Mnozí návštěvníci Irska končí svoje cestování na západním pobřeží v Galway a pak se přemísťují obvykle na východ do Dublinu, odkud vedou již jejich cesty směr Česko. Pokud by návštěvník příliš nepospíchal, rozhodně se vyplatí navštívit významný a velmi působivý klášterní komplex, který se nachází asi 11 km jižně od Athlone.

Místo se nazývá Clonmacnoise (irsky Cluain Mhic Nóis), což v hrubém překladu znamená "Louka Nósových synů". Klášterní komplex, který se skládá ze hřbitova, pozůstatků několika kostelů, vysoké kulaté věže a velmi cenných historických kamenných křížů, je ohraničen kamennou zdí a nachází se na návrší stoupající od břehů řeky Shannon.

Nezanedbatelnou část county Clare v jihozápadním Irsku zabírá geologicky jedinčná oblast s názvem The Burren. Tato oblast sama o sobě by vydala na několik příspěvků (a pravděpodobně se tak stane) z hlediska ryze přírodních věd. Kupodivu není nezajímavá ani z pohledu společenskovědního a to i přesto, že je to obdivuhodně nehostinný kraj. Prvně jsme tento kraj navštívil na kole v roce 1997. Žádná slast to nebyla: když jsem kolo nevedl a náhodou i na něm jel, mé "kotlety" byly naklepané jak od mistrovského kuchaře. A k tomu kupodivu pršelo - jak jinak v Irsku, že? Pak jsem se několikrát sem vrátil v pohodlnějším dopravním prostředku a samozřejmě s rizikem, že zase neuvidím tolik.

 Konec ledna letošního roku jsem využil krásného počasí a pokusil jsme se vyhledat zbytky kláštera, o kterém jsme měl tušení, ale dosud jsem ho nenašel. Tímto klášterem je Corcomroe Abbey.

Severozápadní Mayo je jednou z nejméně navštěvovaných oblastí Irska. Pobřeží je členěné spoustou poloostrovů, ostrovů a zátok. Osídlení není tak husté a příroda je tu drsná a divoká. Skládá se hlavně z hor a rašelinišť. Při pobřeží se lze často setkat s památkami, které připomínají Grace O´Malley, dceru vládce Connachtu a pirátku, známou jako Queen Of The Sea Connaught. Grace O´Malley je anglická forma jejího jména. Správně se jmenovala Gráinne Ní Mháille a známá byla pod jménem Granuaile nebo Gráinne Mhaol.

                           Burrishool Abbey - foto Markéta Bernardová

Návštěvu cisterciáckého kláštera Bective Abbey jsme naplánovali již v Praze před naší prázdninovou cestou do Irska v roce 2009. Markétu zaujala informace o tom, že tyto ruiny kláštera si „zahrály“ ve filmu Statečné srdce. A tak jsme vyrazili z Dublinu směrem severozápadním. Leží na břehu Knightsbrook River, což je takový vzrostlejší potok.

Ve výhledu ze silnice na klášterní zbytky brání kamenná zeď, za kterou je vyšší a hustý porost. Přístup jsme hledali marně a tak jsme přelezli dobytčí ohradu a přes pastviny jsme si to namířili k hradbám kláštera.

Když má člověk trochu zajímavé jméno, jistě se vyplatí sledovat výskyt tohoto jména. A tak v dnešní době velkého množství informací jsme se dostali až k tomu, že v Irsku existuje Castle Bernard. Nikdy jsme tam sice nebyli, ale informace o něm vyčtené nás zaujaly. Hrad se nachází v městečku Bandon asi 30 km jihozápadně od Corku. Jde o ruiny relativně moderní stavby, kterou dostal do dnešního stavu požár založený IRA v roce 1921. 

         Foto John Herriot

Malebné městečko Killarney se nalézá v County Kerry na úpatí nejvyšších hor v Irsku tzv. MacGillicudy Reeks. Směrem západním od města se rozprostírá krásná příroda. Její podstatnou část o rozloze větší než 10 000 ha tvoří Killarney National Park. Killarney je v současné době významným turistickým centrem Irska, kde za posledních 10 let výrazně vzrostla infrastruktura podporující cestovní ruch. Příjezdové cesty do centra lemují moderní hotely, pensiony a zábavní podniky a cestovnímu ruchu je přizpůsobena i struktura obchodů v samotném centru. Přes určitou malebnost město ztratilo hodně ze své autentičnosti, kterou jsem vnímal při své první návštěvě v roce 1997 a tak se jistě vyplatí více se věnovat jeho okolí.
 

