Revue - leden 2012

01. 01. 2012 | 344 přečtení

Kostelní zvony odbily půlnoc na televizní obrazovce i ve skutečnosti a my jsme se přesunuli zvolna do roku 2012. Jistě by se slušelo ohlédnout za uplynulým rokem 2011, zavzpomínat si, uronit slzu .... Nicméně dám přednost pohledu do roku 2012. Ekonomicky nás sice asi nečekají žádné radosti (pokud se někdo ze čtenářů nestane třeba poslancem či soudcem nebo se nedá na kariéru úspěšného pokerového hráče), ale i tak bude dost příležitostí si udělat radost jiným způsobem - možná méně konzumním, příjemně společenským - třeba skrze irský tanec, hudbu a kulturu. Teď jde jen o to, aby pořadatelé takových akcí to ekonomicky ustáli, protože na sponzory nebude možno moc spoléhat.
A tak jen namátkou, na co si zrovna vzpomenu: v lednu se v Praze a v Brně slaví skotský svátek Burns Night, což je příležitostí ke skotskému tanci. V únoru se koná irský ples v Jablonci a setaři odjždějí na velmi pěkný taneční víkend do Erlangenu. V březnu se slaví svátek sv. Patrika a to jistě bude příležitost k řadě hudebních a tanečních akcí. My jako již tradičně organizujeme oslavu svátku v KC Novodvorská a hudebně nás přijede podpořit plzeňská skupina Poitín. Ještě než skončí březen, organizujeme set dancingový víkend v Praze pod názvem The Prague Irish Set Dance Weekend a to bude již druhý ročník. Přijedou učitelé z Anglie a hudebníci z Irska, takže zase bude příležitost uspořádat větší session. V dubnu se pozornost step dancingových tanečníků obrátí směr světový šampionát, který se bude konat v Belfastu. Nesoutěžní irští tanečníci si naopak přijedou zasoutěžit do Pardubic na 2. ročník obnovené irské Pardubické Ryengle. Na počátku května doufám, že společně prožijeme Irský máj (2. ročník) a navštívíme Prague Feis. Červen bude ve znamení tanečních přehlídek jednotlivých skupin a setaři se možná vydají do německého Violau na set dancingový víkend. První prázdninový měsíc je příhodný pro návštěvu Irska, protože skoro celý měsíc je vyplněn letními školami - počínaje tou největší Willie Clancy Summer School. V srpnu se bude konat v Praze Bernard's Summer School - již podvanácté (v Praze pojedenácté). Její program už připravujeme a jistě se bude na co těšit. Podzim je zatím nezřetelný, ale jistě lze počítat s prosincovým Bernard's Christmas Day.
Vedle těchto akcí takto vzpomenutých se bude jistě konat řada dalších, které budou připravovány s nemenším nasazením a elánem, jako ty zde již usazené. Pro každého organizátora je vždy hnací silou jeho snažení zájem veřejnosti. Zdánlivě jde o ekonomiku akce, ale daleko podstatnější je tam pozitivní bilancování samotného organizátora. Moc se tedy za všechny organizátory přimlouvám u potencionálních účastníků, aby nenechávali pořádané akce bez pozornosti. Víte jak by to tu bylo chudé, kdyby se takové akce nepořádaly? O kolik přátel a dobrých známých bychom měli méně? O kolik radostných prožitků bychom se připravili?

+ Ve dnech 2.-4.12. 2011 se v Praze 6 v tanečním sále Na Marjánce uskutečnila víkendová set dancingová akce STEP TO THE EAST, kterou připravila naše rodina. K výuce tanců a řízení ceilí večera jsme pozvali Pata Murphyho, velmi empatického a srozumitelného učitele. Z Irska dále přijeli muzikanti Tom a Stephen Doherty a Chris Eichbaum ze Set Dancing News. Jak akce probíhala - o tom jsem psal v samostatném článku, který se nachází v sekci Setové tance. Zde bych se chtěl spíše zamyslet nad tím, co se zcela jistě podařilo a čeho se eventuálně příště vyvarovat.

