Bernard’s – Irsko, irské tance a něco navíc

Aktuality 1. 5. 2018

Revue – květen 2018

Duben byl měsícem, kdy se konala řada zajímavých akcí. Bohužel s ohledem na můj zahraniční pobyt a pak i proto, že hodně akcí bylo koncentrováno do jednoho víkendu, nebylo v mých možnostech vše navštívit a zažít. Určitě jsem nerad, že jsem nestačil navštívit některý z Beltinů, Slavnosti svatého Patrika v Jablonci a premiéru tanečního vystoupení Hra v pražské La Fabrice. Z Beltinů nevyšlo zatím vyjma fotografií Gall-Tíru z Nižboru žádné zpětné ohlédnutí. Myslím si, že víkend, který je příhodný k uspořádání prodlouženého víkendu, není úplně vhodným časem k pořádní akcí tohoto typu. Češi jsou národ chatařů a chalupářů (starší generace) a výletníků, kteří vyrazí v tomto čase třeba do Dubaje (mladší generace). Proto akce, které se konaly o tomto víkendu, byly nepochybně ovlivněny v návštěvnosti díky tomu, že úterní svátek se nabízel spojit s víkendem.
Hodně jsem si sliboval od organizátorů Beltinu pod Troskami. Podle informací ani letos návštěvnost akce nebyla na příliš zajímavé a přitažlivé úrovni.  Nepříliš originální nabídka, pramalá propagace a vstupné na úrovni 400 Kč nebude déledobě návštěvnicky atraktivní a pro pořadatele asi ani ekonomicky únosné. Přiznám se, že jsem právě na tento Beltine velmi sázel po zániku Beltinu Bratrstva Keltů a po už celkem nenáročném, vyčerpaném a nepříliš zajímavém programu této dvacet let pořádané akce jsem očekával nějaký nový přístup. Třetí ročník bohužel zopakoval chyby  předchozích dvou ročníků a tak lze asi už pochybovat o tom, že tu někdo má zájem pořádat akci s ambicí přitažlivého festivalu keltské kultury. A tak si cením těch, kteří s minimem prostředků pořádají alespoň menší akce jako třeba Irský Máj. Nezapomeňte na tuto květnovou událost, která se letos bude konat už po osmé.
Velkou akcí z tanečního hlediska bude v květnu The Prague Feis, který letos organizují Rinceoirí už podesáté. Vím, že až na výjimky by soutěžní tanečníci účast na akci jiného druhu irského tance nedoporučili a ani by se ji nezúčastnili. Myslím si, že tato akce bude zajímavá i pro jiné tanečníky, neboť jde o docela nekomplikovanou možnost se podívat, kam směřuje irský a zvláště soutěžní irský tanec.

– Velikonoce se nám tak trochu posunuly do konce března a na počátek dubna. To byl také důvod, že v mnohých zajímavých místech se v neděli 1.4. konaly různé akce k uvítání jara. Jedna taková se konala na zámku Nový hrad v Jimlíně nedaleko Loun. A zde mimo jiných alotrií měla několik vstupů na pódiu na zámeckém nádvoří také plzeňská skupina Poitín. Akce byla docela slušně navštívena a tak Poitínu nescházelo publikum. Co však scházelo asi všem, tj. návštěvníkům i účinkujícím (a je to dobře vidět na fotografii kapely), bylo trochu tepla. Foukající vítr byl slyšet vedle hudebních nástrojů z reproduktorů a prsty na hudebních nástrojích nebylo asi snadné přimět v té zimě ke správnému výkonu. Nicméně se Poitíni ve třech vstupech svého úkolu presentovat irskou hudbu zhostili velmi dobře.

 

–  Neodolal jsem pokušení navštívit koncert, na který mě upozornila Jana Maffet Šouflová a který se konal 6. dubna v Dobré trafice na Újezdě. Zde koncertovala skupina Sally Gardens a právě Jana byla se svoji harfou přizvána jako host. Ve sklepním prostoru trafiky se sešli zřejmě známí a příznivci této kapely a ti vytvořili velmi vřelé prostředí. Kapela, kterou tvoří 4 hudebníci (příčná kovová flétna, housle, kytara, bicí), má ve svém repertoáru irské písně a melodie, které patří k výbavě většiny populárních sborníků a jsou povšechně známé.

