Revue - srpen 2009

02. 08. 2009 | 784 přečtení

+ Mnichovský feis se nám postupně přesunul do letních prázdnin platných pro Česko. Přesto se této nejstarší soutěže v irských tancích podle pravidel CLRG zúčastnilo poměrně dost tanečnic a tanečníků i z České republiky pod hlavičkami různých škol. Nicméně prohlídkou výsledkové listiny jsem skončil u startovních čísel někde na 269 a tak si myslím, že posun termínu do zdejších prázdnin návštěvnosti tohoto feis nepomohl. 3 stage pravděpodobně pomohly k rychlejšímu průběhu.

 A co jsem zaznamenal ve výsledkové listině? Především velmi dobrá umístění těch z Delaney a Ronan Morgan (Česká republika), kteří nejsou s irským tancem spřízněni dlouho: Ester Marková - 1. Primary Trophy, 3. Primary Hornpipe 16-19; Ivana Cabalová – 1. Primary Hornpipe 16-19, 2. Primary Light Jig 16-19, 1. Intermed. Treble Jig 16-19, 1. Intermed. Slip Jig 16-19, 4. Intermed. Reel 16-19; Peter Mráz – 2. Primary Hornpipe 30-25, 1. Primary Treble Jig 30-25, 1. Begin. Single Jig 30-25, 2. Begin. Slip Jig 30-35, 1. Beg. Light Jig 30-35; Zuzana Cabalová – 2. Primary Hornpipe 13-16, 1. Primary Single Jig 13-16, 3. Intermed. Reel 13-16, 1. Intermed. Slip Jig 13-16; Kristýna Marková – 3. Primary Light Jig 13-16, 1. Primary Reel 13-16, 2. Begin. Treble Jig 13-16, 2. Begin. Slip Jig 13-16; Pavel Zuska – 2. Begin. Reel 19-25, 1. Begin. Light Jig 19-25; Roman Tyll – 3. Primary Trophy 19-25, 4. Primary Hornpipe 19-25, 1. Primary Reel 19-25; Tereza Janatková – Primary Trophy 13-16, 2. Primary Reel 13-16, 4. Begin. Single Jig 13-16 – všichni Delaney Academy; Tereza Janišová – 4. Begin Hornpipe 19-25, 4. Begin. Treble Jig 19-25, 5. Begin. Single Jig 19-25, 4. Begin. Light Jig 19-25, 1. Begin. Reel 19-25; Ema Turnová – 3. Begin. Reel, Treble Jig, Single Jig 9-11 a 4. Begin. Light Jig 9-11; Sofie Turnová – 3. Begin. Reel 7-9, 6. Begin. Light Jig 7-9 – Všichni Ronan Morgan School. Mezi velmi dobře umístěné patří Magda Nemravová (DA) – 2. Primary Trophy, 2. Primary Hornpipe 16-19, 3. Primary Slip Jig 16-19; Zdeměk Hostinský (RMS) – 2. Primary hornpipe 25-30, 1. Primary Treble Jig 25-30; Gabina Klášterková (RMS) – 2. Inter.-Slip Jig 25-30, 1. Inter.Tradit. set dance 25-30; Andrea Kafoňková (RMS) – 1. Inter. Trad.set dance 19-25, 4. Inter. Slip Jig 19-25; 2. Inter. Single Jig 19-25, 3. Inter. Light Jig 19-25; Lenka Hoffmannová (RMS) – 3. Inter. Treble Jig 19-25, 1. Inter. Single Jig 19-25, 1. Inter. Light Jig 19-25 1. Inter. Trad. Set dance 18-21; Kateřina Fabichová (RMS) – 4. Inter. Slip Jig 25-35, 1. Inter. Reel 25-25; Veronika Ondráčková (RMS) – 2. Inter trad.set dance 25-35, 3. Inter. Light Jig 25-35, 2. Inter. Reel 25-35; Lucie Svobodová (DA) – 3. primary Trophy 19-25, 2. Primary Hornpipe 19-25, 2. Begin. Hornpipe 19-25; Katka Řepáková (DA) – 3. Inter. Reel 16-19; Magda Hanzlíková (AMC) – 3. Inter. Reel a Slip Jig 11-13, 4. Open Championships 10-12, 4. Inter Trad.Set Dance 10-13. Za zmínku zcela jistě stojí Open Championships over 21, kde vítězem se stala Dorota Czajkowska (Tir na nOg), na 2. místě se umístila Tereza Bachová (DA), na 3. místě Jan Klášterka (RMS).
Překvapivé pro mě bylo, kolik malých dětí dokázala do soutěže zapojit pořádající škola. Na druhou stranu není divu – vždyť jen z rodiny zakladatelky školy se na výsledkové listině objevují hned tři jména. Mary Sweeney je velmi dobrá učitelka a už v minulosti prokázala, že s malými dětmi to umí. A tak si myslím, že v Tir na-nOg si dobře připravují budoucnost, v jejímž rámci ti, kteří k irskému tanci přistoupí později, budou těžko konkurovat.

