Edna O’Brienová, kontroverzní, avšak umělecky zdatná autorka je mnohými považována za nejlepší irskou autorku moderních románů, i když jejich náměty vždy rozčeří vlny v její rodné zemi. Uznání se jí dostalo zvláště pro její smyslný styl a odvážnou látku. Její rané práce vycházejí z vlastní dívčí zkušenosti a odrážejí sny, lásky, trápení i rozpaky mládí. Podobně jako James Joyce i Edna O’Brienová jakoby bojuje s Irskem, protože v něm nemůže žít; přesto jsou Irsko a jeho lidé jádrem její tvorby.  

V tomto příspěvku se opět vracíme k rodákovi z Aranských ostrovů -  Liamu O´Flahertymu. V roce 1935 vydal román Hollywood Cemetery, který o rok později vydalo Vilímkovo nakladatelství v překladu A.J.Urbana a Artura Černíka. Od té doby se tento román u nás už nedočkal dalšího vydání.
Pozadí románu vytváří v té době v Irsku vděčné téma - filmaři z Ameriky. Je  pravdou, že západ Irska a zejména Aranské ostrovy byly pro své surové klima  (a to teď nemyslím jen na počasí) v minulém století vděčným exteriérem a mnohým vesnicím natáčení filmů americkými štáby pomohlo zvednout životní úroveň. Ještě dnes v mnohých irských vesnicích vzpomínají na natáčení různách filmů, zmiňují hvězdy filmového nebe, které kráčely po jejich návsi, či kterým při filmování vytvářeli autentické pozadí.
V románu Hollywoodský hřbitov filmový producent Jakc Mortimer kupuje práva na zfilmování románu o mladé irské ženě, která emigruje do Ameriky. S autorem románu Brianem Careyem se vydává na cesty po Irsku, aby našli hvězdnou tvář pro tento připravovaný film. Hledání končí v okamžiku, kdy narazí na krásnou, i když trochu příliš mladou ženu při milování na poli. A tak se v krátké chvíli z Biddy Murphyové stane Angela Devlinová a ve společnosti Jacka Mortimera cestuje do Ameriky vstříc své budoucnosti.  Autor považuje Hollywood za bláznivé místo a tak jeho román vyznívá jako lehký satirický útok na americký filmový průmysl. Všechny postavy románu jsou výrazně motivovány vlastním prospěchem. Pokud se nehašteří mezi sebou, intrikují proti sobě navzájem za účelem získání výhody na úkor druhých. A to je zdrojem mnohých komických situací. Před tím, než si román přečtete celý, nabízíme zde alespoň malou ukázku:
 

Sebastin Barry (1955) vystudoval Trinity College, kde posléze vyučoval. Je znám jako dram,atik, básník a spisovatel. Mezi jeho první díla patří divadelní hra Boss Grady´s Boys, která získala v roce 1988 cenu BBC. Drama The Steward of Christendom s úspěchem uverdla nejenom londýnská divadla, ale i newyorská Brodway. Hra čerpá z historických střetů mezi Iry a Brity. V tomto příběhu jde o boje z počátrku 20. let minulého století, kterých se zúčastnil i Barryho děd. A po něm Barry pojmenoval i hlavního hrdinu Thomase Dunnea. Vedle několia sbírek poezie je Barry také autorem beletrie. V roce 1998 napsal román The Whereabouts of Eneas McNulty, o čtyři rojky později vyšel román Annie Dunne. Annie je dcerou Thomase Dunnea. Barryho postavy se jeho díly proplétají. To je i případ románu z první světové války nazvaného Long, Long Way  podle začátku známé písně Tipperary. jejím halvním hrdinou je William Dunne, bratr Annie z předchozí Barryho knihy. Za tuto knihu byl Barry nominován na Man Brooker Prize za rok 2005. Tuto cenu obdržel Barry o tři roky později za román Tajný deník. Román je strukturován  jako deníky dvou pisatelů: psychiatra Williama Grena, který pracuje v léčebně pro duševně nemocné, a Roseanne McNultyové, pacientky, o které se pořádně ani neví, kolik jí je. Čím hlouběji se noříme do deníkových zápisků obou postav, tím více zjišťujeme, co všechno mají společné. Jejich příběh je nejen osobníé tragedií dvou lidí, ale především také metaforou Irska 20. století.
V roce 2009 získal Sebastian Barry ocenění Costa Awards za nejlepší knihu roku. U nás kniha vyšla v květnu v nakladatelství Odeon.

