Aktuality 24. 3. 2020

MalemIrish jsou na cestě do Irska

Asi to vyžaduje nevšední odvahu v dnešní době, kdy všechny informace včetně obrazu a zvuku proudí éterem, jejich obrovské množství se ukládá do krabiček ve velikosti té sirkové, natočit CD a zkoušet ho prodávat. To se špatně daří těm nejvěhlasnějším. Odvážné je takové CD naplnit hudbou, o které si poměrně dost lidí myslí, že jde jen o takové pidlikání. A do třetice – když už někdo takové album vydává, dělá to obvykle kapela, která je známá a má bohatou šnůru fanoušků. Jinak jde o ekonomický risk.
Skupina MalemIrish není zatím příliš známá a své zázemí má v pětitisícových Doksech. Rozhodla se vydat CD a naplnit ho irskou tradiční hudbou. Jistě k tomu muzikanti měli svůj důvod a já ho vítám, protože tu už dlouho nic nevyšlo – naposledy snad Dálach vydal své druhé album. Album se jmenuje Journey to Ireland a obsahuje celkem 14 tracků. Otvírákem je song I wish I was in England z pera Christy Moora v podání Radka Suchánka zahraný v líbivém rychlém hávu. Následuje celkem profláknutý Tam Lin (Glasgow Reel) pěkně houslově vyhraný a doplněný v setu o reel Golden Stud. Další písní je hodně známý song Star of County Down. Je to líbivá skladba, která se tu u nás objevuje celkem často a osobně bych ji na album asi nevybral. Ale asi pro ni někdo měl slabost. Následují tradiční a známé reely (Cooley’s, Drowsy Maggie, Treasure Island) s dominující píšťalou. Zpívat Spancil Hill v angličtině mi přijde dost obtížné. Velmi snadno se pozná u této relativně pomalé a houpavé skladby, jestli ji zpívá rodilý mluvčí a jestli tedy jde o autentické „vyprávění“. Instrumentálka – reel Farewell To Erin se mi moc líbí. Housle a flétna zní příjemně stejně v jako v následující písni Tarry Trousers. Líbí se mi, když si skupina dá práci s aranžem a „neodpracuje“ jen třeba set reelů, ale složí dohromady dva rytmy. Skupině se podařilo složit do setu waltz a reel a nezní to špatně. Little Beggarman by zasloužil bohatší nástrojové obsazení, ale za lilting Radka zvedám prst nahoru. Swallowtail set byl dobře odehraný, ale žádná poslechová bomba. Pěkný je slipjigový set nazvaný podle poslední melodie Whalley Range Set. Marry Mack je skotská lidovka, která je tradičně interpretována v postupně se zrychlujícím tempu. Kapela si zde velmi dobře poradila s textem, který je plný jazykových „úhybů“ do skotštiny. Kapela nás ušetřila plného počtu slok této písně a tak hudební projev má spád. Závěr alba patří irské písni Mrs. McGrath. V hudebním provedení dala kapela přednost interpretaci této písně Bruce Springsteenovi před originální verzí, kterou nazpívali Dubliners. Text je obtížný, spíše takový vyprávěcí a není jednoduché pro nerodilého mluvčího ho do melodie nacpat. Myslím, že skupině se to podařilo velmi dobře.
CD provází dobře vypravený a celkem vkusně graficky zpracovaný booklet s texty písní a doplňujícími fotografiemi skupiny.
Nechci příliš chválit, protože si myslím, že kapela svoji cestu do Irska ještě nedokončila a má hodně před sebou. Ale těším se na její další produkci a zejména koncerty. Vydanému albu přeji úspěch.

Václav Bernard