Aktuality 31. 7. 2026
Revue – Srpen 2026
– Irsko převzalo na počátku července na půl roku předsednictví Evropské unie. Tuto událost připomnělo Irské velvyslanectví recepcí v rezidenci velvyslance 09.07.2026. Zúčastnila se řada osob a osobností veřejného života. Úvodní projev pronesl velvyslanec Alan Gibbons. V programově volné části hráli
Foto V.Bernard
muzikanti z Moravy: Ondra Volčík, Scott Velan a ještě jeden hudebník – kytarista. Podvečer proběhlv příjemné a přátelské atmosféře.
– V sobotu 11. července se uskutečnil v Budyni nad Ohří už 21. ročník festivalu Keltský kruh. Hlavní programový blok tvořily koncerty hudebních skupin, které v době zvučení byly proloženy dalšími doprovodnými programy. V pravé poledne hudební blok zahájila skupina Ambiam z Roudnice nad Labem. Tato skupina pod vedením Angličana Marka Johnstona je navázána na místní ZUŠ a odtud je čerpá hudebníky.
Ambiam – foto M. Utišilová
Skupina čítající více než 10 muzikantů předvedla melodie a písně z Irska a britských ostrovů. Moravská skupina Tempus jako druhá v pořadí přinesla na pódium směs world music s přimíchanými rockovými rytmy mixnutými středověkou hudbou. K tomu jim pomáhalo zastoupení velkého množství různorodých hudebních nástrojů, kde vedle těch klasických (kytara, housle, flétny, bicí aj.) se v hudebním projevu objevily šalmaje, kornamusy, francouzské dudy, niněra apod.
Tempus – foto M. Utišilová
Coiscéim – foto M. Utišilová
Následující mezeru pro zvučení vyplnila taneční skupina a škola Coiscéim. 7 děvčat předvedlo několik autorských choreografií a soutěžních tanců. Svoji presentaci děvčata doplnila i o výuku tance Walls of Limerick. Kapela Poitín se na tomto festivalu představila bez svého frontmana Jeremyho, čímž ve zpívané části dostala příležitost vyniknout ženská část skupiny.
Poitín – foto M. Utišilová
A musím konstatovat, že to vůbec neznělo špatně. Julie předvedla, že harfa se stává plnohodnotným nástrojem skupiny i jako doprovodný nástroj a nejen jako sólový melodický. Kapela Cheeky Sheep hodně staví svůj repertoár na písních, k čemuž má dvě velmi zdatné zpěvačky.
Cheeky Sheep – foto M. Utišilová
Groove Army – foto M. Utišilová
A tak publikum obdrželo nálož příběhů, které jsou pro irské písně tématicky tak typické: o lásce, emocích, konfliktech, štěstí i neštěstí. O velmi zajímavý vstup se zasloužila bubenická skupina Groove Army, která předvedla nejen zajímavou bubenickou show, ale v následujícím workshopu zapojila do melodických hrátek i veškeré festivalové publikum. Bylo to skutečně velmi zajímavé zpestření programu. Mezitím se na pódiu připravila hudební skupina Corchen ze Stříbra, která je na hudební
Corchen – foto M. Utišilová
scéně téměř 20 let. V šestičlenné sestavě „nasypala“ do publika převážně irský hospodský repertoár – pub songs, balady a i svižné reely a jigy. Předposlední kapelou, která se představila publiku, byli MalemIrish z části z Doks a z části z Prahy.
MalemIrish – foto M. Utišilová
České srdce – foto M. Utišilová
V triu protáhly publikum irskými reely a jigy, ale také námořnickými písněmi. Závěr hudebního programu patřil skupině České srdce spojené se jménem Michal Šenbauer. Pokud se pořadatelé domnívali, že tato skupina přiláká publikum, jaké sem jezdilo například na kapelu Claymore, tak to se úplně nenaplnilo. Závěr už pak jen patřil asi šestiminutové ohňové show, kterou si tentokrát pro tento festival připravilo dámské kvarteto Vox Luminas.