Taneční skupina Beseda předvádí českou historickou čtverylku Českou besedu - foto M.Utišilová

Nesporným kladem byl výběr tanečního lektora, sálu, vystoupení skupiny Beseda s Českou besedou a hudební session po ceilí. Od tanečního lektora se vyvíjí i výběr tanců a ten byl velmi kvalifikovaný jak pokud se to týkalo výuky, tak posléze samotného ceilí. Trochu zklamání přinesl nevelký zájem o tuto akci, který se dá přičíst nevelké základně set dancingových tanečníků zde, možná špatně zvolenému termínu či nemocnosti. Na vlastní akci se toto až tak nepodepsalo, spíše na jejím ekonomickém výsledku. Menší účast na ceilí byla ovlivněna také tím, že set dancingové ceilí se trochu odlišuje od jiných ceilí a není zcela žádoucí, aby se do setů zapojili úplní začátečníci. Ti pak mohou tanec celého setu totálně "zbourat". Proto byl účastnický poplatek na ceilí nasazen nepoměrně vysoko. S velkým zájmem se setkalo vystoupení taneční skupiny Beseda s Českou besedou. Tanečníci Besedy vystoupili v dobových oblecích a absolutní hudební kontrastnost ve srovnání s irskou hudbou používanou k tanci přitáhla pozornost všech účastníků bez rozdílu. Sám jsem si všiml řady choreografických prvků, které jsem viděl poprvé a které vyzněly velmi zajímavě. Beseda sklidila obrovský potlesk. Následující noční session byla také velmi příjemná - zúčastnili se jí nejen hudebníci, kteří vyslyšeli mé pozvání (Děkuji všem), ale část mladších tanečnic, které jednak tancovaly a pak také nádherně zpívaly (Děkuji). Podle obdržených reakcí se akce povedla, ale z hlediska pořadatelů nad ní visí několik otazníků. O STEP TO THE EAST se bude psát v časopise Set Dancing News, který vydává Bill Lynch v irské Kilfenoře. Aktuální číslo vyjde na počátku února a článek bude doplněn bohatou fotografickou dokumentací.

Účastníci tanečního víkendu STEP TO THE EAST - foto M.Utišilová

+  Víkendu se zúčastnila také Helena Janoušová (t.č. na mateřské dovolené) se svým sedmitýdenním synem Metodějem. Metoděj neměl vždy pochopení pro taneční spády své matky, ale na druhé straně jí umožnil účast na seminářích a ceilí v maximální míře - zejména, když si ho přišátkovala na tělo. Helena tak opět předvedla, že když se chce, tak ani malé dítě nemusí být překážkou pro tancování.

+  V hektickém pátečním odpoledni mě zastihla esemeska Libora Hakla se sdělením, že už jsou tři. A tím třetím právě narozeným je Olda. Součástí byla nezbytná ale veledůležitá informace, že Olda i maminka Maruška jsou v pořádku. Opět nelze než rostoucí rodince Haklových popřát, aby Oldík rostl ve zdraví, spokojenosti a k radosti svých rodičů.
 
+  V neděli 4.12. na irské televizi TG4 proběhlo čtvrtfinále soutěže An JIG GIG, které se zúčastnila i naše dcera Tereza. Soutěžilo zde o postup do semifinále 12 tanečních formací a jednotlivců. Mezi osm postupujících se dostala i Tereza, která sklidila velké uznání poroty za svoji barelovou choreografii na hudbu americké skupiny Cherish The Ladies. V krátké době se záznam Terezčina vystoupení objevil na "tubě" a odtud i na Facebooku, kde návštěvníci nešetřili slovy chvály a uznání. Přiznávám, že se mi ta slova četla dobře už i z toho důvodu, že se mi vystoupení Terezky moc líbilo. Bylo profesionální, technicky dokonalé a velmi kvalitně sladěné s muzikou. Navíc muzika byla vybrána velmi dobře.
O týden později v rámci semifinále se Tereza probojopvala mezi čtyři postupující soutěžící a tím si otevřela cestu do finále. A další neděli večer (18.12.) televize TG4 odvysílala finále soutěže An Jig Gig, ve kterém Tereza skončila na druhém místě. Ale o tom jsem již psal na jiném místě.

