Bernard’s – Irsko, irské tance a něco navíc

Aktuality 20. 3. 2018

Svatý Patrik před 300 lety. Jak se slavil u pražských hybernů

Do Prahy přišli krátce po bitvě na Bílé hoře a vydrželi tu půl druhého století, dokud jejich klášter nezrušil Josef II. Řeč je o irských řeholnících zvaných hyberni, kteří sídlili naproti Prašné bráně. Jak tehdy katoličtí uprchlíci ze Zeleného ostrova slavili svátek svatého Patrika a jak vycházeli s obyvateli Prahy, jsme probrali s historikem Janem Pařezem. A došlo samozřejmě i na brambory. Byl pozdější dům U Hybernů skutečně místem, kde se v Čechách poprvé pěstovaly?

Má dnes patron Irska svatý Patrik v Praze vůbec sochu?

V Praze ne a ani v Čechách. Jediné jeho dvě sochy stojí ve Slezku – první ve Fryštáku, který je součástí Karviné, a druhá v Dolní Lutyni. Tamní panství vlastnil původem irský rod Taaffe.

A co v dobách, kdy byl dům U Hybernů, tehdy františkánská kolej, centrem irského života v Praze?

Co vím, tak v koleji byla olejomalba svatého Patrika, ale sochy patrně žádné.

Byl pro Iry den svatého Patrika důležitý už tehdy? Slavili 17. březen i ve svém pražském exilu?

Svátek nebyl součástí kalendáře pražské arcidiecéze, tudíž se jeho slavení omezovalo právě jen na hybernskou kolej. Její obyvatelé si nicméně na oslavy zvali proslulé pražské kazatele. Ale že by na svatého Patrika plesaly na náměstích davy Pražanů, to si asi lze stěží představit.

Z jakých důvodů řeholníci své Irsko, latinsky Hybernii, opustili?

Františkáni byli vypuzeni v průběhu 16. a na počátku 17. století po připojení katolického Irska k protestantské Anglii. Z důvodů náboženské perzekuce někteří odešli ze země a část zůstala doma v ilegalitě. V katolických částech Evropy si založili několik kolejí, které sloužily jednak k výchově řádového dorostu, jehož členové se pak vraceli domů do Irska jako misionáři – a mnozí za to zaplatili životem –, jednak jako střediska na udržování irské národní identity.

Pražská kolej Neposkvrněného Početí Panny Marie byla založena devět let po Bílé hoře.

Ano, v Praze se františkáni věnovali mimo jiné i výuce teologie a filosofie. Při nedostatku katolického kléru ve stále ještě převážně nekatolických Čechách představovali významný přínos pro rekatolizační úsilí pražského arcibiskupa Arnošta kardinála Harracha. Tím došlo k paradoxní situaci. Kvůli náboženské intoleranci opustili svou vlast a usadili se v zemi, kde se na podobné intoleranci podíleli.

V Čechách se ale ve stejné době usazovali také irští vojáci a šlechtici. Byli hyberni v kontaktu například s Valdštejnovými vrahy?

Ano, Butler, Deveroux, Geraldin a Gal, kteří byli za „za chebskou záležitost“ císařem odměněni, v závětích mysleli i na výstavbu františkánské koleje a přáli si být pohřbeni v jejím kostele. Kolej a její představení požívali u vojáků značné důvěry. Z dalších šlechtických rodů v Čechách usazených lze jmenovat kupříkladu Kavanagh, MacEnnis, MacAwley, Wallis a také již zmiňovaný rod Taaffe, z něhož pocházel i rakousko-uherský ministerský předseda Eduard Taaffe, který vlastnil zámek v Nalžovech v západních Čechách.

V Praze prý působili také irští lékaři.

Ano. O nich psal rozsáhle jejich potomek MUDr. Ludvík Schmid. Z významných osobností lze jmenovat Jakuba Smithe z Balroe a Viléma MacNevena. Oba v 18. století působili na lékařské fakultě pražské univerzity. První byl dokonce rektorem, druhý direktorem lékařské fakulty.

Vraťme se na roh dnešního náměstí Republiky a Hybernské ulice. Co tu stálo v době, kdy si toto místo vyhlédli Irové?

Jednalo se místo, kde stával klášter benediktinů s kostelem sv. Ambrože založený Karlem IV. Z něho zbývaly jen rozvaliny, v nichž se provozovala kovárna. Pod politickým tlakem shora došlo k nucenému výkupu asi deseti sousedních domů, což nepochybně Pražany dosti rozhořčilo. Oficiálně byla kolej Neposkvrněného Početí Panny Marie založena v roce 1629, ale výstavba se protáhla na několik desetiletí. Teprve v roce 1652 byl položen základní kámen kostela a ještě v roce 1672 hyberni sháněli peníze na výstavbu dnes již neexistující věže.

