Irská literatura

Kate O´Brien (Konec léta)

29. 03. 2009 | 653 přečtení

Narodila se v Limericku 3.12.1897 jako nejmladší dcera Thomase a Catherine O´Brien. Když jí bylo 5 let, zemřela jí matka na rakovinu. Otec zemřel v roce 1916. V mládí byla vychovávána v církevní škole. Po smrti otce odchází studovat do Dublinu. Studie na University College Dublin ukončila v roce 1919. Po studiích se stěhuje do Anglie, kde vystřídá několik povolání - novinářka, překladatelka, učitelka. V roce 1922 žije v Bilbau (Španělsko) jako vychovatelka u rodiny Areilza. Od té doby se datují její návraty do Španělska a hluboký zájem o Španělsko i jeho historii. V roce 1923 se vrací do Londýna a vdává se za holandského novináře Gustaafa Reniera. Manželství však trvá méně než rok. Ač je známá spíše jako romanopisec, svoji literární dráhu zahájila v roce 1926 dramatem A Distinguished Villa (Vznešené sídlo). Její první román Without my Cloak (Bez pláště - 1931) se stal bestsellerem a získal Hawthornden a James Tait Black Memorial prize. Román byl inspirován jejím rodinným zázemím. Jedná se o kroniku tří generací obchodnické rodiny žijící na irském maloměstě v rozmezí let 1789 a 1877. Román vyšel v českém překladu v roce 1967. Mezi další její romány patří The Ante-Room (Předpokoj-1934), který stejně jako další její romány zobrazuje protagonisty v jejich rozporech mezi rodinnými tradicemi, náboženskými povinnostmi a jejich individuálními, často sexuálními, touhami. V třicátých letech pracuje Kate O´Brien také jako novinářka pro The Spectator, píše politický cestopis Farewell Spain (Nashledanou Španělsko - 1937), ve kterém kritizuje Franca. V roce 1936 napsala svůj třetí román Mary Lavelle, který byl v jejím rodném Irsku zakázán jako obscénní. Jde o příběh mladé irské dívky cestující poprvé do ciziny, kde se stává vychovatelkou v bohaté katolické rodině. Stěžejním tématem je zakázaná láska vzpírající se tradici katolické morálky symbolizovaná. Také další román The land of Spices (1941) byl v Irsku zakázán z důvodu tehdejšího pohledu na homosexuální lásku jako na zvrácenost.

V roce 1943 vychází její další román The Last of Summer (Konec léta), která vyšla u nás v roce 1958. Její další román That lady (Ta dáma - 1948) je historickou romancí, která se odehrává ve Španělsku za vlády Filipa II. Jde o strhující milostný příběh. Tento román vyšel u nás v roce 1948, 1971 a znovu v roce 2000.
Kate O´Brien se vrací do Irska v roce 1950 a usazuje se v městečku Roundstone na západním pobřeží. Zde napsala román The Flower of May (1953), v roce 1962 vydala portrét své země My Ireland. V roce 1965 se vrátila zpět do Anglie. Zemřela 13. srpna 1974 v Canterbury. 

Román Konec léta popisuje deset dnů osudného roku 1939 na irském ostrově. Sem si na krátký čas odskočila mladá francouzská herečka, aby poznala prostředí, ze kterého pocházel její otec. Na pozadí houstnoucí válečné atmosféry nad Evropou se odvíjí kratičký milostný příběh, který je konfrontován realitou původní rodiny a příbuzenstva.

Malá ukázka z románu:

Před stanem zvonil zvonek: "Vzhůru, vzhůru! Do café chantant!" Ukázalo se, že to není ani tak café, jako spíše jaksepatří chantant. Ve stanu bylo horko a natřískáno. Jakási dvojice tančila velmi komplikovaný jig. Byli to zdejší přeborníci a jejich medaile tančily snimi. Starý houslista, který seděl na stoličce a doprovázel je, měl také na prsou medaili. tanečníci byli nastrojení, vážní, rutinovaní. Angele se divila, jak ten malý rozviklaný parket snese jejich váhu, neboť byli značně mrštní. Nikdy takový tanec neviděla, měl jakýsi studený, fanatický charakter. nemohla říci, že by se jí líbil; rozhodně byl příliš nový, aby mohl být okamžitě přijat se souhlasem, ale byl také neobyčejně vážný, formální a naprosto nekompromisní. Neměl nic ze sentimentálnosti jiných lidových tanců; byly to rpostě jen velmi nesnadné pohyby, obratně prováděné. Když skončili, pohlédla na Martina, aby jí to vysvětlil-
"Je to úžasné," řekla mu. "Je to tak strojené, až to zaráží." Zasmál se.
"Umíš dobře pozorovat," řekl. "Mně se vždycky zdá, jako by nás tento národní tanec odhaloval. Chceš-li, ten tanec dokazuje, proč má u nás ďábel úspěch. Jsme strojená, ztrnulá banda."
"Pozoruji, že tento názor rád zdůrazňuješ," řekla vesele. "Oh, poslouchej!"
Nějaký malý, buclatý, prostičký kněz spustil, "Miloval jsem bledé ruce". Zpíval skoro fistulí, ale s největší možnou vervou. Nbylo možné se na něho neusmát. Mladší Hogan sebou nervosně vrtěl po Angelině levici.
"Madamoiselle, bojím se, že je to nevhodný žert. Moc krásná píseň, ovšem - ale sotva něco uměleckého? A věřila byste, že Otec Kelly je skutečně svatý muž, mademoiselle. Prý je to opravdový světec
Droboučký světec byl vyzýván, aby ještě něco zazpíval. Přinutili ho, aby jako encore zazpíval, "Miluji tě, miláčku, miluji." Zazpíval tu píseň velmi něžně.
Gárda Ryan, šampión ve skoku dalekém, byl přijat s velkými ovacemi, když vstoupil na pódium, jež se pod jeho kroky viditelně otřásalo. Zpíval Pouličního zpěváka tak, jako by svým hlasem chtěl napadnout tradičního nepřítele své země tam za mořem, a posluchači zpívali poslední verš s ním.

Zpět na přehled literatury | Nahoru