 Frank Mc Court (19. srpen 1930 - 19. červenec 2009) se narodil v Brooklinu jako nejstarší ze sedmi dětí Malachyho (zemřel 1985) a Angely Mc Court (zemřela 1981). Neschopnost se uživit v těžkých amerických podmínklách dovedlo rodinu v roce 1934 k návratu do Irska, do LImericku, rodného města jejich matky. Avšak i zde si Frankův otec udržel pozici nezaměstnaného a navíc všechny získané peníze dokázal bez ohledu na bídu vlastní rodiny propít. Ze sedmi sourozenců postupně tři umírají na nemoci a celkovou podvýživu. Když bylo Frankovi jedenáct, otec opouští rodinu a odchází do Liverpoolu. Odtud sice občas pošle nějaké peníze, ale na obživu rodiny to nestačí. Svoji prací do rodinného rozpočtu musí přispět i malý Frank. V 19 letech opouští Limerick a odchází do Ameriky. Zde krátce pracuje v hotelu. Posléze je poslán do Německa jako voják. Po návratu si doplňuje vzdělání na Brooklin College, kde v roce 1967 získává titul Master´s Degree. Stává se učitelem angličtiny na McKee High School a Stuyvesant School v New Yorku. Svou první knihu - Andělin popel - vydává v rocer 1996 a v roce následujíccím za ní obdržel prestižní Pulitzer Prize. Kniha je detailním popisem jeho nelehkého dětství prožitého v LImericku.

Joseph O´Connor, rodák z Dublinu, bratr zpěvačky Sinéad, úspěšný autor řady románů, povídek a divadelních her, není v Česku neznám. V roce 2004 zde vyšel román Yeats je mrtev, na kterém se podílelo 15 irských spisovatelů. Joseph byl jedním z nich a navíc editorem. V roce 2008 při příležitosti vydání jeho knihy Hvězda moří přijel na pozvání nakladatelství Mladá fronta do Prahy. S Rinceoirí jsme měli to štěstí být přítomni jeho setkání s novináři a veřejnosti v Paláci Luxor. Tento článek spojuji s jeho dalším románem, který vyšel nedávno opět v Mladé Frontě pod názvem Obchodník. Jedná se o příběh člověka - obchodníka prodávajícího v okolí Dublinu satelitní přijímače - s nelehkými životními peripetiemi, kterého bychom pro zjednodušení mohli nazvat ztroskotancem a slabochem. Žije v rozpadajícím se domě, rozpadla se mu rodina, ztratil manželku. Novým životním impulsem se mu stává další neštěstí, které potkalo jeho dceru. Po přepadení čerpací stanice se jeho dcera dostane do těžkého kómatu. Hlavního viníka celého neštěstí nechává policie uprchnout. Bill Sweeney se rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou.

Obchodník je čtivý a místy neuvěřitelně smutný román.
Joseph O´Connor se narodil v roce 1963. Vystudoval  University College, Dublin a krátce studoval na Oxfordu. Pracoval jako novinář v Nicaragui, posléze se živil jako scénárista a nakonec jako spisovatel. Obdržel řadu prestižní literárních cen. První knihu Cowboys and Indians vydal v roce 1991. Zatím jeho asi nejznámější kniha Hvězda moří  byla přeložena do 26 jazyků a v současné době se připravuje její zfilmování. Román Obchodník (Salesman)  byl vydán prvně v roce 1998 v Londýně, o rok později v New Yorku. A nyní ukázka z jeho románu:

Patrick McCabe se narodil roku 1955 v Clones v irském hrabství Monaghan. Je autorem jedenácti románů, mezi ty nejznámější patří Smaragdové podhoubí Irska (Emerald Germs of Ireland, 2001), Snídaně na Plutu (Breakfast on Pluto, 1998) a Mondo Desperado (1999). Jeho román Řeznickej kluk (The Butcher Boy, 1992) byl odměněn významnou literární cenou Irish Times/Aer Lingus a v jevištním zpracování zaznamenal pozoruhodný úspěch na festivalu v Dublinu. Patrick McCabe je rovněž spoluautorem scénáře ke stejnojmennému filmu režiséra Neila Jordana, oceněného v roce 1998 na filmovém festivalu v Berlíně. Zatím poslední do češtiny přeloženou prózou je Zimní les, který v roce 2009 vydalo nakladatelství Host. Patrick McCabe žije ve Sligu. ... 