 

Irská muzika není hlavní hudební aktivitou jednotlivých muzikantů. Pro publikum, které se povětšinou skládalo ze známých a přátel, nebyla autenticita presentované hudby to nejdůležitější. Jana se svoji harfou byla výborným zpestřením, které ve sklepním prostředí nastolilo ještě příjemnější a spíše intimnější atmosféru.

– Dlouho očekávané taneční představení Andreje Mikulky a jeho skupiny Impulses s názvem HRA mělo v dubnu nejprve svoji předpremiéru v Kulturním centru Bystrc v Brně 8. dubna. S ohledem na svoji nepřítomnost v Praze v době premiéry (13. dubna, La Fabrica) jsme se vyjeli podívat na předpremiéru, kde se tanečníci (Veronika Nejedlová, Martina Papoušková, Andrea Sidimáková a Marie Luisa Stiborová) a hudebníci (Jitka Malczyk a Vojtěch Jindra) pod taktovkou Andreje Mikulky představili poprvé. Andrejův originální přístup k tanci jako k prostředku vyjádření emocí v kontextu s originálními technikami stepu a bubnování nenechaly publikum na pochybách, že opět uvidí něco zajímavého a nevšedního.

 

Pokud někdo čekal sled choreografií v irském provedení, určitě nebyl uspokojen. Takovéto vstupy byly v rámci představení v naprosté menšině. O to více zajímavější byla práce tanečníků a i hudebníků s různými symboly a rekvizitami a dokonce i s mluveným slovem. Výraznými faktorem vystoupení bylo světlo (scénické, ale i lokální v podobě rekvizit), které umocňovalo provedení jednotlivých scén. Do tanečních scén celkem originálně tvůrce zařadil textilní rekvizity (oblečení, šály), zajímavým prvkem byla scéna s přesýpacími hodinami a pak stůl a židle.  Pro taneční výstupy Andrej zvolil hudební doprovod  dvou universálních hudebníků – houslistky a kytaristy, který pomohl lépe vyjádřit myšlenkovou podstatu tanečního projevu a záměru.


Celkově lze představení zařadit do tzv. contemporary dance a ve vývojové řadě Andrejova tanečního a tvůrčího umění působí obdobně jako nové taneční projekty tanečníků Colina Dunna a Brendana de Gallaí, kteří se “odpíchli” také od irského tance v jeho různých podobách. Není se co divit, neboť zejména Brendan byl v Irsku Andrejovým učitelem.

– Od 1. dubna skupina Gall-Tír, která doposud se zúčastňovala soutěží v irském tanci pod hlavičkou školy Ronana Morgana (nyní už ADCRG), se díky získaným titulům TCRG Giny a Jendy Klášterkových, přejmenovává na Gall-Tír Academy. Nyní tato nově vzniklá škola má své žáky také na Slovensku a v Německu.

– V rámci Dnů evropského filmu, který letos vstoupil do svého 25. ročníku a konal se v měsíci dubnu, byl promítán irský koprodukční (IRL, USA, GB) film Mary Shelleyová. Film režiséra Haifaa Al Mansoura z roku 2017 pojednává o milostném vzplanutí mezi básníkem  Percy Shelleyem a mladičkou Mary, budoucí autorkou Frankensteina. Film se promítal 9.4. ve Světozoru a 11.4. v Lucerně.

– Každoročně od roku 2002 sdružení Litera, jehož smyslem existence  je podpora a propagace kvalitní literatury a dobrých knih, udílí ocenění tzv. Magnesia Litera v několika literárních kategoriích. Vedle knihy roku, poezie, naučná literatura, dětská literatura atd. se udílí Magnesia Litera také za překladovou knihu. V letošním roce byla v této kategorii udělena Magnesia Litera Radvanovi Markusovi za překlad knihy Máirtína Ó Cadhaina Hřbitovní hlína, kterou vydalo nakladatelství Argo. Slavnostní předání se konalo 4. dubna.

× Jsou irští spisovatelé opěvující ctnosti prostého venkovského života, kteří by nikdy nenapsali knihu, již by se nestyděli dát přečíst svým matkám. A pak jsou tu solitéři jako Máirtín Ó Cadhain, kteří svůj rodný kraj sice milují, ale dokážou o něm psát nelítostně, vtipně a s haškovským gustem a vervou. Ve Hřbitovní hlíně leží všechny postavy mrtvé v hrobě, což jim ovšem nijak nebrání žvanit, klevetit, pomlouvat a zajímat se o novinky ze světa nahoře, které zprostředkovávají čerství nebožtíci. V zásvětí podle všeho běží stejný život jako předtím. Jen se s ním už nedá nic dělat, nanejvýš o něm mluvit.

