Aktuality 1. 10. 2026

Revue – říjen 2026

– Po dlouhé době jsme v Česku měli možnost zase slyšet neotřelé spojení houslí a harfy v podání tělesa Deliou. Stalo se tak 3. září na zámku v Dobřichovicích a šlo o první zastávku z turné tohoto malého tělesa, která se skládá z houslistky Jitky Malczyk a bretonské harfenistky Célestine Doedens. Na obě muzikantky mám vřelé vzpomínky, neboť obě mi pomáhali jednak při rozjetí a relativně krátkém působení Bernard’s Music School (Jitka zde učila housle) a při výuce na Bernard’s Summer School (Celestine v posledních dvou ročnících učila hru na harfu).

Deliou v Dobřichovicích – foto V.Bernard

Komorní prostředí celkem malého sálu dalo vyniknout povětšinou autorské tvorbě obou protagonistek, která byla tak trochu odrazem jejich cestovních zážitků. Vlastní skladby byly doplněny o melodie typické pro různé oblasti – Norsko, Balkán aj. Célestine také přidala zpěv ve francouzštině. K téměř intimní atmosféře výborně přispělo dobře uspořádané a nasvícené pódium. Na nazvučení a nasvícení se podílel Jan Janda, jinak kytarista a zpěv Spirituál kvartetu.

– Na začátku září oznámila Radka Štefaníková, že začíná studovat MA na Irish World Academy  na universitě v Limericku zaměření Traditional Irish Dance Performance. Radka začínala s irským tancem v Ostravě, byla členkou inSpiral Dance Company, otevřela této škole prostor v Drážďanech a studiem v Limericku si plní svůj dlouholetý taneční sen. Gratulujeme k přijetí ke studiu a přejeme jeho úspěšné zakončení.

Radka v Limericku před Irish World Academy

–  Další ztráta na irském hudebním stejdži: 9. září odešel ve věku 76 let irský dudák, spoluzakladatel kapely Bothy Band a jeden z nejuznávanějších hudebníků irského tradu Paddy Keenan. 

Paddy se narodil do kočovné rodiny v městečku Trim v hrabství Meath a stal se již třetí generací své rodiny, která se hře na tyto dudy věnovala. Jako zakládající člen legendární skupiny The Bothy Band (založené v roce 1975) se svou virtuozitou a strhujícím stylem hry zásadním způsobem podílel na revolučním zvuku této kapely. Jeho mimořádný přínos byl oceněn po celém světě; v roce 2002 získal cenu TG4 Gradam Ceoil pro hudebníka roku a v roce 2011 ocenění za celoživotní přínos od Irish Music Association. Ať už vystupoval pro Irish Traditional Music Archive v roce 2023, nebo inspiroval sál plný hudebníků ve čtvrti Richmond District, v jeho hudbě se vždy zračila nadčasová genialita.

Paddyho jsme měli možnost zastihnout také v Česku v roce 2005, kdy koncertoval na 31. letní filmové škole v Uherském hradišti. Přestože to byla krátká návštěva a už se od té doby nezopakovala, měl Paddy výrazný vliv na nejméně jednoho zdejšího excelentního hráče na irské loketní dudy:

Jak to říct? Na Paddyho Keenana jsem náhodou natrefil asi ve svých čtrnácti patnácti letech v posluchárně obchodu s cédéčkama. Bez omámení (naprostého a dlouhotrvajícího), které tohle setkání způsobilo, bych asi na irský dudy nikdy hrát nezačal. Neměl bych tu urputnost. A ačkoliv jsem později narazil na spoustu jiných skvělých dudáků a hltal trendy, Keenan pro mě pořád sedí nejvejš – v klobouku ponořenej do naprostého klidu. 
Dan Vališ

– Na pátek 11. září svolal Petr Jureček Irish Mid Session do Vršovic do hospůdky U Bohemky. Sešlo se nás asi 11 hudebníků v hospůdce, která působí dojmem, že funguje hlavně při fotbalovém utkání na nedalekém stadionu. Vedle asi tří osob, které strávily s námi většinu času a asi dalších 3 osob, které hospůdkou prošly, tam vedle nás skoro nikdo nebyl. Začátek byl již krátce po 18:30 s předpokladem, že se do 22:00 musí skončit. Celou dobu se hrálo a myslím, že se hrálo velmi dobře. Odcházel jsem krátce po 22:00 hod. jako první a tak nevím, jak dlouho hraní ještě pokračovalo.