Cecelia Ahern se narodila 30. září 1981 do rodiny pozdějšího irského ministerského předsedy. Vystudovala obor žurnalistika a mediální komunikace na Griffith College Dublin. V roce 2000 se zúčastnila s hudební skupinou Shimma národního finále pro Eurovision Song a skončila na 3. místě. V roce 2002 začala psát svůj první román PS, I Love You. Vyšel v roce 2004 a hned se stal bestsellerem. Po 19. týdnů se držel na prvním místě. Prodával se ve 40 zemích. V Česku vyšel tento román v listopadu 2007 pod názvem PS: Miluji tě.. To už mezi tím byl zfilmován v USA a v hlavních rolích s objevili Hilary Swank a Gerard Butler (nejde o učitele irských setových tanců). V roce 2005 ji vychází druhá kniha s názvem Where Rainbows End (česky Kde končí duha – 2006). Opět jde o úspěšný titul, který obsazuje přední příčky žebříčků čtenářských zájmů v několika zemích Evropy. Rychle po sobě vycházejí další tituly – If You Could See Me Now ( česky Kdybys mě teď viděla – 2007), A Place Called Here ( česky Cesta ze ztracena – 2008), Thank for the Memories (česky Díky za vzpomínky – 2009). V roce 2008 vydala ještě román Gift a v současné době před vydáním je román The Girl From The Future. Romány získaly a stále získávají různá mezinárodní ocenění a některé se připravují ke zfilmování. Cecelia se věnuje také povídkové tvorbě. S ohledem na spisovatelskou plodnost nejsme výhledově ani v poločase při výčtu jejích literárních děl a možných úspěchů.
Kniha Díky za vzpomínky vypráví trochu mysteriozní příběh dvou bytostí, jejichž životní linky vedou ke vzájemnému setkání. Není třeba dodávat, že jde o muže a ženu a že jde o citovou zainteresovanost. Jejím základem však je transfúze krve a ne zcela pravdivý předpoklad, že s krví získáváme např. vzpomínky dárce. Kniha je vykryta řadou typicky ženských přístupů a tak se lze domnívat, že je také spíše ženám určena. V pozadí příběhu se odvíjí vztah hlavní hrdinky Joyce a jejího otce, postaršího pána a vdovce, člověka s několika samolibostmi. Vztah je realisticky popsán a na povrch se dostávají všechny jeho ne zcela pozitivní vlastnosti jako hašteřivost, náladovost a netrpělivost. S tím vším s Joyce musí umět vyrovnat a to zejména potud, pokud ji otec vytváří „zeď“ v jejích pátracích eskapádách. Výsledkem, který nám v tomto chtěla autorka sdělit je to, že tento druh lidí přes své „nedostatky“je roztomilou a stále potřebnou společenskou výplní, která si přesto zaslouží péči, čas a respekt. 

Narodila se v Limericku 3.12.1897 jako nejmladší dcera Thomase a Catherine O´Brien. Když jí bylo 5 let, zemřela jí matka na rakovinu. Otec zemřel v roce 1916. V mládí byla vychovávána v církevní škole. Po smrti otce odchází studovat do Dublinu. Studie na University College Dublin ukončila v roce 1919. Po studiích se stěhuje do Anglie, kde vystřídá několik povolání - novinářka, překladatelka, učitelka. V roce 1922 žije v Bilbau (Španělsko) jako vychovatelka u rodiny Areilza. Od té doby se datují její návraty do Španělska a hluboký zájem o Španělsko i jeho historii. V roce 1923 se vrací do Londýna a vdává se za holandského novináře Gustaafa Reniera. Manželství však trvá méně než rok. Ač je známá spíše jako romanopisec, svoji literární dráhu zahájila v roce 1926 dramatem A Distinguished Villa (Vznešené sídlo). Její první román Without my Cloak (Bez pláště - 1931) se stal bestsellerem a získal Hawthornden a James Tait Black Memorial prize. Román byl inspirován jejím rodinným zázemím. Jedná se o kroniku tří generací obchodnické rodiny žijící na irském maloměstě v rozmezí let 1789 a 1877. Román vyšel v českém překladu v roce 1967. Mezi další její romány patří The Ante-Room (Předpokoj-1934), který stejně jako další její romány zobrazuje protagonisty v jejich rozporech mezi rodinnými tradicemi, náboženskými povinnostmi a jejich individuálními, často sexuálními, touhami. V třicátých letech pracuje Kate O´Brien také jako novinářka pro The Spectator, píše politický cestopis Farewell Spain (Nashledanou Španělsko - 1937), ve kterém kritizuje Franca. V roce 1936 napsala svůj třetí román Mary Lavelle, který byl v jejím rodném Irsku zakázán jako obscénní. Jde o příběh mladé irské dívky cestující poprvé do ciziny, kde se stává vychovatelkou v bohaté katolické rodině. Stěžejním tématem je zakázaná láska vzpírající se tradici katolické morálky symbolizovaná. Také další román The land of Spices (1941) byl v Irsku zakázán z důvodu tehdejšího pohledu na homosexuální lásku jako na zvrácenost.