Zleva Alan Titley, Ondřej Pilný a Radvan Markus

Prakticky celá kniha se odehrává v dialozích; absence klasického vyprávění čtenáři evokuje zážitek slepoty, jako by čtenář byl jen další mrtvola na hřbitově, naslouchající tlachání vůkol. Všichni nebožtíci se dožadují, aby je někdo vyslechl, ale doopravdy stejně nikdo neposlouchá.
Ó Cadhain napsal své dílo, vzdáleně připomínající Mastersovu Spoonriverskou antologii, connemarským dialektem, kterému dnes nerozumí ani mnozí rodilí irští mluvčí. Radvan Markus nepřekládal českým dialektem, ale citlivě gradovanou obecnou češtinou a pro Ó Cadhainovu „plnou, zemitou, vybroušenou řeč“, slovní hříčky a barvité kletby se mu podařilo najít víc než přiléhavé ekvivalenty. O jeho erudici svědčí i zasvěcený doslov a poznámkový aparát, který zprostředkovává zasuté reálie Irska čtyřicátých let. Ale hlavně: v Markusově podání je toto vrcholné dílo irského modernismu (ne)skutečná hlína.

– 24. duben se stal významným dnem pro Janu Smith z Kopýtek a jejího manžela. Jana přivedla tento den na svět syna Jonathana (možná se to jméno nepíše přesně takto). Přejeme oběma – matce i synovi – hodně zdraví a oběma rodičům mnoho spokojenosti a radosti. Gratulujeme.

Tento snímek s malým Jonathanem byl promítnut na set dance weekendu v pátek 27. dubna.
Se zpožděním reagujeme a opožděně blahopřejeme k narození dcer Lucii Agopianové (dříve Krčková) a Katce Samkové (dcera Gabriela). Je pěkné, že kapela Goblin i plzeňská taneční skupina Inis se starají o dorost 🙂 . Ten rok 2018 se jeví skutečně jako výjimečně velmi plodný.

– Pravidelná Irish Music Session svolávaná Zdenkem Polednou se konala ve Whisky & Kilt u Vaška Routa ve středu 25. dubna. Jednalo se o malou sešlost, která byla obohacena dvěma muzikanty z kapely Dún an Doras z poslední sestavy a to Danem Malczykem a Jakubem Severinem. Zahrát si také přišla Pavlína Trakalová, která se čerstvě vrátila ze svého dlouhodobého pobytu v Irsku. I přesto, že akce neměla přespůlnoční trvání, měla dobrou atmosféru a dobře jsme si společně zahráli.

– Poslední dubnový víkend byl velkou koncentrací potenciálně zajímavých akcí, které jsou v popředí našeho zájmu. Vedle dvou výrazných Beltinů/Beltainů v Nižboře a v Českém Ráji se v Praze konal set dancingový víkend  pořádaný pražskou taneční skupinou Sona Sól. Víkend začíná již v pátek 27. dubna v divadelní sále opatství emauzského, kde se nejprve konal kratší seminář pod vedením Kevina Monaghana. A před osmou večerní už se v sále scházejí účastníci welcome ceilí, kterým k tanci bude hrát z Irska pozvaná skupina Rise the Dust. V průběhu prvního večera jsme odtancovali celkem 9 setů (Merchant, Caledonian, Boyne, Plain, Antrim, Claddagh, Cashel, Ballyvourny Jig, Conemara Reel). Večer se vydařil a měl velmi dobrou atmosféru, kterou vytvářelo téměř devět setů účastníků tj. přes sedmdesát účastníků.

Foto M.Utišilová

V sobotním dopoledni a odpoledni pořadatelé nabídli účastníkům víkendu semináře vedené Kevinem Monaghanem, ke kterému se později připojila i jeho manželka Carol.  V rámci těchto seminářů se účastníci naučili Connemara Jig Set  a Roscahill Set. Večer opět uvítal divadelní sál kompletní kapelu a asi největší množství účastníků víkendu, cca 90 osob ze 13 zemí (Irsko, Velká Británie, Francie, Belgie, Dánsko, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Estonsko, Srbsko, USA, Italie a ČR). Na programu bylo nejméně 9 setů a po půlnoci ještě v prostorách pod sálem pokračovala music session, na které hráli zejména manželé Perglerovi a jejich hudební kamarádi z Německa – dvě dámy s velmi dobrými concertinami a pán s kytarou a dudami. K nim se připojili i další hudebníci – Ondra Macozsek a Vašek Hodina z Brna. Původně jsem měl v plánu zde setrvat asi půl hodiny, ale nakonec jsem se domů dostal až po třetí hodině ranní.

