Navigace:
Fotogalerie
Kam za Irskem v ČR?
All Ireland Irish Dancing Championships - Killarney 2009
17. 02. 2009 | 611 přečtení
Ve dnech 7.-15. února proběhla na jihozápadě Irska v městečku Killarney druhá nejvýznamnější soutěž v irských tancích tzv. Oireachtas Rince na hÉireann. Jde o soutěž, kde se tradičně střetávají nejlepší tanečnice a tanečníci z Irska a protože jde o soutěž otevřenou, přijíždějí sem soutěžit také tanečnice a tanečníci z irského zahraničí tj. hlavně z Velké Británie a USA. Jistě to letos nebylo poprvé, ale je fakt, že se tu objevilo v některých kategoriích více soutěžících z kontinentu, než bývávalo zvykem. Projevilo se to hlavně v závěru, kdy probíhaly soutěže nejstarších soutěžících.
Do Killarney v letočním roce vyrazilo i několik "Pražáků" soutěžících pod různými hlavičkami. Přijeli sem Rinceoirí jako Delaney Academy. Přijeli soutěžit jednak v kategorii Senior Mixed Céilí a pak podle věku v sólových tancích i v dalších katergoriích. Nejlépe opečovaným "Pražákem" byl Honza Klášterka z Gall-Tíru (jinak Morgan School Budapešť), kterého přijela podpořit jeho choť a oba měli i svého řidiče Zdeňka. Za Hession School Galway se tohoto šampionátu z nám známých tváří zúčastnila Tereza Bernardová a Michal Zubalík.

Foto Michal Zubalík
Pokud se týká umístění, nejlépe asi dopadla Tereza Bernardová, která v katergorii Senior Ladies Over 21 se umístila na 43. místě s recallem v hardshoe. V téže kategorii soutěžila ještě Kristína Roztočilová, která obsadila 59. místo a Marie Dernovšková, která s ohledem na zranění (zlomení malíkové kosti u nohy), které si způsobila v softové části, nebyla bodována. Stejné místo jako Kristina Roztočilová ale o kategorii níže (Ladies 19-21) obsadila Tereza Hartmanová. Ještě o kategorii níže - Ladies 18-19 - soutěžila Veronika Nejedlová, která však vzhledem ke zranění v průběhu soutěže nebyla hodnocena.
Pány jsme měli v kategorii Senior Men Over 21. Nejlépe se umístil Honza Klášterka - 12.místo, dále Michal Zubalík - 13. místo, Jakub Mašek - 14.místo, Jan Mašek - 15.místo. V týmové soutěži se Rinceoirí /Delaney Academy umístili na 4.místě.

Foto Václav Bernard
Co napsat k umístění? Rozhodně pro každého soudného a poměrů znalého člověka není překvapením, že si nikdo nepřivezl do Prahy šampionský pohár. S tím tam nikdo nejel a pokud snad někde na pokraji duše doufal, patří naděje či pravděpodobnost výskytu něčeho podobného za současného stavu irského tance v kontinentální Evropě do oblasti zbožných přání. Koneckonců ani z dalších renomovaných kontinentálních škol v kategoriích těch dospělejších nikdo nezabodoval a nedostal se výrazně na přední místo. Kupříkladu v pánské nejstarší kategorii první Ir (shodou okolností Američan) se umístil na 4. místě a u seniorské kategorie dam je první Irka až na 9. místě. Všechna předchozí místa si rozdělili tanečníci a tanečnice z USA, Anglie a Skotska. Dlouhá tradice se musí někde projevit. Na druhou stranu jsem tam zahlédl i docela tragické výkony, kde si zřejmě soudnost příslušného učitele vzala dovolenou.

Foto Michal Zubalík
Pokud stačím sledovat soutěže po Evropě, mám pocit, že na umístění mají vliv následující faktory:
1) Péče, kterou tanečník věnuje přípravě na soutěž. Nejsem si jist, že soutěžící, kteří svůj čas dělí mezi další taneční aktivity byť s irským tancem související, mohou uspět ve srovnání s těmi, kteří se věnují jen přípravě na soutěže a je to jejich priorita.
2) Když jsem se zadíval do kroků těch lépe umístěných tanečnic a tanečníků a porovnal je s těmi kroky našich, neminul mě pocit, že ty kroky těch našich nejsou příliš výrazné, dynamické, razantní atd. Prostě mi to přišlo trochu nuda. A přitom jsem si dovedl představit náročnější kroky v provedení Tínky, Terezy H., Honzů, Kuby atd. a dokonce nepochybuji, že by je dokázali zvládnout. Je otázkou, jestli si totéž myslí jejich učitelé a protože jsou možná jiného mínění, tak jim raději takové nestaví. Je možná i jiná varianta pohledu na tento problém. Ať už to kdokoli vezme z jakéhokoliv hlediska, soudím, že s kroky předvedenými (byť by byly předvedeny stoprocentně) na této soutěži, se soutěže jako tato vyhrát nedají.
3) Třetím faktorem je nepochybně i to, že jméno školy a národnost velmi pravděpodobně má vliv na výsledky. A to i přes opatření, že jsou porotci z jiných oblastí než soutěžící. Ty kontinentální školy jsou zatím příliš mladé, neznámé a při tak celkově ne zcela objektivním hodnocení není problém přihodit bod tam, kde ve hře krajan ze stejného kontinentu či státu. Kdo se vyzná v bodovém hodnocení? Kdyby bylo objektivní, těžko by se našlo tak rozdílné ohodnocení jednoho soutěžícího různými porotci.
S ohledem na to, že All Ireland má zásadní společné znaky se světovým šampionátem v irských tancích, projevilo se to i v některých ne zcela pozitivních věcech. Především jde o ekonomiku: Vstupné 12 Euro každý den mi přišlo poněkud přemrštěné. Stejně tak možnost koupit si výsledky jedné kategorie za 5 Euro mi přijde přímo nehorázné. A nechat si platit 12 Euro za možnost získání základních informací přes internet považuji za zpozdilost. Není úplně jasné, jak se dozvědět výsledky z této soutěže byť se zpožděním. Zato program v ceně 8 Euro byl velice informačně kvalitní a vytištěný na dobrém papíru.
Lékařská pomoc na této akci nebyla úplně ideální. Mimo Marušky a Verči poslední den popadaly nejméně další tři tanečnice. Součástí akce nebyl lékař a to s ohledem na to, že nejbližší nemocnice je vzdálena 35 km, není ideální. Možná místo do prebend porotců či organizátorů bych investoval do přítomnosti opravdového lékaře namísto dobrovolníků. Příjemně jsem naopak byl překvapen, že o hudební doprovod se starali dva hudebníci: harmonikář a klavírista.
Myslím, že šlo pro všechny zúčastněné o dobrou zkušenost a setkání s irským tancem na mezinárodní úrovni ještě o nějaký ten stupínek vyšší, než je možné se setkat na kontinentě.
V.B.
P.S.: Po napsání článku jsme byl upozorněn Terezou Jindrovou, že výsledky soutěží včetně All Ireland lze najít na adrese http://www.feisresults.com/. Takže předávám dále.
