerney se narodila v roce 1981 v Irsku. Původně byla známá jako blogerka oceňovaného blogu Arse of Ireland (Prdel Irska) a postupně se stala oceňovanou autorkou románů. Její prvotině The Glorious Heresies, která byla vydána v roce 2015, se dostalo hned v následujícím roce uznání v podobě Baileys Women’s Prize for Fiction a Desmond Elliott Prize. Její následující román The Blood Miracles, vydaný v roce 2017, obdržel ocenění The Royal society of Literature’s Encore Award v roce 2018.

 

Václav Bernard

Další články z rubriky Irská literatura

Kam za Irskem v ČR?

21.březnaRí Ra (Hudba)
Praha 3, Vozovna od 18:00
Svatý Patrik ve Vozovně
21.březnaJečmen slaví St. Patrick’s Day (Hudba)
Praha, Klub Kocour od 19:30
22.březnaJitka Malczyk & Vojtěch Jindra (Hudba)
Unětice, U Lasíků (Tiché údolí 9/53) od 19:30
22.březnaUjetá ruka (Divadlo)
Praha, Činoherní klub od 19:30
M.McDonagh
23.březnaJarní skotské plesání (Tanec)
Brno, Sýpka od 19:30
Pořádá Skotský pes, hraje Alastair

Objednávky tanečních bot a doplňků

Objednávky tanečních bot a doplňků