– Na sobotu 12. září připravila plzeňská skupina Poitín neformální oslavu svého třicetiletého trvání. K této oslavě, kterou uskutečnila v Zach’s Pubu v centru Plzně, přizvala dalších 7 hudebních těles, které jsou se skupinou personálně propojeny a pak další hudebníky a zpěvačky, kteří v Poitínu v jeho dlouhé historii působili. Vše nebylo jen o irském tradu a naopak se zde sešly i další hudební projekty, které s Irskem neměly moc společného. Hudební maratón zahájila skupina Latimerie s repertoárem populární hudby 60. – 80. let minulého století, která je propojená s Poitínem skrze zpěvačku, která kdysi byla i zpěvačkou Poitínu.

Latimerie – foto V.Bernard

Duo Suze – Honza Brabec a Jakub Siegel – foto V.Bernard

Následovalo duo Suze reprezentované nedávnými hudebníky Poitínu Honzou Brabcem a Jakubem Siegelem, kteří se repertoárově posunuli téměř na opačný konec Evropy, než je Irsko – Balkán a Středozemí. Kapela Lignit bluegrassově zaměřená, která se na pódiu objevila jako třetí, je další srdeční záležitostí a hudební příležitostí frontmana Poitínu Jeremyho Kinga.  Skupina Trioja byla pro mě takovým zajímavým překvapením: hudebně se pohybovala někde mezi francouzským šansonem, portugalským fada a jazzem.

Lignit – foto V.Bernard

Trioja – foto V.Bernard

S Poitínem bylo toto kvarteto propojeno přes zpěvačku a saxofonistku , která v minulosti hrála v Poitínu na flétnu. Sólový muzikant Dick Savage, který byl dalším číslem programu, hrál v minulosti v Poitínu na didgerodou. V podvečer obsadila pódium skupina Asset propojená s Poitínem skrze Tomáše Perglera a svojím dynamickým pojetím irského tradu skutečně ovládla početně narůstající publikum. Poslední hostující skupinou byla pražská Conemara Chaos, jejíž kytarista Martin Jankovec působí aktuálně i v Poitínu.

Asset – foto V.Bernard

Conamara Chaos – foto V.Bernard

Tanečnice z plzeňské skupiny Inis – foto V.Bernard

Posledním regulerním hudebním tělesem byli samotní oslavenci, tedy skupina Poitín v aktuální sestavě. V hodinovém recitálu skupina představila inovovaný repertoár, kterému hodně vévodily písně v podání Jeremyho Kinga a velmi příjemně se v repertoáru usadila harfa v podání Julie  Macháčkové. 

Poitín – foto V.Bernard

Mix bývalých členů Poitínu na pódiu – foto V.Bernard

Závěr večera, kterého jsem se zúčastnil jen zčásti, pak patřil bývalým členům skupinu v mixu s aktuálními členy. 
Sobota v Zach’s Pubu byla naplněná příjemnou hudbou, přátelskou atmosférou a  některými zajímavými setkáními po letech. Bylo trochu škoda, že akce nebyla doplněna o slovní doprovod, který by těm méně informovaným přiblížil těch 30 let Poitínu a vysvětlil propojenost Poitínu s jednotlivými účinkujícími skupinami. 

– Ve stejný čas, kdy Poitín slaví své třicátiny, v amfiteátru nedaleko zámku Konopiště slaví skupina Asonance svých 50 let trvání. Součástí oslavy byla i vystoupení dalších hudebních skupin: Isara, Marien, Blue Squadron Pipe Band. Mezi významné gratulanty patřil i Vašek Rout.

foto Vojtěch Ray Hála

Rád bych popřál Asonanci k tomuto významnému jubileu dalších 50 let a to nejlépe osobně. Bohužel termínový střet dvou významných akcí toto neumožnil. A tak alespoň touto cestou přeji všem členům skupiny radost ze společného muzicírování a uspokojení nad rozdáváním radosti četné obci vlastních fanoušků.

