Bernard’s – Irsko, irské tance a něco navíc

Aktuality 1. 11. 2017

Revue – Listopad 2017

Krátce se obrátím prostřednictvím Revue k měsíci říjnu, který nabídnul několik hudebních a tanečních zážitků. Opět se ne vše dalo stihnout a tak zcela jistě mi něco zajímavého uteklo: V Drážďanech koncertovala Beoga, kolem našich hranic na německé straně se ke konci měsíce mihnuli Fusion Fighters s dalšími irskými hudebníky v rámci putujícího The Irish Folk Festival. Tento festival sahá hluboko do minulosti. Začal v Německu již v roce 1974 a tam se od té doby každoročně představí zajímaví irští muzikanti a tanečníci. Řada těchto festivalů byla zachycena v minulosti na vinylových deskách a později na DVD. Na tom prvním festivalu  se objevují hudebníci, jejichž jména současným zájemcům o irskou hudbu moc neříkají (Ted, George, Finbar a Eddie Furey, Miko Russell, skupina Buskers s hudebníky Davey Arthur, Paul Furey a Brendan Leeson aj.). Jmenovaní většinou patřily do The Furey Family z irského Ballyfermotu, kde každý z členů rodiny byl hráčem na několik nástrojů. Akorát hlava rodiny Ted je znám jako výtečný houslista. S bratry Finbarem a Eddiem se lze ještě dnes setkat na irské folkové scéně, ale spíše jen zřídka. Na úvodním obrázku je právě obal desky, která zvukově první festival v roce 1974 zachycuje.
Připomínám tu tento festival proto, že asi zatím nehrozí, že by se k nám taková akce dostala a tak je třeba sledovat to, co se děje za blízkými “zahranicemi”, zejména  na německé straně.

+  O víkendu 13. – 15. října se konal ve Vídni soutěž v irských tancích Rafter School Vienna Feis,  který pořádala Rafter School a soutěž byla zároveň Austrian National Championships. Místem konání byla Stadthalle v centru města.  Využil jsem pěkného počasí a přivezeného kola k cyklotoulkám po Vídni a to zejména kolem vody. Došlo i na návštěvu Prátru a ochutnání vídeňského “šnyclu” (Lenka dělá stejně lepší).

Na místo konání feise jsem se dostavil až před jeho koncem v neděli odpoledne. Neděle se organizátorům nepodařila časově odhadnou a tak konec se protáhl asi o 2 hodiny.

Odměnu za dobrý taneční výkon si odnesly i tanečnice inSpiral Dance Company

Na úplný závěr bylo příjemné setkání s Gemmou Carney z Hession School v Galway, která byla zároveň porotkyni v této soutěži. Matka Gemmy je Celine Hession, kterou společně s Donnchou O Muimhneacháin máme ještě teď možnost obdivovat na klipu z roku 1972 na you tube. Gemma byla mj. učitelkou několikanásobných šampionů v irském tanci bratří Cathala a Fergala Keaney a Claire Greaney. Cathal a Claire byli hosty Bernard’s Summer School 2011. Při svém pobytu v Irsku spojila svoji taneční kariéru s Hession school i Tereza Bernardová. Proto setkání Terezy s Gemmou bylo velmi srdečné.

Zleva Tereza Bernardová, Brendan Ó Brien a Gemma Carney 

+ 18. října ve věku 70 let zemřel člen skupiny Dubliners kytarista Eamonn Campbell. Eamonn působil v Dubliners od roku 1984 a po přestávce od roku 1988 až do roku 2012. Po smrti posledního zakládajícího členy skupiny Dubliners Barneye McKenna v roce 2012 bývalí Dubliners pokračují jako The Dublin Legends. Zde do své smrti pokračoval i Eamonn.

+ V poslední době se u nás setkáváme s irskou hudbou zajištěnou a zprostředkovanou některým dobře saturovaným festivalem. Nedávno to byli Altani v rámci krumlovského festivalu a 20. října v Praze v karlínském Forum vystupovala irsko – americká formace The Gloaming jako součást festivalu Struny podzimu.

The Gloaming – zleva Thomas Bartlett, Iarla Ó Lionáird, Martin Hayes, Denis Cahill a Caoimhín Ó Raghallaigh

The Gloaming tvoří hudebníci zvučných jmen, kteří spolu vytvářejí jedinečně souznějící těleso. Patří sem především houslista Martin Hayes z Co. Clare, se kterým mnohem civilněji se lze setkal v rámci Willie Clancy Summer School jako členem Tulla Ceilí Bandu. Jeho i mimo Gloaming často doprovází kytarista Denis Cahill (pochází z Chicaga, ale je synem irských emigrantů). Hlasem Gloamingu je zpěvák tradičního irského stylu sean nós Iarla Ó Lionáird. V Česku jsme už ho mohli několikrát slyšet jako hosta skupiny Čechomor. Dalším houslistou skupiny je Caoimhín Ó Raghallaigh, který používá lidové norské (hardanger) housle (podobné tu má Jitka Malczyk). Pátým členem skupiny je americký klavírista a producent Thomas Bartlett.