+ Být setovým tanečníkem a nebýt v červenci v Miltown Malbay v Irsku se rovná téměř vyškrtnutí ze seznamu lidí, kteří se věnují této aktivitě. Je to trochu nadsázka, ale … Setoví tanečníci a tanečnice se vydali letos do Miltown Malbay v hojném počtu necelých 25 osob. Základ tvořili členové The Prague Irish Set Dancers a další část tvořili členové The Silver Irish Set Dancers.

           Foto: neznámý Ir Karlovým fotoaparátem

Část tanečnic a tanečníků navštěvovala lekce s názvem Jig and Polka Sets, které vedl Timmy McCarthy, Martin navštěvoval taneční lekce pod vedením Mary Clancy, která učila tance z oblasti Clare. Markéta s Terezou lekce Micka Mulkerrina a Mairéad Casey. Já jsem se zapsal do Banjo Class.
Po skončení lekcí zbýval čas na návštěvu některé z probíhajících session a nebo odpolední či večer ceilí. Odpolední hudební session bývaly prý podstatně lepší, protože hudebníci i publikum bylo ještě docela střízlivé.

         Foto: Markéta Bernardová

Odpolední ceilí bylo jen v Armadě a večerní ceilí bylo možno vybírat mezi tím, co bylo v Armadě a tím, které bylo v Mill Marquee. Na obou místech hrály vyhlášené ceilí bandy. Tradičně nejvíce navštěvovanými ceilí byly ty, kde hrál Abbey Ceilí Band a nebo Johnny Reidy. To jsou kapely, které mají odpich a dobře se poslouchají, ale vzhledem k zájmu ostatních je naprosto minimální prostor pro tancování. A to pak je lepší jít na nějaký méně známý band, aby člověk si mohl dobře zatancovat. I letos byl seznam tancovaných setů poměrně neměnný, ačkoliv se vyskytovaly i některé, na které jsme připraveni nebyli: Antrim Set, Claddagh Set či Kilfenora Set.
Myslím, že každý z našich tanečníků ocenil, že prostředky vložené do dobrého ubytování, jsou prostředky více než dobře vloženými. Po několika hodinách relativně intenzivního tancování tělo potřebuje vhodné podmínky pro regeneraci sil.

+ Jak probíhala výuka hry na banjo na WCSS? Přiznám se, že jedním z důvodů vedle snahy se zdokonalit byla i snaha poznat styl a možnosti, jaké tato výuka dává. Když jsem se zapisoval na začátku druhého dne lekcí, měl jsem číslo 69. Takže se lekcí hry na banjo zúčastnilo řádově 70 banjistů. Většina byli takoví „ušouni“ – malí kluci, které i s nástrojem přivezla maminka autem až před vchod do domu, kde se lekce konaly. Nevím, jak probíhalo rozřazení první den, ale u mého zápisu byl Kieran Hanrahan a řekl mi, abych něco zahrál. Tak jsem zahrál a on mě poslal do příslušné učebny.
Zúčastnil jsem se celkem pěti tříhodinových lekcí. Každou lekci učil jiný lektor. Na lekci nás bylo asi 10 banjistů z různých koutů zeměkoule. Evidentně několik z nich tu nebylo poprvé. Ladění nástroje na počátku lekce prověřovala jen jedna lektorka. Většina lektorů se pak věnovala hraní skladeb v různém rytmu (reel, jig, hornpipe atd.). Skladbu napsali na flipchart formou názvu not. Přiznám se, že toto mi moc nesedělo, protože jsem zvyklý hrát z not. A tak jsem si skladby přepisoval do not.

            Foto: Markéta Bernardová

Po zapsání skladby se po částech skladba učila v pomalém tempu do jejího kompletního zvládnutí většinou účastníků. Součástí výuky byly i melodické ozdoby, které lektor zachytil v zápisu. Ne každý lektor se zdržoval jejich nějakým podrobnějším vysvětlováním. Předpokládalo se, že banjista je pokročilý a provedení melodické ozdoby zachytí podle sluchu a příslušně provede. Lektor obvykle ještě skladbu pro zájemce přehrál v pomalém a normálním tempu, aby si ji mohli zachytit na nějaké záznamové zařízení. Jen jeden z lektorů se věnoval držení nástroje, držení trsátka, práci levé a pravé ruky. Tímto lektorem byl Enda Scahill. Myslím, že zejména pro začínající banjisty by byl dobrým elementaristou. Poslední lekci vedl banjista Kieran Hanrahan a učil nás tři skladby z repertoáru Kilfenory. Je dobré, když zájemce o lekce je na tom dost dobře s angličtinou. Pak získá mnohem více potřebných informací a naváže více kontaktů. A v čem spatřuji význam pro sebe? Především v uplatňování melodických ozdob, v systému nácviku skladby a rozšíření repertoáru. V místě byla také k zakoupení publikace Irish Banjo Tutor od Endy Scahilla opatřená CD. Autor mi ochotně doplnil i věnování.

+ V rámci svého pobytu v Irsku jsme navštívili i South Sligo Summer School, která se koná v návaznosti na WCSS v městečku Tubbercurry v jižní části county Sligo. Zde jsme se setkali s učitelem Patem Murphym. Sledovali jsme jeho styl výuky. Své návštěvy jsme využili k nákupu již třetí jeho sbírky tanců, kterou nedávno vydal pod názvem Apples in Winter. Zároveň jsme zakoupili i jeho nové DVD Céilí Cois Cuain, které obsahuje sety jako Derradda, Kilfenora, Cashel a Claddagh. Zároveň jsme od něho obdrželi dvě DVD s tanci, které učil zde na uplynulých letních školách. Tam lze nalézt velmi pěkně zachycené sety jako například Antrim Set, Ardgroom Set, Williamstown Set, Sliabh Scua, Mazurka, Fermanagh Set, Ibiza Set atd.
Sbírka Apples in Winter obsahuje necelou padesátku setových tanců a zhruba stejně tolik párových tanců včetně jejich různých forem a provedení. Nechybí ani stručný vhled do historie setových tanců, popis některých figur společných většině setových tanců, popis kroků. Stručně se zabývá i vývojem setových tanců v různých zemích včetně například Ruska a Japonska.

+ Veřejné tréninky The Prague Irish Set Dancers jsou tradičně příjemně stráveným večerem zpravidla poslední čtvrtek v měsíci. Místem konání je restaurace na samém břehu Vltavy v pražském Podolí, na jejíž prosklenou verandu, kde se taneční seance odehrávají, krásně svítí zapadající slunce. Je trochu škoda, že návštěvnost veřejnosti, které je nabízena účast na této akci, je poměrně malá. A pokud už někdo přijde, tak se zase nechce zapojit do tance.
Poslední veřejný trénink 23. července byl věnován novému tanci: Antrim Setu, který má 3 figury a není až tak složité si ho zapamatovat (i když...). Další veřejný trénink bude až na konci září.

+ Prázdniny přejí svatbám v českém irském prostředí. V sobotu 25. července si v zahradních prostorách Sázavského kláštera řekli své „ano“ Tereza Bachová a Martin Loužecký. Tereza sice přijala jméno Loužecká, ale s dodatkem Bachová a tak si myslím, že přezdívka „Bachule“ hned tak nevymizí. Svatebního obřadu se zúčastnilo poměrně dost osob z tanečního prostředí, ve kterém se Terka pohybovala zvláště v poslední době. Přestože přes den se honily po obloze nepříjemné dešťové mraky, na období obřadu se rozestoupily a ponechaly oblohu modrou a slunečnou.

          Foto: Markéta Bernardová
 

Další svatba je avízována na 14. srpna. Tohoto dne se ze slečny v paní promění Kristina Roztočilová, dlouholetá tanečnice Rinceoirí a ředitelka RIDA. Podle svatebního oznámení to vypadá, že se bude jmenovat Kolářová. S Tínkou a jejím nastávajícím jsme se také setkali u Sázavského kláštera.

+ V průběhu července se uskutečnila řada akcí, na kterých měli účast Irsko interpretující hudebníci či tanečnice, proběhly asi i nějaké výukové akce atd. Je toho tolik – naštěstí – a není v našich časových možnostech se všeho zúčastnit. Rádi však na našich stránkách o takových akcích napíšeme – o jejich obsahu, průběhu, návštěvnosti atd. Pošlete články. Odměnou vám bude naše poděkování a v případě zajímavého článku i třeba ohlas čtenářů.

+ Při čištění odkazů na našich webových stránkách jsem opět narazil na webové stránky skupiny A Sé, kde poslední úprava byla provedena na počátku května a navíc vykazuje naprosto neaktuální údaje a klamné zprávy. Dovolil jsem si tento odkaz odstranit. Protože však Ondra na jaře si u mě objednal řadu bot (hlavně stepek), bylo by dobré, kdyby se o jejich nositele někdo z místních (myslím tím hlavně skupinu Divokej Ir) postaral.
Pro zajímavost: byl také zrušen odkaz na show Invasion Ronana Morgana a Stephena Scariffa. Tato doména je údajně na prodej.

+ Příprava letní školy směřuje do finiše. Oproti minulým létům už nenastávají příliš velké pohyby. Někteří si uvědomují, že jejich závazky uvedené na přihlášce jsou nad jejich buď časové a nebo finanční možnosti a tak se tu a tam někdo odhlásí. Někteří otálejí s placením, čímž nám jako pořadatelům dávají signál, že při organizování příští akce podobného charakteru budeme muset tuto oblast lépe zabezpečit. Nepovažuji za příliš solidní, když někdo pošle přihlášku, nezaplatí zálohu v určeném termínu a pak buď se vytratí a nebo před koncem termínu na uhrazení doplatku po telefonické výzvě sdělí, že se nezúčastní. Nepožadujeme žádné storno poplatky a peníze na požádání celkem okamžitě vracíme v plné výši. Vycházíme vstříc těm, kteří nemohou zaplatit v určených termínech a domlouvají se s námi o pozdější úhradě. Myslím, že toto nedělá žádný pořadatel podobné akce. A tak si zcela jistě nezasloužíme přístup některých „zájemců“ o účast na naší letní škole. 

+      V případě soutěže pivovaru Bernard, které se zúčastňuji a k umístění potřebuji spolupráci poměrně velkého vzorku lidí, jsem zřejmě přecenil svoji popularitu a smysl pro recesi případných dárců hlasů. Byla to pro mě v jistém smyslu i zkouška reakce pro případ, že by šlo o něco serióznějšího - třeba kdybych se úplně pomátnul a chtěl vstoupit například do politiky. Nicméně děkuji těm, kteří pochopili můj smysl pro humor, navštívili stránky pivovaru se vzorkem mé nepříliš konkurenceschopné holé hlavy a hlas mi přesto přidělili. Přesto ujišťuji, že i když "obal" nic moc, obsah je skvostný. A tak si tak trochu pro své poučení nemohu nevybavit slavný výrok pana Jana Wericha:

Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl, a když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a ne to, co není, jak tomu v mnoha případech je.

+    Lughnasad začíná být v Česku velmi populárním svátkem a tak kolem data 1. srpna se koná stále více akcí. některé jsou "zajeté" a konají se již několik let (třeba v Brně na Veveří) a některé jsou zcela nové. Obvykle příhodné počasí v této době dává příležitost smíchat místní a importovanou kulturu a udělat zábavu pro všechny. V Ostrově u Stříbra se letos oslava svátku boha Lugha konala poprvé. Pořadatelem byla hudební skupina Corchen ze Stříbra a místem konání nevelká louka za místní hospodou. Pořadatelé se skutečně snažili udělat program pro každého návštěvníka - pozvali další spoluúčinkující a tak zde byly vidět keltské souboje, střílelo se tu z luku, tkaly se látky, soutěžilo se tu v různých

 