Pokud se někdy budete pohybovat v County Meath, jistě bude stát zato se podívat na místo, které je spojeno výrazným způsobem s irskou historií a snad nepřeženu, když napíšu rovnou i prehistorií. Archeologický výzkum určil, že Tara byla obývána nejméně 3000 let, než byla roku 1022 opuštěna. Z místa, ze kterého je výhled do krajiny v okruhu 160 kilometrů, vládli celé první tisíciletí našeho letopočtu irští králové. Tady se psala historie, k tomuto místu se váží mnohé hrdinské mýty. Právě tady krásná Gráinne přesvědčila Diarmuida z Fianny k tomu, aby s ní prchl v předvečer jejího sňatku s Fionnem MacCumhaillem. Právě odtud pochází hlavní dějství z videa nám známé show Dancing on Dangerous Ground. Tara byla místem slavné válečné rady Nuady Stříbrorukého, krále mýtického De Dannanu, když se porážka od nelítostných Fomorianů zdála nevyhnutelná. Šťastnou náhodou se tu objevil bůh Lugh Dlouhoruký a jako zastánce De Dannanů se jal vrhat těžké dlažební kameny přes palácovou zeď a všechny příchozí zabil.
 

Mezi jistě pozoruhodná místa v Irsku patří údolí řeky Boyne nedaleko Droghedy s řadou historických památek, nad kterými vyniká chodbová mohyla s názvem Newgrange. Je jednou ze tří mohyl, které jsou tu v okolí (Knowth a Dowth), ale je největší a svým způsobem nejpozoruhodnější. Byla objevena v roce 1699 majitelem panství Charlesem Campbellem, který hodlal kameny z mohyly použít na stavbu. Byl patrně prvním člověkem po 4000 letech, který se dostal do útrob mohyly. Důkladného archeologického průzkumu se mohyle dostalo až v letech 1962 – 1975 a následovala důkladná rekonstrukce. Díky velkolepé propagaci se dramaticky zvýšil počet návštěvníků. Bylo postaveno návštěvnické centrum a k mohyle jsou návštěvníci transportováni mikrobusy. Takže veškerá romantika a kouzlo místa jsou asi navždy ztraceny. Tím však nechci říci, že nestojí zato toto místo navštívit. Jen je třeba nemít velká očekávání.
 

Poprvé jsem o Blasketských ostrovech na západním okraji Irska slyšel v roce 1997 na vrcholu Mt. Brendan. Na Irsko v nebývalé pěkném počasí jsme se na vrcholu setkali s belgickou rodinkou. Pan Belgičan nás nejprve zaujal dudami, na které tam zahrál několik skladeb a pak povídáním. Je tu každý rok, letos prý už počtrnácté. Prostřednictvím své sporé angličtiny jsem pochopil, že se vyznává ze svého vztahu k této zemi a mezi jeho větami vyplynula i upoutávka na Blasket Islands. Matně jsem porozuměl, že tyto ostrovy jsou zajímavé i z literárního hlediska. Tato informace se mi "zašuplíkovala" a já se k ní později vrátil. Sháněl jsem informace a najednou jsem se dostal k "přestěhované" či "zrušené" vesnici na ostrově a k jejím zajímavým a literárně tvořivým obyvatelům. Při další návštěvě Irska v roce 2001 jsme opět navštívili oblast poloostrova Dingle. Počasí moc nepřálo a tak místo plavby na The Great Blasket Island jsme alespoň navštívili The Great Blasket Centre v Dunquinu. Jde o muzeum podávající svědectví o životě unikátní komunity žijící do roku 1953 v nevelké vesnici na nějvětším z Blasketských ostrovů. Zde jsem se seznámil se jmény jako Maurice O´Sullivan, Peig Sayers či Tomás Ó Criomhthain. Na návštěvu ostrova však již nezbyl čas. A tak na břehu The Great Blasket Island jsem stanul až v červenci 2008.

Pokaždé, když cestuji, mám pocit nedostatku informací o krajině, lidech, památkách, pokaždé zjišťuji, že jsem něco nestihnul, že mi něco zajímavého uniklo. Rád bych na těchto stránkách připomenul některá zajímavá místa pro inspiraci druhým. Začínám klášterem, starým opatstvím, které jsem viděl na řadě fotografií a obrázků bez toho, že bych si ho místně zařadil. Při pobytu v Galway o letošních prázdninách jsem zjistil, že není tak daleko. A tak jsme se tam vydali.