Foto M.Utišilová

 

Nedělní dopoledne začíná s ohledem na brzký odpolední odlet kapely Rise the Dust tancovačkou – ceilí. Opět smršť cca sedmi setů, kde jsem už netancoval vše, ale šetřil jsem sílu. Odpolední seminář, kde se Kavin s Carol učili Termonfeckin Lancers, který  je dílem Johna a Sheily McEvoy z roku 2017.

Foto M.Utišilová

Víkend byl velmi dobře zorganizován a je jen trochu škoda, že na něj nezareagovalo jako na celek více tanečnic a tanečníků z Česka. Měl jsem pocit, že ceilí z 9/10 drželi zahraniční tanečníci a Češi stále pořád ještě nepřišli na to, že ty akce se pořádají pro ně, že tím, že se konají doma, tak je pro ně relativně nejlevnějším obdobným zážitkem. A navíc pokud chtějí, aby se tady něco podobného konalo i v budoucnosti, měli by být solidární a podpořit tuto akci plným vstupným i když úplně všude nebudou. Pro mě to byla velmi příjemná akce už i tím, že jsem se zde potkal s řadou známých z celého světa včetně kapely, kterou jsem poznal postupně v době mého organizování set dancingových víkendů. Zatancoval jsem si sety pro mě známé i méně známé a zažil jsem velmi příjemnou atmosféru a zároveň děkuji svým tanečním partnerkám za schovívavost s výpadky paměti starého pána.

– Na předposlední den dubna připadl Den tance a jako takový se slavil na Střeleckém ostrově. V rámci této akce, která byla poměrně dost navštívená i s ohledem na příjemné počasí, vystupovali tanečnice a tanečníci z inSpiral Dance Company. Škola se nejprve presentovala na hlavním pódiu a pak Tereza Bernardová učila irské tance na pontonu u Střeleckého ostrova.

Foto M.Utišilová

Byl jsem příjemně překvapen z asi desetiminutového vystoupení předváděcí skupiny školy, protože registruji taneční vývoj jednotlivých tanečnic a tanečníka a bylo vidět, že pod Terezou  se z původně nepříliš výrazných tanečníků staly osobnosti se zajímavým tanečním projevem.

– Poslední dubnový víkend byl také velmi rušný pro inSpiral Dance Company. V sobotu dopoledne se v karlínském Spektru konal Classfeis inSpiralu a následně odpoledne a o nedělním dopoledni se zde konal seminář, na který Tereza Bernardová pozvala vedoucí tanečnici ze show Riverdance Lauren Smyth. Lauren byla jednak porotcem v soutěži a pak vedla semináře s tanečníky a tanečnicemi inSpiral dance Academy. O tom, jaký měla přínos návštěva této výborné tanečnice pro jednotlivé tanečníky školy, se přesvědčíme v budoucnosti.

 

Foto M.Utišilová

Doufejme, že Lauren byla i motivačním přínosem a o to více se tanečníci budou více snažit. Je velmi hezké, že návštěva vedoucí tanečnice ze show Riverdance připadla téměř na 24. výročí od představení irského tance v rámci Eurovision Song Contest v Dublinu.

Václav Bernard

Další články z rubriky Aktuality

Kam za Irskem v ČR?

22.srpnaIrský večer (Tanec)
Praha, Novoměstská radnice od 19:30
Irský večer, který je součástí BSS 2018, bude plně věnován irské hudbě a tanci. K tanci hraje kapela Rookery (CZ) společně s lektory BSS 20189 - Ultan O'Brien (housle) a Robert Harvey (Irská flétna)
24.srpnaZávěrečný večer BSS 2018 (Hudba)
Praha, Divadlo Ponec od 19:30
Závěrečný večer Bernard's Summer School 2018
30.srpnaDeliou (Hudba)
Kutná Hora, Blues Café od 19:00
4.záříJauvajs + Jolly Buskers (Hudba)
Praha, Salmovská literární kavárna od 19:30
5.záříDeliou (Hudba)
Praha, Zahrada Aneřského kláštera od 20:00
Pražský křest CD Ar Wonojenn

Objednávky tanečních bot a doplňků

Objednávky tanečních bot a doplňků