J.P.Donleavy se narodil v 23. dubna 1926 v New Yorku. Jeho oba rodiče byli Irové, kteří opustili Irsko. Za II. světové války sloužil u námořnictva. Po válce Donleavy odchází do Irska, kde v Dublin u studuje na Trinity College. Postupně se stává centrální postavou dublinských poválečných bohémů. V té době znám i  jako malíř.  Jeho první román The Ginger Man mu přinesl hned úspěch a umožnil mu zakoupit si rozsáhlé panství v Irsku, County Westmeath nedaleko Mullingaru, kde žije dodnes. Napsal i několik dalších románů, z nichž některé byly zdramatizovány. Úspěšné byla čtveřice jednoaktovek se společným hrdiinou Fairy tales of New York (1960). U nás ještě vyšel v roce 1969 román The Saddest Summer if Samuel S (Nejsmutnější léto Samuela S.) . V roce 2004 ve vydavatelství Argo vyšla jeho novela "Dáma která měla ráda čisté záchodky".

Liam O´Flaherty se narodil 28. srpna 1896 na Aranských ostrovech (ve vesnici Gort na gCapall na Inishmore) nedlouho po té, co dramatik J.M.Synge uskutečnil svoji první cestu na tyto ostrovy. Narodil se do irsky mluvící rodiny a od dětství vstřebával všechno to, co Yeats, Synge a Lady Gregory pracně získávali učením: autentický život v původním irském společenství. Kuriózně v době vypjatého nacionalismu vstupuje jako dobrovolník do britské armády a bojuje ve Flandrech. Jako zraněný opouští armádu. Hrůzy války nezanechávají stopy jen na jeho zdraví, ale mají vliv i na jeho názory a postoje. Ač se původně připravoval na kněžskou dráhu, v době po válce se živě zajímá o komunismus. Dokonce se stává spoluzakladatelem Communist party Ireland v roce 1921. Nastává doba, kdy hodně cestuje a seznam jeho zaměstnání a činností je srovnatelný s americkým spisovatelem Jaklem Londonem. Navštěvuje Jižní Ameriku, Kanadu a usazuje se ve Spojených státech. V roce 1923 vyšla jeho románová prvotina Thy Neighbour´s Wife. Román zachycoval v mnoha podrobnostech život na jeho rodných Aranských ostrovech. V roce 1924 vydal román Black Soul a v roce 1925 The Infomer (česky Udavač v roce 1928).

Vlastním jménem Michael O´Donovan se narodil v roce 1903 v Corku v chudé rodině, kde otec propíjel všechny peníze a tak o prostředky na živobytí se musela postarat matka svoji prací. Pracovala jako hospodyně a posluhovačka. V rodinných vztazích, které byly neuspokojivé, se vždy stavěl na stranu matky. Svého otce spíše nenáviděl. Jejich vzájemný vztah byl poznamenán neustálým bojem. O´Connor brzy poznal, že jediným východiskem z tohoto stavu je získat vzdělání. Hodně četl a věnoval se jazykům. Sám se naučil německy a francouzsky. V patnácti letech vstoupil do řad Irské republikánské armády, což považoval za odůvodnitelný způsob, jak vyjádřit své vlastenectví. V letech 1924 – 1928 vyučuje na venkovských školách irštinu. V té době přispívá básněmi a eseji do časopisu The Irish Statesmen. První svazek povídek pod názvem Guests of the Nation vydává v roce 1931. V následujícím roce vydává svůj první román The Saint and Mary Kate a první překlady z irské poezie pod názvem Wild Bird´s Nest.