Někteří z Terezčiných fanoušků - Michal Zubalík a Brian Devaney

Vítězem se stal  David Geaney z městečka Dingle na jihozápadě Irska. Ještě před Vánocemi se nad úspěšnými tanečníky a tanečnicemi v kontextu s jejich jmény kdesi na Facebooku zamýšlela Káťa Báňová. Přišlo jí, že jména jako Claire Greaney, Cathal Keaney a teď i David Geaney právě s tou koncovkou "..ney" jsou zřejmě předurčena k vítězství. Na závěr své úvahy položila Terce otázku, zda s tím něco udělá.

Okamžiky ve finále, které předcházejí vyhlášení vítězů - foto B.Devaney

+  Ve středu 7.12. se v rámci pořadu Televizní akademie na ČT2 představila televizním divákům Míša Malinová, známá návrhářka a realizátorka náročné "obalové" techniky dámského těla, kterou známe hlavně díky její produkci v oblasti tanečních šatů (včetně soutěžních) a pak návštěvníci muzikálů mají možnost obdivovat její šaty na tělech hlavních protagonistek. Ukázky z její produkce jsou k nalezení na našich stránkách v sekci Obchůdek a podsekci Made in Malinová. Míša zmínila i svoji spolupráci s Rinceoirí na kostýmním vybavení jejich taneční show. Pořad se dá nalézt také v archivu České televize na odkazu http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10322816274-televizni-akademie/211563238930001-televizni-akademie-umeni-a-zivot/?index%5B%5D=181321&x=55&y=12 

+  Akce "Bernard's Christmas Day" vznikla před rokem jako taková malá náhražka pro ty, kterým se stýskalo po letní škole. Už druhý ročník potvrdil mé odhady, že s tím stýskáním to nebude tak horké. Program byl opět koncipován tak, aby mohl zaujmout nejen vřelé fandy irské kultury, ale i ty vlažnější. Termín - poslední sobota před Vánocemi (17.12.) - byl zvolen záměrně z několika důvodů. Zároveň však poskytuje omluvu, proč se nezúčastnit. A tak k vlastnímu průběhu:

Nejprve proběhnul seminář sean nós dancingu pod vedením Terezy Bernardové a Markéty Utišilové. Zúčastnilo se ho celkem 11 zájemců a kupodivu mezi nimi bylo význačné množství mimopražských. Přemýšlím, na koho čekají ti další, kteří se tímto druhem tance zde v Česku zabývají, že si nechávají proplout mezi prsty takovou příležitost? Tereza v právě probíhající soutěži An Jig Gig je porotci hodnocena ve stylovosti a choreografické nápaditosti velmi vysoko. Trochu cítím, že problém může být v tom, že se jmenuje Bernardová a nikoliv například O'Bernard.

Účastníci semináře sean nós dancing  - foto V.Bernard

Po tříhodinovém semináři následuje společné tancování. Vybraný repertoár reflektuje přítomnost relativně zkušených tanečníků a tak není třeba moc vysvětlovat. Jde jeden tanec za druhým: Přetočený řetěz, Suzuki Circle, Stack of Barley, Haymakers Jig, Polka z Newport Setu, 3 figury ze South Galway Reel Setu, Nákří polka a Peeler and the Goat. Přiznám se, že jsem očekával větší zájem vycházející z optimistického předpokladu, že ty, kteří zde tancují irské tance, zajímá z irské kultury více než jen prvních 40 taktů soutěžních tanců.
V podvečerním promítání v Takavárně Jedličkova ústavu a škol jsme si promítli jedno z prvních kol soutěže An Jig Gig, kde přítomní zdaleka neviděli soutěžní čísla nejvyšší kvality. Stejně jako zde se i v rodné zemi irského tance promítá do tohoto druhu tance tu menší i větší míra naivnosti. Na programu byl i film JIG, který reflektuje šampionát v roce 2010 v Glasgow a přípravu některých tanečnic a tanečníků k účasti na tomto největším světovém soutěžním fóru v irských tancích. Část večera mezi promítáním a povídáním nám zpestřila Jana Šouflová se svojí harfou a musím říci, že to bylo moc milé a příjemné.
Závěr patřil povídání - povídali jsme si o tom, co bylo a i o tom, co se kde chystá a na co se někteří z účastníků večera těší.