     Foto V.Bernard

disciplínách, zájemci si mohli zkusit irské tance. K tomu dopomohly i ukázky irských a bretonských tanců v podání taneční skupiny The Silver Irish Set Dancers blízce napojených na pořádající kapelu. A všechen tento různorodý program, samozřejmě, lemovala irská hudba v podání Corchenu a harfeníka. Návštěvníci tu měli výběr  z několika piv, která mohli prokládat masitým občerstvením. Na půlnoc byla ohlášená session, kterou jsme si nechali s ohledem na dřívější návrat domů ujít.
      V sobotu 1. srpna se vydáváme do Nasavrk, kde oslava svátku boha Lugha má zhruba tříletou tradici. Hned po příjezdu narážíme na pódiu na Janu Šouflovou, která tu vystupuje se svojí harfou. Po jejím skončení se objevuje ve dvou krátkých vstupech taneční skupina Ryengle. Místo sledování soutěží se jdeme podívat na výuku tanců, kterou vedou zřejmě členové skupiny Oíleán z Valašského Meziříčí. Slečna učí jakousi figuru ze setového tance a vysvětlení 32 taktů jí trvá necelých 40 minut. Pak na evidentně polkovou figuru pouští nejprve hornpipe, pak nějakou country skladbu a naposled jig. V druhém vstupu učí jakési "šněrování" v řadě pomocí side stepu. Evidentní "sedmičky" nazývá "trojkama", neustále mluví o písničkách, ačkoliv pouští instrumentálky atd. Myslím, že návštěvníci zaznamenali ostrý rozdíl mezi tím, co jako irské tance presentovala Ryengle na podiu a tím, co se učilo v zahradě místního zámku  a tak na každém vstupu byli jiní zájemci o výuku.

     Foto V.Bernard

Večer začíná koncert, který zahajuje skupina Irish Dew a po nich ve 21:00 začíná své vystoupení slovenská skupina Roc´hann. Tu a městečko Nasavrky opouštíme něco před 22. hodinou. Tato akce mi přijde dobře zorganizovaná a je vidět, že má podporu nejen ve městě, ale i z kraje.

+     Zajímám se už delší dobu o to, co vede lidi k tomu, aby se učili irské tance či se věnovali nějakou formou irské hudbě. A když jim vysvětluji, že návštěva hodinového tréninku 1x týdně nikam moc nevede, dostane se mi odpovědi typu: "Já to dělám jen pro zábavu, já s tím nechci nikde vystupovat". Je prima tato inzerovaná skromnost cílů. Přemýšlím, jak může být zabavný irský tanec pro někoho, kdo z něho skoro nic neumí? Jak je asi zábavná hra na housle pro úplného začátečníka, který hledá umístění jednotlivých not na hmatníku a jehož výkon má k melodii ještě hodně daleko? Zde sehrává svoji roli patrně sladké nevědění - dotyčný neví, že neumí (a neví, jak by mohl umět) a nebo tu funguje příslovečná lidská lenost ve smyslu ochoty dozvědět se více. Myslím si, že pro mě nějaká činnost může být zábavná (tedy mohu ji dělat pro zábavu) jen v případě, že ji alespoň trochu ovládám. A pronikání do jejích základů je obvyke pěkná dřina (jako ostatně u všeho s čím začínáme). A v případě irské hudební a taneční kultury ještě přichází jedno hledisko: mám ji s kým sdílet. V Česku je zatím pramálo lidí, se kterými se lze scházet nad irským tancem nebo hudbou. A většinou jsou koncentrováni ve větších městech.  Je hezké navštívit letní školu a učit se tam například irský step dancing a po ní se zase vrátit někam do vesničky či malého města, kde nejbližší taneční skupina se zaměřením na irské tance je třeba sto kilometrů vzdálená. Pak mi taková účast na lekcích letní školy přijde jako taková umrtvená investice.
Tento článek píši zdánlivě proti sobě jako organizátorovi letní školy. Možná odrazuji potencionální návštěvníky. Toho jsem si vědom. Na druhé straně jako organizátor vzdělávací akce chci mít zpětnou odezvu nejen ve formě hezkých vzpomínek účastníků na tuto akci. I když ani tento faktor nepodceňuji, jde mi spíše o to, aby třeba vznikla nová taneční nebo hudební skupina, či aby taneční skupina získala na rok své činnosti nový "náboj" a motivaci, aby se zahušťovala síť zájemců o irskou kulturu tak, aby při příští návštěvě nějaké slavné irské skupiny (a nemám teď na mysli U2 nebo Corrs) bylo vyprodáno, aby se do Česka dovážela na různých nosičích kvalitní hudba a prodejci věděli, že ji tu prodají, protože tu o ni je zájem atd. A tak na závěr sděluji: vítám všechny, kteří se chtějí věnovat irské kultuře (a jedno jakému druhu) pro zábavu. I já tak činím. Ale zkuste se v tomto směru bavit "kvalifikovaně" - jestli mi rozumíte.

V.B.

Nahoru