Koncertní repertoár skupiny vychází povětšinou z tradiční irské hudby, ale hudebníci s ohledem na své špičkové interpretační kvality si s jednotlivými tunes pohrávají více zvukomalebně, v široké škále rychlosti a barevnosti. Dost často skladby začínají jako lehký vánek nad loukou a postupně se provedení při stejné melodii dramatizuje a tune končí jako dravá bouře. Takže žádné tři tunes v setu a každý 3x.
Skupina The Gloaming vystupuje od roku 2011 a od té doby nahrála dvě výborné hodnocená alba. Účastníci koncertu měli možnost si je v předsálí koncertní haly zakoupit nejen jako CD, ale i ve verzi LP.

Koncert byl výborně nazvučen a v hale byla nejen dobrá akustika, ale ze všech sedadel bylo pohodlně vidět na jeviště. Také jsem zaregistroval řadu známých tváří našich hudebníků, kteří si nenechali tento koncert nechat ujít. Asi by bylo slušné na tomto místě poděkovat všem těm, kteří byli účastníci koncertu v rámci tohoto festivalu, ale kteří by velmi pravděpodobně na samostatný koncert podobné kapely mimo festival nepřišli. Ti nám tuto kapelu pomohli zaplatit.

+  Každoměsíční pravidelnou session ve Whisky&Kilt klubu svolal Zdeněk Poledna na středu 25. října. Sešla se celkem různorodá společnost, ve které jsem zaznamenal z nepravidelně chodících zejména manžele Perglerovi a Vojtu Tlustého a pak několik cizinců, z nichž někteří mátli svoji češtinou. Jednak tu byla sympatická houslistka z USA, která se velmi dobře zapojovala.

Foto Markéta Utišilová

Pak tu byl “Amík” a flétnou, který se občas přidal. A vedle Tomáše Perglera seděl flétnista, snad ze Švédska. Hráli jsme obvyklý repertoár, který obvykle hrajeme s Miluší a Zdenkem a na který si skoro pravidelně docházející muzikanti už zvykli a hrají s námi. A pak nás tu Tomáš s Verčou a Vojtou trochu vzdělávali, ale to už si zdaleka všichni nezahráli.

Foto Markéta Utišilová

Asi by to chtělo nějakou osvětu či předem sdělit, co by se mohlo hrát, aby ti pilnější měli možnost se na to připravit. Vím, že se to tak obvykle na “sešnách” nedělá, ale pořád mi přijde lepší, když hrají skoro všichni, než když hrají třeba jen dva. Nevím ale, jestli nejsem s tímto názorem trochu osamělý.

+ Víkend 28. – 29. října, kdy v Česku řádila vichřice, naše skoro celá rodina strávila – jak už je několik let zvykem – ve francouzském Lille, kde se v tuto dobu koná Set Dance Weekend. Vyrážíme v sobotu brzy ráno, abychom se mohli ještě zúčastnit odpoledního semináře s Gerardem Butlerem. Je to již jeho druhý seminář tento den a učí na něm svůj set Sidmouth Set, který vytvořil a prvně předvedl na anglickém festivalu v městě Sidmouth. Přijeli jsme akorát na druhou figuru a tak jsme absolvovali tento set a s ním ještě malou lekci kroků pro sety a jeden společenský tanec, jehož j


Večerní ceilí se koná za hudebního doprovodu kapely The Shandrum Céilí Band z Irska (původní Five Counties …) a druhé ceilí, respektive jeho část, absolvujeme v neděli odpoledne. V polovině se trháme a vyrážíme na cestu zpět domů. Na akci jsme potkali mnohé známé, se kterými se vidíme na podobných akcích celkem pravidelně a kteří svoji přítomností vytvářejí pro nás cennou atmosféru.

Daří se nám pomalu  ale jistě prolamovat takovou malou nedůvěru “Frantíků” vůči nám z východu, kteří ještě navíc ani neumějí francouzsky a hovoří tou protivnou více či méně srozumitelnou angličtinou. Naše poděkování patří zejména paní Marii Bernard Degrave a jejímu manželovi Christianovi, kteří nám od začátku našich nájezdů do Lille poskytují asyl v podobě ubytování a kteří jsou moc příjemní a milí. Učast na weekendu je příležitostí se pozdravit s Gerardem Butlerem, který byl několikrát lektorem na naší letní škole, s Kevinem a Carol Monaghan, které ujišťujeme o své účasti na patrikovském set dance weekendu v Basingstoke v příštím roce, přijímáme pozvání přijet v příštím roce do Lovaně (Leuven) od Ann Kirwan a Pauline a zvažujeme červnovou Kodaň.
Letos jsme byli v Lille už počtvrté a myslím, že to není naposledy. Cesta je sice dlouhá, ale bohatě to vynahradí právě to setkání se starými (nemyšleno věkově) známými. A pak – o přestávkách se podává občerstvení, kde členové pořadatelské skupiny připravují účastníkům gurmánské zážitky.

Václav Bernard

Další články z rubriky Aktuality

18.–24. 8. 2018

Kam za Irskem v ČR?

24.listopaduIrish Music Session (Hudba)
Jičín, Valdštejnská lodžie od 20:00
29.listopaduIrish Dew (Hudba)
Praha, KC Vozovna, Praha 3 od 17:00
29.listopaduJak je důležité býti (s) Filipem (Divadlo)
Praha, Divadlo Horní Počerniceč od 19:30
O.Wilde
29.listopaduOsiřelý západ (Divadlo)
Praha, Divadlo V Celetné od 19:30
M.McDonagh
30.listopaduAsonance (Hudba)
Praha, Divadlo Hybernia od 19:00

Objednávky tanečních bot a doplňků

Objednávky tanečních bot a doplňků