Foto M. Utišilová
A co říci na závěr: Festival ani příliš nepřekvapil a ani nezklamal. Pokud někdo přijel s přiměřeným očekáváním, jaké k tomuto festivalu dlouhodobě patří, asi odjížděl i docela spokojen. Pokud organizátoři – a to zejména město Budyně nad Ohří – bude vycházet ze stávající filosofie (žádný zahraniční interpret, žádné změny, orientace na rodiny) – patrně nevykročí z červených čísel. Zdejší interpreti žánru povětšinou označovaného keltská hudba, jsou už okoukaní z mnoha festivalů a akcí, není jich moc a jejich kvalita docela dost často zaostává za těmi muzikanty, kteří jsou v tomto žánru „doma“ (a to doslova). A ti kvalitní se na těch asi šesti příbuzných festivalech okoukají velmi snadno. A tak tímto irská hudba a hudba keltských národů nemá tolik fanoušků, festivaly neutáhnou monotématický a žánrově vyhraněný festival podobného druhu a dochází v programu k „rozkročení“ za účelem získání co největšího počtu návštěvníků.
– Irish Music Session u Vaška Routa ve Whisky & kilt se uskutečnila v pátek 17. července zas hojné účasti hudebníků. Vzhledem i k velké účasti ostatních návštěvníků a nehybnému ovzduší bylo uvnitř docela nedýchatelno. Ale muzikanti hráli pěkně.
Foto M. Utišilová
Foto M. Utišilová
– V průběhu července jsme obdrželi od Johna Cullinanea knížku Dances of Ireland, jejímiž autory jsou Peadar a Gerald O’Rafferty. Kniha vyšla v Londýně v roce 1953 v rámci edice Handbooks of European National Dances. Původním vlastníkem byl Tony Bowler, který se u O’Raffertyho učil irským tancům a ten tuto knihu daroval Johnovi Cullinane. Jde o celkem útlou publikaci, která vykládá základní taneční terminologii a popisuje několik málo irských tanců (Rinnce Fada, The Haymakers‘ Jig, The Ceilidhe Four Hand Reel a Sixteen Hand Reel). Obsahuje také několik ilustrací tanečnic a tanečníků v kostýmech, ve kterých se tehdy tancovalo. Ty jsou nepodobné těm, ve kterých se tancovalo o dvacet let později na prvním světovém šampionátu v irských tancích a nemají vůbec nic společného s těmi, jaké známe ze současných soutěží.
Součástí daru byla i dvě DVD s názvem Traditional Cork Steps and Sets.
Ilustrace z knihy Dances of Ireland
– Zajímavou změnou ve svém životě oznámili Kevin a Carol Monaghanovi: V průběhu července se odstěhovali z místa svého dosavadního bydliště v městečku Tadley nedaleko britského města Basingstoke, které navštívila už řada set dancigových tanečníků z Česka a samozřejmě i odjinud v souvislosti s víkendovými tanečními akcemi spojených pod názvem Setsmad. Basingstoke a okolí se díky nim stalo takovým docela významným irským tanečním centrem.
Foto M. Utišilová
Adresu svého bydliště dosud nezveřejnili, ale stěhují se kamsi do Walesu. Tam se ostatně přestěhoval kdysi i jejich učitel setových tanců Joe O’Hara. V Basingstoke set dancingové aktivity předali Jimovi a Sue Crick.
Kevinovi a Carol přejeme, aby se jim v novém místě dařilo neméně tak dobře jako v Tadley, aby zde byli spokojení a podařilo se jim rozjet aktivity, které v Tadley naplňovaly jejich společný život.
– Smutná zpráva k nám dorazila z Irska: Při jízdě na motorce 29. července přišel o život irský hudebník a zpěvák, frontman skupiny The Frames Glen Hansard. Spolu s Markétou Irglovou je nositelem ocenění Oscara za píseň Falling Slowly, která je ústřední písní filmu Once.
Glen Hansard zažíval své nejšťastnější období. Byl v životní formě. Před několika lety se mu narodil syn, čerstvě obnovil spolupráci s Markétou Irglovou. Nedávná koncertní nahrávka ho zachycuje v životní formě. Glen Hansard odchází na vrcholu.
Přátelství s Irglovou se datovalo do léta 2001, kdy byl Hansard hvězdou Valašského špalíčku. Na festivalu v jejím rodném městě Valašském Meziříčí poznal tehdy třináctiletou dceru vydavatele místního časopisu Marka Irgla, který ho coby fanoušek The Frames pozval do Česka. Hansard u nich krátce i bydlel. RIP.
Úvodní foto M.Utišilová
Václav Bernard