Jana Šouflová s harfou - foto V.Bernard

Celá akce, i když se netěšila pozornosti větší části irskomilovné populace, proběhla v milém tónu spřízněných duší.

+ Smrt expresidenta Václava Havla 18. prosince 2011 zásahla bez nadsázky celou republiku a k jeho osobě přitáhla pozornost většiny kulturního světa. Několik míst v Praze (a dokonce i mimo Prahu), která byla spjata s Václavem Havlem alespoň symbolicky, se proměnila ve svíčková pole. Asi největší se nacházelo u sochy sv. Václava na Václavském náměstí.

Praha, Václavské náměstí 23.12.2011 - foto V.Bernard

Kdyby měl možnost to pozorovat, určitě by si Václav Havel nemyslel, že má tolik příznivců. Také oficiální činitelé a představitelé tohoto státu se dle mého soudu až farizejsky tlačili do rolí příznivců nebožtíka, ačkoliv za jeho života se projevovali zejména po jeho odchodu z funkce presidenta spíše jako jeho odpůrci. Překonávali se ve vyjádření smutku a podpoře státního pohřbu takovým způsobem, až to vypadalo tak trochu podezřele a tuším, že by si Václav Havel něco podobného snad ani nepřál. Jeho státním pohřbem 23. prosince se pozornost sdělovacích prostředků vyčerpala a jméno Havel jako mávnutím proutku přestalo existovat. A tak si myslím, že jeho život a význam už budou spíše námětem pro historiky než pro zdejší revolucionáře.

Praha, Václavské náměstí 23.12.2011 - foto V.Bernard

+  Z několika předvánočních akcí se nám podařilo navštívit pouze Vánoční večírek Rinceoirí ve čtvrtek 22. prosince. Vzhledem k tomu, že tato akce se kryla s posledním setařským tréninkem, dal jsem s manželkou přednost právě tomuto tréninku. Vánoční večírek Rince a RIDA navštívila Tereza s Markétou. Bylo to pro ně milé setkání s lidmi, se kterými je spojuje společný zájem o irský tanec a kus společného života stráveného ve školních tělocvičnách.

 Závěr choreografie - foto M.Utišilová

Rinceoirí věrni své tradici vydali jako každoročně svůj kalendář (letos zřejmě celé zpracované Maruškou za podpory Milana) - netradiční formát, který neumím pojmenovat a hodně fotografií z vystoupení a soutěží. 

+ Listopadový Zpravodaj Bratrstva Keltů s číslem 69 informuje o místu konání festivalu Beltine 2012. Příznivci této akce se budou moci sejít 30. dubna 2012 v zámeckém parku v Náměšti nad Oslavou. Také tato akce v dalších letech se bude konat v kraji Vysočina a pořadatel opouští pravidelné střídání míst mezi Čechami a Moravou: 2013 - Telč, 2014 - Jaroměřice nad Rokytnou, 2015 - Náměšť nad Oslavou, 2016 - Telč, 2017 - Jaroměřice nad Rokytnou atd.

+  Závěr roku již tradičně patří rozesíláním vánočních přání a "péefek". Přiznám se, že mě tato činnost nikdy moc neuchvátila, nevěřím v její neformálnost a vřelost. A když do této aktivity nastoupil internet a esemesky, ztratil jsem všechny iluze o upřímnosti. Na druhé straně si vážím přijatých přání jakoukoliv formou a nejvíce těch, které vynikají nejen nápaditostí provedení či textu, ale i tím, že jsou adresovány jen a jen mé osobě, případně naší rodině. A těch bylo relativně málo.

 

 

 

 

 

 

 

 

Na druhé straně rozumím té podprahové informaci, kterou každé zaslané přání signalizuje: jsem tu, nevymaž mě ze svého povědomí. To je taktické, účelné a proto rozumné. Děkuji alespoň touto formou všem jednotlivcům a skupinám za jejich vánoční a novoroční přání.

VB

Nahoru