Četl jsem, že finanční podporování hybernů bylo svého času mezi šlechtou téměř módní záležitostí. Čím si to vysvětlujete?

Jak si vysvětlit módu dnes? Obecně šlo asi o to, že Irové se pohybovali po celé Evropě, znali řadu jazyků a jako zkušení pedagogové působili v řadě šlechtických rodin jako vychovatelé. Navíc představovali také něco nového, neboť staré řády jako benediktini, cisterciáci a premonstráti tu byly několik set let a i relativně noví jezuité sto. Jejich světoběžnictví jim určitě dávalo jakýsi punc přehledu o mezinárodní situaci, což nepochybně rezonovalo v aristokratickém prostředí.

Měli Irové ambice komunikovat s Pražany česky?

Komunikace s okolím asi nebyla ideální, neboť hyberni se domluvili pouze německy, nikoliv česky. Pochopitelně ovládali latinu a irsky a anglicky nepochybně uměli také. Jejich jazykové vybavení bylo kvůli cestování mezi evropskými kolejemi ve srovnání s místními duchovními nadprůměrné. Důvod učit se česky ale neměli, neboť nesměli mít v Evropě vlastní farnost s farníky, dokonce ani nesměli žádat v Praze almužnu. Výuka na místech, kde působili, probíhala latinsky a ani se šlechtou se česky bavit nemuseli.

Označení „hyberni“ lze vnímat jako zcela neutrální, či lehce hanlivé?

Zcela neutrální.

Jak velká část řeholníků se po zrušení kláštera Josefem II. vrátila na Zelený ostrov? Postihy už jim doma nehrozily?

Z 37 odešlo z Čech čtrnáct hybernů, z nich devět zamířilo zpět do vlasti, kde již byly podmínky snesitelnější. Oněch devět zastávalo v různých irských řádových domech velmi často úřad kvardiána, což svědčí o respektu, jemuž se pražská kolej těšila. Zbývající hyberni zůstali zde, někteří dožívali pod penzí, několik působilo ve šlechtických rodinách jako vychovatelé.

V literatuře se traduje, že první brambory v Čechách pěstovali jako okrasnou rostlinu právě pražští hyberni.

Ano, nedokládá to ale žádná zmínka v archivních dokumentech. Františkáni byli žebravý řád, který nesměl vlastnit pozemky vyjma klášteřiště, tedy stavební parcely pro řeholní dům, a na živobytí musel skutečně prosit o almužnu. V Praze měli uvnitř zdí koleje zahradu, kde pěstovali ořechy a další plodiny. Poněkud podezřelé se zdá to, že by na své jediné úrodné půdě pěstovali brambory jako okrasnou rostlinu. V Irsku se sice brambory běžně pěstovaly od druhé poloviny 17. století, ale představa, že by si nějaký františkán na cestu Evropou, a to většinou pěšky, vzal kromě knih i brambory, se mi nezdá pravděpodobná.

Kde se podle vás tenhle příběh vzal?

Nevylučuji, že informace o bramborech u hybernů je pozdější tradiční podání spojené s obrazem Irska jako bramborové velmoci.

Autor: KAREL KNOBLOCH

 

Jan Pařez je kurátorem rukopisné sbírky ve Strahovské knihovně. Jeho přednáška Proč se Hybernská jmenuje Hybernská? byla součástí Dnů sv. Patrika 16. a 17. března, které se konaly v Kampusu Hybernská. Zároveň je spoluautorem knihy Hyberni v Praze, která vyšla v nakladatelství Oswald v roce 2001. Spoluautorkou je Hedvika Kuchařová.

Václav Bernard

Další články z rubriky Aktuality

Kam za Irskem v ČR?

2.říjnaLua – křest debutového CD (Hudba)
Praha, Malostranská Beseda od 20:30
3.říjnaRí Ra (Hudba)
Brno, Stará Pekárna od 20:00
6.říjnaSeminář skotských tanců (Tanec)
Praha, TJ Sokol Podolí
Bude se konat 6.-7.10.2018, pořádá Caledonian Club
13.říjnaPreston Reed (USA) (Hudba)
Jablonec n.N., kino Junior od 20:00
Sólový kytarista používající techniku fingerstylu
14.říjnaConamara Chaos (Hudba)
Praha, Campus Hybernská od 20:00

Objednávky tanečních bot a doplňků

Objednávky tanečních bot a doplňků