– V neděli 13. září proběhlo v prostředí University of  Limerick slavnostní předávání cen Gradam Ceoil TG4 2026 a koncert držitelů ocenění. Ocenění Gradam Ceoil TG4 je všeobecně považováno za nejvyšší poctu v oblasti irské tradiční hudby; v sedmi kategoriích vyzdvihuje mimořádné úspěchy, kreativitu a kulturní přínos. Letošní laureáti odrážejí bohatost, rozmanitost a neutuchající vitalitu této tradice – od mistrovských hudebníků a zpěváků přes skladatele, mladé interprety a hudební soubory až po osobnosti, které k rozvoji žánru přispěly výjimečným způsobem v průběhu mnoha desetiletí. O výběru držitelů rozhoduje nezávislá komise složená z dřívějších laureátů a předních osobností scény tradiční hudby. V letošním roce si ocenění odnesli následující umělci:

Gradam Ceoil TG4 2026 / Muzikant – Cathal Hayden
Amhránaí TG4 2026 / Zpěvák – Pauline Scanlon
Gradam Saoil TG4 2026 / Celoživotní dílo – Mickey Dunne
Grúpa Ceoil TG4 2026 / Hudební skupina – Cherish The Ladies
Ceoltóir Óg TG4 2026 / Mladý muzikant – Séamus and Caoimhe Uí Fhlatharta
Cumadóir TG4 2026 / Skladatel – Niall Vallely
Gradam Comaoine TG4 2026 / Významný přínos – The Tulla Céilí Band

 Akce byla vysílána živě na stanici TG4 a celosvětově prostřednictvím služby TG4 Player; oceněné umělce na pódiu doplnili speciální hudební hosté a moderátoři, kteří společně vytvořili večer plný hudby, oslav a zábavy. 
Držitelé ocenění Gradam Ceoil TG4 pro rok 2026 byli oficiálně vyhlášeni na slavnostním setkání v hotelu Armada v Spanish Point (hrabství Clare), a to v rámci letní školy Willieho Clancyho (Scoil Samhraidh Willie Clancy), která patří k nejvýznamnějším událostem v kalendáři tradiční hudby.

Nemohu zde nevzpomenout na několik setkání s Mickey Dunnem v Praze, ale nemohl jsem si po letech vybavit, proč tento hudebník zde několikrát byl. Po telefonátu s Danem Vališem jsem zjistil, že Mickey se zúčastnil jednak památné LFŠ v Uherském Hradišti v roce 2005, kupoval zde housle pro svoji dceru Niamh a zároveň vyrobil a zanechal čtvery irské dudy pro zdejší zájemce, z nichž jedny vlastní právě Dan Vališ, další Chip Doehring a další dva pánové, kteří patrně na ně veřejně nehrají.

– Opět smutná zpráva: do hudebního nebe odešel 15. září kapelník skupiny Fiannan, hudebník a textař, šermíř a člověk mnoha dalších umění Jirka Pobuda. 

Bude chybět všem těm, kterým učaroval hudbou, vlastními texty a hlavně kamarádskou povahou. RIP.

– V rámci Noci literatury v Praze, která se konala 16. 9. v oblasti Prahy 7, v galerii Trafo Gallery se četlo z irské knihy. Simona Babčáková zde presentovala v malé ukázce knihu VČELÍ BODNUTÍ od Paula Murrayho, překlad Lukáš Novák / Akropolis, 2025. 

Této akce se tradičně zúčastňují zástupci irského velvyslanectví v Praze a ne jinak tomu bylo i letos: přítomen byl velvyslanec Alan Gibbons, jeho zástupkyně Eadaoin O’Connor a pracovnice ambasády Michaela Mairichová.

Foto V.Bernard

– Tradiční Irish Music Session ve Whisky & kilt, kterou pořádá Zdeněk Poledna, se uskutečnila v pátek 18. září. Přes svoji nepřítomnost jsem zajistil alespoň elementární dokumentaci z akce prostřednictvím své dcery Markéty Utišilové:

xxxx

xxxx

xxxx

– Další akcí  připomínající irské předsednictví Evropské unie se stal An Evening of Irish Culture, který pořádalo Irské velvyslanectví 23. září v prostorách Divadla Na prádle. O kulturní program se na hlavním pódiu postarala hudební skupina Conamara Chaos a taneční skupina inSpiral Dance Company a součástí kulturního programu byla i Jana Maffet Šouflová, harfenistka. Večer zahájil hymnami Irska Česka a EU Jáchym Hájek a po proslovu velvyslance Alana Gibbonse a zástupkyně Ministerstva zahraničí paní Marie Chatardové se rozjel hudební program doplněný o taneční vystoupení.

Conamara Chaos – foto V.Bernard

Program měl velmi dobrou odezvu v obecenstvu a pak ještě bylo možno pozorovat, jak někteří účastníci v rámci recepce vyjadřují poděkování a obdiv jednotlivým účinkujícím. Po skončení tohoto asi hodinu a půl trvajícího programu byli zúčastnění pozváni na neformální recepci v prostorách divadla.

inSpiral Dance Company – foto V.Bernard

Tato akce byla poslední v barvách taneční skupiny pro tanečníka inSpiral Dance Company Milana Štefka, který se pracovně vzdaluje na nejméně 2 roky mimo republiku. Myslím, že to pro Milana byla příjemná a důstojná tečka. 

– Následujících několik dní prodlouženého víkendu s Terezou využíváme k jakési pracovní cestě do Irska. Nejprve vyrážíme do Limericku a na půdě UCC navštěvujeme National Dance Archive, do kterého jsme v minulosti přispívali informacemi o našich letních školách. Současně jsme zkontrolovali Radku Štefaníkovou, o které jsme již psali výše, že zde studuje na Irish World Academy.

Tereza Bernardová a Radka Štefaníková, Limerick 25. 09. 2026 – foto V.Bernard

Pak se vracíme zpět do Corku, kam jsme původně přiletěli a začíná třívečerní setkání s Terčinými kolegy – muzikanty ze show Pulses of Tradition. A jak jinak než v corkských pubech. Avšak hlavním záměrem byla návštěva Dr. Johna Cullinanea, který je znám svými encyklopedickými znalostmi týkajícími se irského tance v různých vývojových stádiích a zároveň jde o člověka,

John Cullinane a Tereza Bernardová – foto V.Bernard

který v roce 1967 přijel do tehdejšího Československa v čele delegace irských hudebníků a tanečníků a ti byli pravděpodobně prvními Iry, kteří zde předvedli irský tanec a irskou hudbu. U něho jsme strávili podstatnou část dvou dnů nad materiály, které za léta nashromáždil a jejichž význam nám kvalifikovaně zpřístupnil. Ve svém věku (příští měsíc mu bude 87 let) projevil neobyčejnou čilost a fyzickou zdatnost, kdy nám například s oporou předvedl precizně provedené řady kroků, které jsou více jak 100 let staré a prakticky neznámé. Jeho orientace v archivních materiálech, které si ještě ponechal po předání více jak 10 000 položek do ITMA, byla naprosto obdivuhodná.

Na závěr naší návštěvy, která byla velmi plodná a hodnotná, jsme udělali společnou fotografii s Johnem v jeho pracovně.
Tato naše cesta, při které jsme ještě stačili navštívit i některé zajímavé památky v této oblasti, byla velmi výživná a tak se nezdráhám napsat, že po návratu zpět do Prahy jsem si šel do práce odpočinout.

Úvodní obrázek zobrazuje věž kostela St. Ann’s Church v Corku v městské části Shandon, která skrývá Shandon Bells (tak se i jmenuje jeden známý tune) – foto V.Bernard

Václav Bernard