Zcela náhodou jsem narazil na tohoto spisovatele a bez velkých problémů se mi podařilo zakoupit 2 díly jeho vzpomínek pod názvem Můj život a mé lásky. Po lehkém prolistování bez zjišťování informací o autorovi jsem očekával něco mezi cestopisem a životopisem. Když jsem se začetl poněkud podrobněji, byl jsem překvapen. Jednak Frank Harris vedl docela dobrodružný život (byl například honákem dobytka v Americe), na druhé straně oplýval neskutečnou pamětí a ta mu pomáhala se vzdělávat ve společenských vědách a znalostech jazyků. Kolem přelomu 19. a 20. století se k jeho přátelům řadilo mnoho významných osob z kulturního a politického života tehdejší Evropy a Ameriky (dneska bychom je označili slovem "celebrity"). Navíc v průběhu četby jsem zjistil, že ke dvěma dílům, která vyšla u nás v roce 1934, patří díl třetí, který byl vydán v omezeném počtu 200 výtisků. Tento díl obsahuje pasáže z prvních dvou dílů, které tehdejší cenzura nepovolila k masové publikaci. Frank Harris byl člověk, který se nezříkal světských požitků, nevadilo mu o nich psát a tak třetí díl je docela hutným erotickým čtivem. Snad právě tento třetí díl zvyšuje hodnotu všech těchto třech knih, která v antikvariátu je vyjádřena cenou několika tisíc Kč.

Fraktály, Praha 2006. Dramata a próza.
Obsahuje: Dramata – Stín doliny, Jezdci k moři, Studna světců, Hrdina západu, Deirdre, královna smutků; Próza – Aranské ostrovy, Ve Wicklow a v Connemaře

Dramatik, prozaik a básník. Pocházel z rodiny movitého protestantského advokáta v Rathfarnhamu. Studoval irštinu a hebrejštinu na Trinity College v Dublinu a hru na housle a klavír na Royal Academy of Music. Původně zamýšlel stát se profesionálním hudebníkem, a za tím účelem se také vydal studovat do Německa. Záhy se však rozhodl dát přednost literatuře. Odjel studovat do Paříže, kde také v letech 1893-98 žil. Zabýval se bretonskou kulturou, hojně cestoval po Evropě, naučil se řadě dalších jazyků (kromě němčiny a francouzštiny i italština, bretonština).  

Irská prozaička píšící anglicky. Narodila se 1.1.1768 v Black Bourton (Anglie), zemřela 22.5.1849 v Edgeworthstown (Co, Longford, Irsko). Její otec byl zastánecem velmi progresivních myšlenek týkající se vzdělání. Maria navštěvovala školu nejprve v Derby, později v Londýně. Po smrti své matky v roce 1782 se vrátila ke svému otci do Edgeworthstownu, kde získává materiál pro své pozdější literární díla. V roce 1795 vydává své první literární dílo s názvem Letters for Literary Ladies a o něco později Essays on Professional Education (1809). První román Castle Rackrent (Zámek Rackrent-č. 1981) vydala v roce 1800. Zachycuje v něm svět vládnoucí anglo-irské protestanské vrstvy se svými groteskními postavičkami. V roce 1812 vydává román The Absentee (Panství na ostrově, č.1978), kde pranýřuje škodlivé účinky nepřítomnosti majitelů půdy, kterou spravují správci. Ti se při své činnosti dopouštějí řady nespravedlností a bohatnou na úkor nájemců I majitelů spravovaných panství. Irská problematika je v opopředí zájmů I dvou dalších románů a to Ennui (1809, Nuda) a Ormond (1817). V dalších románech se zabývá osudy mladých žen – Belinda (1801) a Helen (1834).
Maria nebyla nikdy vdaná, ale předcházel si ji soukromý tajemník švédského krále M.Edelcrantz. Z jejich korespondence vyplývá, že svatba byla už téměř na spadnutí. Nakonec z ní sešlo, protože Edelcrantz nechtěl opustit krále a Maria Irsko. V době velkého hladomoru v letech 1845-1847 výrazně usilovala o zmírnění jeho následků na rolníky a jejich rodiny. V roce 1849 umírá. 

Rád bych tady připomněl knihu, která vyšla v první polovině minulého století a vydává svědectví o civilizaci, se kterou se už nyní nesetkáme. V těsném sousedství západního pobřeží Irska u poloostrova Dingle leží několik ostrovů s názve, Blasket Islands. Ještě před necelými sto lety se o životě na těchto ostrovech píše následovně: